ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.1036.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 1036/2021-145
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobce J. K., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 260/2017, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 4. 2020, č. j. 25 Co 50/2020-99, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně, ze dne 7. 11. 2019, č. j. 14 C 260/2017-76, byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 112 000 Kč, když „v převyšující části co do 88 000 Kč“ byla žaloba zamítnuta (výrok I rozsudku) a žalované bylo uloženo zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč (výrok II rozsudku).
Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným rozhodnutím změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu ohledně částky 68 125 Kč zamítl, ve vztahu k soudem prvního stupně žalobci přiznané částce 43 875 Kč jej potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a žalované uložil povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 1 200 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu).
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Dovolatel neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Připomíná se, že žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení byla zamítnuta dnes již pravomocným usnesením soudu prvního stupně ze dne 19. 10. 2020, č. j. 14 C 260/2017-123, které bylo jako správné potvrzeno k odvolání žalobce usnesením odvolacího soudu ze dne 8. 12. 2020, č. j. 25 Co 351/2020-130, když ani na navazující výzvu soudu prvního stupně, aby si žalobce zvolil advokáta a jeho prostřednictvím podal dovolání, dovolatel adekvátně nereagoval. K opakované a podrobněji neodůvodněné žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce (č.l.135 a násl. spisu) Nejvyšší soud nepřihlížel, neboť byl (stejně jako dovolatel) vázán dřívějším pravomocným usnesením v dané otázce, když žalobce ani žádné nové skutečnosti, jež by měly vliv na posouzení dané otázky, nepředestřel (srov. §159a o. s. ř.).
Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil.
Výrok o nákladech řízení netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3, věta druhá o. s. ř.)
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 4. 2021
JUDr. David Vláčil
pověřený člen senátu