ECLI:CZ:NS:2021:3.TZ.29.2021.2
3 Tz 29/2021-
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 30. 6. 2021 v řízení o stížnosti pro porušení zákona podané ministryní spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného S. P. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, o návrhu ministryně spravedlnosti České republiky na přerušení výkonu rozhodnutí v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 9 T 41/2020, takto:
Podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. se obviněnému S. P., nar. XY, přerušuje až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona výkon trestu odnětí svobody, který mu byl v trvání 3 (tří) let uložen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 9 T 41/2020.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 6. 2020, sp. zn. 9 T 41/2020, byl obviněnému S. P. za trestný čin krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří roků s výkonem ve věznici s ostrahou. Rozsudek nabyl právní moci dne 2. 7. 2020.
Proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 6. 2020, sp. zn. 9 T 41/2020, podala ministryně spravedlnosti ČR podle §266 odst. 1, 2 tr. ř. k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona ve prospěch obviněného S. P. Podle jejího názoru byl tímto rozsudkem porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného když obvodní soud uznal obviněného vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to pouze na základě skutečnosti, že obviněný spáchal trestný čin v době nouzového stavu vyhlášeného usnesením Vlády České republiky č. 194 dne 12. 3. 2020, přitom odkázala na rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. V závěru stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud postupem podle §275 odst. 4 tr. ř. přerušil výkon napadeného rozhodnutí, a rovněž navrhla další postup v posuzované věci spočívající především ve zrušení napadeného rozhodnutí a přikázání věci obvodnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.
Podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. platí, že navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí napadeného stížností pro porušení zákona ministr spravedlnosti, pak Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu. V posuzované věci byla stížnost pro porušení zákona se spisem předložena Nejvyššímu soudu dne 16. 6. 2021.
Na základě dotazu Nejvyššího soudu na Centrální evidenci vězňů ČR v Praze bylo ověřeno, že obviněný S. P. vykonává od 29. 4. 2020 nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků, který mu byl uložen v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 9 T 41/2020.
Pokud by se stížnost pro porušení zákona ukázala důvodnou, mohl by další výkon uloženého trestu mít nepříznivé důsledky pro obviněného. Proto Nejvyšší soud rozhodl tak, že podle §275 odst. 4 věta druhá tr. ř. až do rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona obviněnému S. P. přerušil výkon trestu odnětí svobody v trvání 3 (tří) roků, jenž mu byl uložen výše označeným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 9 T 41/2020.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 30. 6. 2021
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu