ECLI:CZ:NS:2021:3.TZ.83.2021.2
3 Tz 83/2021-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 10. 2021 v řízení o stížnosti pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného R. B. , nar. XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 01. 2021, sp. zn. 2 T 128/2020, o návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu rozhodnutí podle §275 odst. 4 tr. ř., takto:
Podle §275 odst. 4 tr. ř. se zamítá návrh ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody uloženého obviněnému R. B. v trvání 2 let a 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 1. 2021, č. j. 2 T 128/2020-190.
Odůvodnění:
1. Ministryně spravedlnosti České republiky (dále jen „ministryně spravedlnosti“) podala dne 30. 9. 2021 u Nejvyššího soudu v rámci stížnosti pro porušení zákona ve prospěch obviněného v trestní věci vedené u Okresního soudu v Mostu pod sp. zn. 2 T 128/2020 též návrh podle §275 odst. 4 tr. ř. na přerušení výkonu trestu odnětí svobody obviněnému R. B. v trvání 2 let a 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou uloženého rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 1. 2021, č. j. 2 T 128/2020-190.
2. Ve stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti zrekapitulovala, že citovaným rozsudkem byl obviněný uznán vinným pod body 1. a 2. přečinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a byl mu za tuto trestnou činnost uložen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání 2 let a 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku.
3. Ministryně spravedlnosti poukázala na podstatné závěry rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, i navazující nález Ústavního soudu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21, jimiž byla řešena problematika kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku tak, že musí být pro takovou právní kvalifikaci mj. dána tzv. věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. V předmětné věci však tato podmínka splněna nebyla. Proto ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem odvolacího soudu byl porušen zákon v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. tento rozsudek zrušil, jakož i další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Mostě věc znovu projednat a rozhodnout, popř. aby Nejvyšší soud postupoval podle §271 odst. 1 tr. ř. Současně podala návrh na přerušení výkonu rozhodnutí podle §275 odst. 4 tr. ř.,
4. Podle §275 odst. 4 tr. ř. může Nejvyšší soud před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž byla podána stížnost pro porušení zákona. Navrhl-li odložení nebo přerušení výkonu rozhodnutí ministr spravedlnosti, Nejvyšší soud rozhodne o takovém návrhu usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisu.
5. K tomu, aby bylo možné návrhu vyhovět, musí být tento opřen o takové skutečnosti, které vyvolávají pochybnost o vhodnosti dalšího výkonu napadeného rozhodnutí, zejména lze-li s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat úspěšnost podané stížnosti pro porušení zákona s ohledem na argumenty stěžovatelky a obsah napadeného rozhodnutí.
6. Nejvyšší soud se na základě citovaného ustanovení zabýval návrhem ministryně spravedlnosti podle §275 odst. 4 tr. ř., tomuto však nepřisvědčil. Jakkoliv nelze předjímat rozhodnutí Nejvyššího soudu o podání ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného, je vzhledem k obsahu předloženého spisového materiálu a námitkám uplatněným v podané stížnosti pro porušení zákona možno s vyšší mírou pravděpodobnosti očekávat, že stížnosti bude vyhověno. Na druhou stranu Nejvyšší soud zohlednil vzájemný poměr mezi dosud vykonanou částí nepodmíněného trestu odnětí svobody (11 měsíců) a trestem, který obviněného podle očekávání může postihnout při uvažovaném budoucím vyhovění stížnosti pro porušení zákona a na to navazující aplikaci toliko mírnějšího ustanovení §205 odst. 2 tr. zákoníku se sazbou trestu odnětí svobody od šesti měsíců do tří let. O samotné stížnosti pro porušení zákona bude Nejvyšší soud rozhodovat v dohledné době, aniž by obviněný nepřiměřeně dlouho setrvával ve výkonu trestu odnětí svobody, jehož zrušení je možno na základě stížnosti pro porušení zákona očekávat. Za daných okolností tedy není účelným v dané fázi řízení pozitivně rozhodnout o návrhu státního zástupce vzneseném podle §275 odst. 4 tr. ř. a přerušit obviněnému vykonávaný trest odnětí svobody.
7. Proto Nejvyšší soud podle §275 odst. 4 tr. ř. rozhodl o zamítnutí návrhu ministryně spravedlnosti na přerušení výkonu trestu odnětí svobody uloženého obviněnému R. B. v trvání 2 let a 6 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 28. 1. 2021, č. j. 2 T 128/2020-190.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není další řádný opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 10. 2021
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu
Vypracoval:
JUDr. Aleš Kolář