ECLI:CZ:NS:2021:3.TZ.99.2021.3
3 Tz 99/2021-
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 22. 12. 2021 v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šabaty a soudců JUDr. Aleše Koláře a JUDr. Pavla Šilhaveckého stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti České republiky ve prospěch obviněného D. F. , nar. XY, trvale bytem XY, XY, okres Teplice, proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 26. 6. 2020, sp. zn. 1 T 59/2020, a podle §268 odst. 2 tr. ř., §269 odst. 2 tr. ř. a §270 odst. 1 tr. ř. rozhodl takto:
I. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 26. 6. 2020, sp. zn. 1 T 59/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, v neprospěch obviněného D. F .
II. Rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 26. 6. 2020, sp. zn. 1 T 59/2020, se zrušuje. Zrušují se také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Okresnímu soudu v Mostě se přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
Stížností pro porušení zákona napadené rozhodnutí
1. Rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 26. 6. 2020, sp. zn. 1 T 59/2020, byl obviněný D. F. uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „tr. zákoník“), kterého se dopustil tím, že
dne 9. dubna 2020 v době kolem 11:45 hodin v XY, XY, v prodejně potravin využil nestřeženého okamžiku a odcizil volně odloženou peněženku hnědé barvy značky Lora, s finanční hotovostí ve výši 887 Kč a osobními doklady poškozeného V. M., který nakupoval před ním, a to tak, že uvedenou zapomenutou peněženku na pultě u pokladny vzal levou rukou, vložil ji do své levé kapsy kalhot a z prodejny odešel a tímto jednáním způsobil poškozenému V. M., narozenému XY, škodu ve výši 887 Kč,
a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl odsouzen trestním příkazem Okresního soudu v Teplicích ze dne 24. 9. 2015, který nabyl právní moci dne 22. 10. 2015, sp. zn. 6 T 54/2015, mimo jiné pro přečin krádeže podle §205 odstavec 1 písmeno b) trestního zákoníku a byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 2 roků a následně mu byl nařízen výkon tohoto trestu v trvání 8 měsíců, který vykonal dne 29. 3. 2019,
trestním příkazem Okresního soudu v Teplicích ze dne 26. 5. 2016, který nabyl právní moci dne 10. 6. 2016, sp. zn. 4 T 77/2016, pro přečin krádeže podle §205 odstavec 1 písmeno a), odstavec 2 trestního zákoníku a byl mu uložen trest obecně prospěšných prací ve výměře 170 hodin, který mu byl následně přeměněn na nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 141 dnů se zařazením do věznice s ostrahou, který vykonal dne 29. 7. 2018,
rozsudkem Okresního soudu v Teplicích ze dne 9. 5. 2018, který nabyl právní moci téhož dne, sp. zn. 5 T 57/2017, mimo jiné pro přečin krádeže podle §205 odstavec 2 trestního zákoníku a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 12 měsíců se zařazením do věznice s ostrahou, který vykonal dne 28. 3. 2020,
a trestný čin spáchal v době pandemie koronaviru a vyhlášení nouzového stavu, který byl na území České republiky počínaje dnem 12. 3. 2020 ve 14:00 hodin z důvodu ohrožení zdraví obyvatel v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (SARS CoV-2) vyhlášen usnesením vlády České republiky č. 194, uveřejněným ve Sbírce zákonů pod č. 69/2020, tedy přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil, byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen a potrestán a spáchal takový čin za stavu jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí .
2. Za tento zločin byl obviněný odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání 2 roků a 2 měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §75 odst. 1 tr. zákoníku byl obviněnému dále uložen trest zákazu pobytu v okrese Most na dobu 1 roku. Podle §229 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (dále jen „tr. ř.“), byl poškozený V. M. odkázán se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Citovaný rozsudek Okresního soudu v Mostě nabyl právní moci dne 26. 6. 2020.
II.
Stížnost pro porušení zákona
4. Podle §266 odst. 1 tr. ř. podala ministryně spravedlnosti k Nejvyššímu soudu ve prospěch obviněného D. F. stížnost pro porušení zákona proti výše citovanému rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 26. 6. 2020, sp. zn. 1 T 59/2020.
5. Stěžovatelka má za to, že v předmětné věci se obviněný trestné činnosti sice dopustil dne 9. 4. 2020 za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 způsobujícího onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu, nicméně věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí absentuje. S ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti – odcizení volně odložené peněženky hnědé barvy značky Lora, s finanční hotovostí ve výši 887 Kč a osobními doklady poškozeného V. M. – nelze podle stěžovatelky dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila; stejně tak trestná činnost nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
6. Podle ministryně spravedlnosti tak došlo k nesprávnému právnímu posouzení skutku, neboť naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku bylo dovozeno pouze z časové souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Jednání obviněného podle ní mělo být kvalifikováno pouze jako přečin krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku. Z tohoto důvodu je uložený nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 2 let a 2 měsíců trestem zjevně excesivním, a to právě proto, že jednání bylo nesprávně posouzeno i jako zločin krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a trest tak byl ukládán podle §205 odst. 4 tr. zákoníku. Napadeným rozsudkem Okresního soudu v Mostě tak byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného, kterému byl v důsledku tohoto pochybení uložen excesivní trest.
7. Vzhledem k uvedenému ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §275 odst. 4 tr. ř. před rozhodnutím o stížnosti pro porušení zákona přerušil výkon trestu odnětí svobody z rozsudku soudu prvního stupně, neboť podle ní existuje riziko, že trest, který by mohl být obviněnému v důsledku podané stížnosti pro porušení zákona vyměřen v rozmezí zákonné trestní sazby, by nemusel dosáhnout délky již obviněným vykonaného trestu. Dále navrhla, aby Nejvyšší soud vyslovil, že napadeným rozsudkem byl v neprospěch obviněného D. F. porušen zákon v ustanoveních §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby napadený rozsudek zrušil a aby dále zrušil i všechna rozhodnutí na tento rozsudek obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby Okresnímu soudu v Mostě přikázal věc znovu projednat a rozhodnout.
III.
Vyjádření procesních stran
8. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství se ve svém vyjádření se stížností pro porušení zákona ztotožnil.
9. Uvedl, že není pochyb o tom, že obviněný si přisvojil cizí věc tím, že se jí zmocnil a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen. Takové jednání bezesporu naplnilo znaky přečinu krádeže podle §205 odst. 2 tr. zákoníku.
10. Stran naplnění přisouzené okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku poukázal, stejně jako ministryně spravedlnosti, na závěry rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Okresní soud podle jeho názoru jednání obviněného nesprávně právně posoudil, pokud dovodil, že uvedeným jednáním naplnil znak spáchání činu za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Toto pochybení pak našlo svůj odraz i při ukládání trestu, neboť obviněnému měl být uložen trest v rámci trestní sazby podle §205 odst. 2 tr. zákoníku, tzn. trest odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky. Státní zástupce zastává názor, že je to právě nalézací soud, který by měl znovu rozhodnout o vině a ve vazbě na přisouzení správné právní kvalifikace zodpovědně zvážit všechny podstatné okolnosti ve smyslu §39 a násl. tr. zákoníku a uložit také odpovídající trest.
11. Ve shodě s ministryní spravedlnosti proto státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství navrhl, aby Nejvyšší soud vyslovil, že napadeným rozsudkem byl v neprospěch obviněného porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, aby tento rozsudek zrušil, aby zrušil také další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby Okresnímu soudu v Mostě přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
12. Obhájce obviněného ve vyjádření ke stížnosti pro porušení zákona uvedl, že se s touto ztotožňuje a že má za to, že v posuzované věci absentuje užší věcná souvislost s šířením onemocnění jakožto událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí. Nelze podle něj dospět k závěru, že by obviněný při spáchání trestného činu jakkoliv využil pandemické situace nebo že by mu omezení s pandemickou situací související spáchání tohoto činu jakkoliv umožnila nebo usnadnila. Trestná činnost obviněného podle obhájce nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud přerušil výkon trestu z napadeného rozsudku, vyslovil, že jím byl v neprospěch obviněného porušen zákon, tento zrušil a soudu prvního stupně přikázal věc znovu projednat a rozhodnout, popř. aby sám rozhodl o vině a trestu pro obviněného.
IV.
Relevantní právní úprava
13. Zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jímž byl obviněný uznán vinným, se dopustí ten,
[k]do si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní, a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán (odst. 2),
spáchá-li takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek [odst. 4 písm. b)] .
V.
Důvodnost stížnosti pro porušená zákona
14. Nejvyšší soud na podkladě označeného mimořádného opravného prostředku ministryně spravedlnost podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených, jakož i řízení napadené části rozhodnutí předcházející, a dospěl k závěru, že zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. ř.
15. Nejvyšší soud uvádí, že k zákonnému znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud v již shora citovaném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
16. Okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného činu krádeže a jejíž naplnění zároveň znamená, že jde o zločin (§14 odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku), spočívá ve spáchání tohoto činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zákon zde tedy počítá s naplněním kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přísnějším postihem pachatele trestného činu krádeže ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), byť podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací, která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Přitom platí, že Parlament České republiky vyhlašuje jednak na návrh vlády stav ohrožení státu, je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické zásady (čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), a jednak válečný stav, je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Žádný jiný stav tedy sám o sobě neodůvodňuje naplnění citované kvalifikované skutkové podstaty, tedy ani nouzový stav, stav pandemické pohotovosti, stav nebezpečí nebo jinak nazvaný stav, protože ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je vázáno jen na uvedené dva stavy, které jsou přesně právně vymezeny. To ostatně vyplývá i ze srovnání s některými jinými skutkovými podstatami trestných činů, u nichž je jejich spáchání za nouzového stavu výslovně uvedeno jako znak (základní) skutkové podstaty (viz např. §247, §372, §384 tr. zákoníku). Další dva případy, které odůvodňují naplnění posuzovaného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, pak spočívají ve spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Na rozdíl od předchozích dvou okolností není jejich výčet uzavřený (taxativní), ale formulace „za … jiné události vážně ohrožující …“ umožňuje podřadit pod zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v posledně citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění Covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i Vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření.
17. Nejvyšší soud konstatuje, že pokud spáchal obviněný trestný čin krádeže dne 9. 4. 2020, stalo se tak formálně (z hlediska časového a místního) skutečně „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Z pravomocného rozsudku, resp. ze skutkové věty výroku o vině je přitom patrné, že důvodnost právní kvalifikace podle tohoto přísnějšího ustanovení §205 tr. zákoníku byla shledána pouze na základě toho, že byl vyhlášen nouzový stav. Okresní soud při skutkovém vymezení znaku kvalifikované skutkové podstaty zjevně vycházel právě jen z časové, resp. I místní souvislosti spáchaného činu s vyhlášeným nouzovým stavem. Takový závěr při posouzení toho, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku však není správný, resp. není dostačující.
18. Pokud jde o nouzový stav, spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, protože ho nelze zahrnout pod stav ohrožení státu ani válečný stav, což vyplývá i z ustanovení čl. 2 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., které rozlišuje mezi stavem ohrožení státu, válečným stavem a nouzovým stavem a umožňuje jejich vyhlášení podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace tam předpokládané. Bližší podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou pak vymezeny v ustanoveních čl. 5 a 6 citovaného ústavního zákona. Nouzový stav ovšem nelze v žádném případě považovat ani za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Je třeba zdůraznit, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události, kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia).
19. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je tedy třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod., v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
20. S ohledem na shora uvedené, zejména pak shora popsaný závazný právní názor, je proto v nyní posuzované trestní věci potřeba učinit závěr, že učiněná skutková zjištění vyjádřená ve skutkové větě výrokové části pravomocného rozsudku neskýtají podklad pro závěr, že by jednání obviněného neslo jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně a shodně upozornila ministryně spravedlnosti. S přihlédnutím k tomu, jaké věci obviněný odcizil (volně odložená peněženka s finanční hotovostí ve výši 887 Kč a osobními doklady) je zjevné, že nejde o věci bezprostředně využitelné při zvládání pandemického stavu. Pak je ale nutno namístě učinit závěr, že žádná věcná souvislost mezi jednáním obviněného a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, odvíjející se od výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 a způsobujícího onemocnění Covid-19 v pandemickém rozsahu, dána není. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že Okresní soud v Mostě učinil nesprávné právní posouzení skutku kvalifikovaného jako trestný čin krádeže, pokud dovodil naplnění znaku jeho kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
VI.
Způsob rozhodnutí
21. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že Okresní soud v Mostě při vyslovení viny porušil zákon, a to v neprospěch obviněného, v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Nejvyšší soud proto podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Mostě ze dne 26. 6. 2020, sp. zn. 1 T 59/2020, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku v neprospěch obviněného.
22. Podle §269 odst. 2 tr. ř. pak Nejvyšší soud zrušil rozsudek Okresního soudu v Mostě ze dne 26. 6. 2020, sp. zn. 1 T 59/2020, a současně zrušil také další rozhodnutí na toto zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
23. Nejvyšší soud následně podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal soudu prvního stupně věc znovu projednat a rozhodnout.
24. Na okresním soudě nyní je, aby o vině obviněného skutkem ze dne 9. 4. 2020 při vázanosti právním názorem vysloveným v tomto rozsudku opětovně rozhodl a v návaznosti na to rozhodl o právním následku jeho trestní odpovědnosti (tj. nově ukládaném trestu) s přihlédnutím k právnímu stavu, který bude panovat v době jeho rozhodování (§270 odst. 4 tr. ř.).
25. Za podmínek §274 odst. 3 písm. a) tr. ř., ve znění účinném od 8. 12. 2021, učinil Nejvyšší soud toto rozhodnutí v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 22. 12. 2021
JUDr. Petr Šabata
předseda senátu
Zpracoval:
JUDr. Aleš Kolář