ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.1440.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 1440/2021-83
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Františka Ištvánka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Pavla Simona v právní věci žalobce P. B., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 120/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2021, č. j. 70 Co 45/2021-67, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2, jako soud prvního stupně, usnesením ze dne 3. 11. 2020, č. j. 19 C 120/2019-58 zastavil řízení o opakovaném návrhu žalobce, aby mu byl pro dovolací řízení ustanoven zástupce z řad advokátů.
K odvolání žalobce bylo usnesení soudu prvního stupně potvrzeno shora označeným usnesením Městského soudu v Praze (dále jen „odvolací soud“).
Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním, které Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce. Nejvyšší soud poznamenává, že nepřípustnost dovolání je tu spjata s rozhodnutím o podané žádosti, ať už o ní odvolací soud rozhodl jakýmkoliv způsobem, zastavení řízení nevyjímaje.
Jelikož dovolání není podle §238 o. s. ř. přípustné, není třeba zkoumat splnění podmínky povinného zastoupení žalobce (§241b odst. 2 o. s. ř.), ani se zabývat splněním dalších zákonem stanovených podmínek, za nichž lze dovolání věcně projednat.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.).
Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle §3 odst. 3 a §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, zvážil, zda dovolateli podáním objektivně nepřípustného dovolání nevznikla povinnost zaplatit osudní poplatek z dovolání.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. 6. 2021
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu