ECLI:CZ:NS:2021:3.TZ.67.2021.3
sp. zn. 3 Tz 67/2021-461
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal ve veřejném zasedání konaném dne 10. 11. 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Aleše Koláře a JUDr. Pavla Šilhaveckého stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného P. H. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Ostrov nad Ohří, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2020, sp. zn. 5 To 178/2020, v trestné věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 1 T 9/2020, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2020, sp. zn. 5 To 178/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, v neprospěch obviněného P. H .
II. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2020, sp. zn. 5 To 178/2020, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 6. 2020, sp. zn. 1 T 9/2020, se zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Obvodnímu soudu pro Prahu 1 se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 6. 2020, sp. zn. 1 T 9/2020, byl obviněný P. H. uznán vinným jednak zločinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), b), odst. 2, odst. 4 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), jednak přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku, kterých se podle skutkové věty výroku o vině citovaného rozsudku dopustil tím, že
v době od 00:01 hod. do 01:30 hod. dne 22. 3. 2020 v Praze 1, ul. XY, vnikl do budovy XY, kdy využil toho, že v objektu je prováděna rekonstrukce, přelezl plechový plot na staveniště a dále výkopem pokračoval až k provizorním dveřím, které byly uzamčeny zevnitř na petlici a visací zámek a uzavíraly vchod do jedné z místností v suterénu, dveře vyrazil v místě, kde byly uchyceny do zdiva montážní pěnou a hřebíky, vnikl dovnitř do místnosti a zde za pomocí armovací tyče vypáčil v oblasti závory zámku a dále po celé délce směrem dolů od zámku dveří k podlaze, uzavřené uzamčené jednokřídlé dveře označené č. 2-S71 vedoucí z tohoto skladu na chodbu č. 2-S201 a dále do prostor celé budovy XY, kde postupně prohledal suterén, ve kterém na chodbě u výtahu vedle dveří do skladu chemie označených č. 1-S43 rukama vyhnul plechová dvířka uzamčené šatní skříňky jednoho z neztotožněných zaměstnanců, tuto prohledal, ale nic z ní neodcizil, dále v přízemí prohledal volně přístupný prostor bufetu nacházející se vedle lóže č. 17, ve kterém ze zdi vytrhl informační monitor zn. SONING 49“, Mali-T64, včetně držáku v hodnotě 11.987 Kč, čímž zeď poškodil a samotný monitor pak přemístil z tohoto bufetu do prostor pro techniky nacházející se v přízemí v lóži č. 1 a připravil si jej k odnesení, dále v bufetu vnikl do prostor za barový pult, který prohledal, zde vytrhl a odsud odnesl pákovou vodovodní baterii v hodnotě 3.762 Kč, dále v baru vypáčil a vytrhl uzamčené pravé křídlo chladícího pultu, a následně vypáčil pod ním umístěnou zásuvka chladícího stolu a z pultu a baru poté odnesl níže uvedené množství lahví vína, piva, nealkoholických nápojů, pochutin k vínu, sladkostí a dalších věcí, v 1. patře prohledal prostor levého bufetu, kdy rozbil 2/3 skleněnou výplň uzamčených jednokřídlých dveří do prostor bufetu, následně vlezl vzniklým otvorem ve dveřích do prostor skladu a odnesl odtud níže uvedené množství lahví vína, piva, nealkoholických nápojů, pochutin k vínu, sladkostí a dalších věcí, dále prohledal prostor pravého bufetu, kdy rozbil 2/3 skleněnou výplň uzamčených, jednokřídlých dveří do prostor bufetu, následně vlezl vniklým otvorem ve dveřích do prostor skladu pravého bufetu a odnesl odtud níže uvedené množství lahví vína, piva, nealkoholických nápojů, pochutin k vínu, sladkostí a dalších věcí, kdy část odcizených věcí z bufetu v přízemí a ze skladů bufetů v 1. patře přenesl do prostor suterénu do skladu AV technika a část odcizených věcí z bufetu v přízemí a ze skladů bufetů v 1. patře vyndal uzavřenými a uzamčenými prosklenými bočními vstupními dveřmi v přízemí ven z budovy na chodník, kdy kvůli tomu rozbil 2/3 skleněnou výplň těchto dveří, přičemž při odnášení odcizených věcí mimo budovu byl zadržen hlídkou PČR, která byla na jeho jednání upozorněna náhodným kolemjdoucím,
shora popsaným jednáním tak odcizil 1 kávovar zn. Nespresso Zenius typ 9737 v hodnotě 4.745 Kč, 1 láhev ledového čaje zn. Lipton lemon o objemu 0,5 l v hodnotě 28 Kč, 1 láhev Campari o objemu 1 l v hodnotě 349 Kč, 7 láhví nápoje zn. Schweppes Tonic v celkové hodnotě 59 Kč, 1 láhev (skleněná 1l) vodky zn. Absolut vodka v hodnotě 375 Kč, 6 láhví (0.75l) vína Habánské sklepy Cuvée 1614, roč. 2015 v hodnotě 1.230 Kč, 4 balení sušenek Cookies JEZ! v celkové hodnotě 30 Kč, 10 sáčků mandlí JEZ! (různé druhy) v celkové hodnotě 165 Kč, 13 sáčků kešu oříšků, slané JEZ! v celkové hodnotě 209 Kč, 9 sáčků želé JEZ!, v celkové hodnotě 49 Kč, 10 sáčků bonbonů LIPO čočky ovocné JEZ! v celkové hodnotě 54 Kč, 1 plastový držák na cenu s cenovkou 60 Kč v hodnotě 3 Kč, 12 láhví džusu zn. Granini (1l) více druhů v celkové hodnotě 444 Kč, 39 balení bonbonů zn. Mentos v celkové hodnotě 390 Kč, 1 láhev ledového čaje zn. Lipton peach v hodnotě 28 Kč, 7 balení škvarkových tyček JEZ! v celkové hodnotě 67 Kč, 6 energetických nápojů v plechu zn. Redbull v hodnotě 168 Kč, 4 stolní vody Mattoni (skleněná láhev, 0.33l) v celkové hodnotě 21 Kč, 8 limonád zn. PEPSI (skleněná láhev, 0.25l) v celkové hodnotě 160 Kč, 5 láhví (skleněná, 0.33l) piva Pilsner Urquell v celkové hodnotě 105 Kč, 1 láhev (skleněná, 1l) whisky Belvenie 12 Y v celkové hodnotě 1.189 Kč, 5 láhví (skleněná, 0.75l) champagne zn. Alfred Gratien – Brut, v celkové hodnotě 4.795 Kč, 8 láhví (skleněná, 0.75l) šumivého vína Bohemia Sekt Prestige demi sec v celkové hodnotě 1.672 Kč, 2 láhve (skleněná, 0.75l) vína Pavlov, Rulandské bílé, ročník 2016 v celkové hodnotě 530 Kč, 1 láhev (skleněná, 0.75l) vína, růžové, Mikulov, Sommelier club – Zeigeltrebe, ročník 2018 v hodnotě 119 Kč, 5 láhví (skleněná, 0.75l), vína Mikulov bílé v celkové hodnotě 1.249 Kč, 3 láhve (skleněná, 0.75l) vína, zn. Schloss Johannisberg, Reisling v celkové hodnotě 1.063 Kč, 2 láhve (skleněná, 0.75l) vína, bílé, zn. ORUBE Balnco, ročník 2018 v celkové hodnotě 458 Kč, 2 láhve (skleněná, 0.75l) vína, červené, zn. ORUBE Tinto, ročník 2018 v celkové hodnotě 458 Kč, 1 láhev (skleněná, 0.75l) vína, červené, zn. Bordeaux Saint Julien, Chatteau Moulin de la Bridane v celkové hodnotě 519 Kč, 3 láhve (skleněná, 0.2 l) šumivého vína Prosecco v celkové hodnotě 207 Kč, 5 balení mandlí v hořké čokoládě zn. JEZ! v celkové hodnotě 60 Kč a 5 balení mandlí se skořicí zn. JEZ! v celkové hodnotě 74 Kč,
což představuje celkovou škodu odcizením ve výši 36.821 Kč, z čehož poškozené společnosti Divadelní Catering, s. r. o., IČ: 24145351, se sídlem Údolní 212/1, 147 00 Praha 4, způsobil škodu odcizením ve výši 21.072 Kč a poškozené společnosti Národní divadlo, IČ: 00023337, se sídlem Ostrovní 225/1, 112 30 Praha 1, způsobil škodu odcizením ve výši 15.749 Kč, dále poškozením interiéru a inventáře způsobil celkovou škodu poškozením ve výši 80.297 Kč, a to poškozené společnosti Divadelní Catering, s. r. o. IČ: 24145351, se sídlem Údolní 212/1, 147 00 Praha 4, ve výši 4.204 Kč a poškozené společnosti Národní divadlo, IČ: 00023337, se sídlem Ostrovní 225/1, 112 30 Praha 1, ve výši 76.093 Kč,
přičemž shora popsaného jednání se dopustil přesto, že si byl vědom, že byl
- rozsudkem Okresního soudu Praha-západ sp. zn. 2 T 99/2015 ze dne 22. 7. 2015, který nabyl právní moci dne 6. 8. 2015, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1, písm. b) odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 12 měsíců, který vykonal dne 1. 1. 2019 a
- trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 7 sp. zn. 39 T 144/2019 ze dne 30. 10. 2019, který nabyl právní moci dne 21. 11. 2019, odsouzen pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 trestního zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 12 měsíců s podmíněným odkladem výkonu na zkušební dobu ve výměře 4 let,
a dále se tohoto jednání dopustil za situace a v době, kdy byl usnesením vlády České republiky ze dne 12. března 2020 č. 194 v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro území České republiky z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaný jako SARS CoV-2) na území České republiky nouzový stav na dobu 30 dnů od 14.00 hodin dne 12. března 2020 .
2. Za tyto trestné činy a za sbíhající se přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 2. 2020, sp. zn. 6 T 14/2020, který nabyl právní moci dne 12. 5. 2020, byl obviněný odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 3 let a 6 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Současně byl zrušen výrok o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 2. 2020, sp. zn. 6 T 14/2020, který právní moci dne 12. 5. 2020, jenž nabyl právní moci dne 9. 6. 2020, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále byl obviněnému podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku uložen trest propadnutí v rozsudku specifikovaných věcí a podle §228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), bylo obviněnému uloženo nahradit poškozenému Národnímu divadlu škodu ve výši 55.000 Kč.
3. Proti citovanému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 6. 2020, sp. zn. 1 T 9/2020, podal obviněný odvolání , o kterém rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 22. 7. 2020, sp. zn. 5 To 178/2020, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
II.
Stížnost pro porušení zákona
4. Podle §266 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), podala ministryně spravedlnosti k Nejvyššímu soudu ve prospěch obviněného P. H. stížnost pro porušení zákona proti výše citovanému usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2020, sp. zn. 5 To 178/2020.
5. Stěžovatelka má za to, že v předmětné věci se obviněný trestné činnosti sice dopustil dne 22. 3. 2020 za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti – odcizení zejména potravin či monitoru – nelze podle stěžovatelky dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
6. V předmětné trestní věci tak podle ministryně spravedlnosti došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného podle ní mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je uložený souhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání tří let a šesti měsíců trestem zjevně excesivním, a to právě proto, že jednání bylo nesprávně posouzeno i jako zločin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a trest tak byl ukládán podle §205 odst. 4 tr. zákoníku. Napadeným usnesením Městského soudu v Praze tak byl porušen zákon v ustanovení §256 tr. ř. a v řízení předcházejícím byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 v důsledku nesprávného právního posouzení skutku porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, kterému byl v důsledku tohoto pochybení uložen excesivní trest.
7. Vzhledem k uvedenému ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §275 odst. 4 tr. ř. před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona přerušil výkon trestu odnětí svobody z rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s napadeným usnesením, neboť podle ní existuje riziko, že trest, který by mohl být obviněnému v důsledku podané stížnosti pro porušení zákona vyměřen v rozmezí zákonné trestní sazby, by nemusel dosáhnout délky již obviněným vykonaného trestu. Dále navrhla, aby Nejvyšší soud vyslovil, že napadeným usnesením byl v neprospěch obviněného P. H. porušen zákon v ustanoveních §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby napadený rozsudek zrušil a aby dále zrušil i všechna rozhodnutí na tento rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, aby současně zrušil i předcházející rozsudek soudu prvního stupně, a aby Obvodnímu soudu pro Prahu 1 přikázal věc znovu projednat a rozhodnout.
III.
Vyjádření procesních stran
8. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se při veřejném zasedání se stížností pro porušení zákona ztotožnil a navrhl, aby o ní Nejvyšší soudu rozhodl tak, jak navrhuje státní zástupkyně v podané stížnosti.
9. Rovněž obhájkyně obviněného se při veřejném zasedání se stížností pro porušení zákona ztotožnila a také navrhla, aby o ní Nejvyšší soudu rozhodl tak, jak navrhuje ministryně spravedlnosti v podané stížnosti.
10. Obviněný ve svém písemném podání poukázal na to, že 22. 9. 2021 začal vykonávat trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a na to, že ze stávajícího trestu vykonal již 19 měsíců, které by mu mohly být započteny do tohoto trestu a on by tak mohl být propuštěn na svobodu. Ve veřejném zasedání se k předmětu řízení nevyjádřil.
IV.
Relevantní právní úprava
11. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl obviněný uznán vinným, se dopustí ten,
[k]do si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán (odst. 2),
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek [odst. 4 písm. b)] .
V.
Důvodnost stížnosti pro porušená zákona
12. Nejvyšší soud na podkladě označeného mimořádného opravného prostředku ministryně spravedlnost podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. ř.
13. Nejvyšší soud uvádí, že k zákonnému znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud v již shora citovaném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
14. Okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného činu krádeže a jejíž naplnění zároveň znamená, že jde o zločin (§14 odst. 2, 3 tr. zákoníku), spočívá ve spáchání tohoto činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zákon zde tedy počítá s naplněním kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přísnějším postihem pachatele trestného činu krádeže ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), byť podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Přitom platí, že Parlament České republiky vyhlašuje jednak na návrh vlády stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické zásady (čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), a jednak válečný stav, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Žádný jiný stav tedy sám o sobě neodůvodňuje naplnění citované kvalifikované skutkové podstaty, tedy ani nouzový stav, stav pandemické pohotovosti, stav nebezpečí nebo jinak nazvaný stav, protože ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je vázáno jen na uvedené dva stavy, které jsou přesně právně vymezeny. To ostatně vyplývá i ze srovnání s některými jinými skutkovými podstatami trestných činů, u nichž je jejich spáchání za nouzového stavu výslovně uvedeno jako znak (základní) skutkové podstaty (viz např. §247, §372, §384 tr. zákoníku). Další dva případy, které odůvodňují naplnění posuzovaného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, pak spočívají ve spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Na rozdíl od předchozích dvou okolností není jejich výčet uzavřený (taxativní), ale formulace „za … jiné události vážně ohrožující …“ umožňuje podřadit pod zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v posledně citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění Covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i Vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření.
15. Nejvyšší soud konstatuje, že pokud spáchal obviněný trestný čin krádeže dne 22. 3. 2020, stalo se tak formálně (z hlediska časového a místního) skutečně „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Z pravomocného rozsudku, resp. ze skutkové věty výroku o vině je přitom patrné, že důvodnost právní kvalifikace podle tohoto přísnějšího ustanovení §205 tr. zákoníku byla shledána pouze na základě toho, že byl vyhlášen nouzový stav. Obvodní soud při skutkovém vymezení znaku kvalifikované skutkové podstaty zjevně vycházel právě jen z časové, resp. I místní souvislosti spáchaného činu s vyhlášeným nouzovým stavem. Takový závěr při posouzení toho, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku však není správný, resp. není dostačující.
16. Pokud jde o nouzový stav, spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, protože ho nelze zahrnout pod stav ohrožení státu ani válečný stav, což vyplývá i z ustanovení čl. 2 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., které rozlišuje mezi stavem ohrožení státu, válečným stavem a nouzovým stavem a umožňuje jejich vyhlášení podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace tam předpokládané. Bližší podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou pak vymezeny v ustanoveních čl. 5 a 6 citovaného ústavního zákona. Nouzový stav ovšem nelze v žádném případě považovat ani za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Je třeba zdůraznit, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění Covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia).
17. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je tedy třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod., v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
18. S ohledem na shora uvedené, zejména pak shora popsaný závazný právní názor, je proto v nyní posuzované trestní věci potřeba učinit závěr, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výrokové části pravomocného rozsudku neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného neslo jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně a shodně upozornila ministryně spravedlnosti. S přihlédnutím k tomu, jaké věci obviněný odcizil (kávovar, nápoje, další potraviny) je zjevné, že nejde o zboží bezprostředně využitelné při zvládání pandemického stavu. Pak je ale nutno namístě učinit závěr, že žádná věcná souvislost mezi jednáním obviněného a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, odvíjející se od výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění Covid-19 v pandemickém rozsahu, dána není. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že Obvodní soud pro Prahu 1 a následně Městský soud v Praze učinily nesprávné právní posouzení skutku kvalifikovaného jako trestný čin krádeže, pokud dovodily naplnění znaku jeho kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
VI.
Způsob rozhodnutí
19. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že Obvodní soud pro Prahu 1 při vyslovení viny obviněného a následně i Městský soudu v Praze ve stížností pro porušení zákona napadeném zamítavém usnesení porušily zákon, a to v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2020, sp. zn. 5 To 178/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného.
20. Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak Nejvyšší soud zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 7. 2020, sp. zn. 5 To 178/2020, a rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 6. 2020, sp. zn. 1 T 9/2020, a současně zrušil také další rozhodnutí na tato zrušená rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
21. S ohledem na to, že soud prvního stupně svým rozsudkem uložil obviněnému souhrnný trest za jinou sbíhající se trestnou činnost, Nejvyšší soud po zrušení obou soudních rozhodnutí nerozhodoval ve věci sám, nýbrž podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal soudu prvního stupně věc znovu projednat a rozhodnout.
22. Na obvodním soudě je, aby o vině obviněného skutkem ze dne 22. 3. 2020 při vázanosti právním názorem vysloveným v tomto rozsudku opětovně rozhodl a v návaznosti na to rozhodl o právním následku jeho trestní odpovědnosti (tj. nově ukládaném trestu) s přihlédnutím k právnímu stavu, který bude panovat v době jeho rozhodování (§270 odst. 4 tr. ř.).
23. V uvedeném směru pak obvodní soud zváží za podmínek §43 odst. 2 tr. zákoníku ukládání trestu za posuzovaný trestný čin (spáchaný dne 22. 3. 2020) a další sbíhající se přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. b), odst. 2 tr. zákoníku ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku ve spolupachatelství podle §23 tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 17. 2. 2020, sp. zn. 6 T 14/2020, který nabyl právní moci dne 12. 5. 2020. V nyní projednávané trestní věci však bude muset obvodní soud nejdříve zjistit, jaký je právní stav v citované trestní věci v době jeho rozhodování, a tomu pak přizpůsobit své rozhodnutí o ukládaném trestu.
24. Pro úplnost k žádosti obviněného, že 22. 9. 2021 začal vykonávat trest odnětí svobody v trvání jednoho roku a že ze stávajícího trestu vykonal již 19 měsíců, které by mu mohly být započteny do tohoto trestu, Nejvyšší soud uvádí, že takové započtení vykonané části trestu do výkonu jiného trestu v jiné trestní věci není možné. Po přerušení výkonu trestu usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2021 a tímto rozhodnutím o zrušení napadených rozhodnutí tak obviněný bude vykonávat trest odnětí svobody v trestní věci Obvodního soudu pro Prahu 7, sp. zn. 39 T 144/2019. Zápočet nyní vykonané části trestu bude řešit do budoucna Obvodní soudu pro Prahu 1.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 10. 11. 2021
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu
Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář