Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.10.2021, sp. zn. 30 Cdo 1763/2021 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.1763.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.1763.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 1763/2021-205 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Jana Kolby a Mgr. Víta Bičáka v právní věci žalobce M. M. , nar. XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Koschinem, advokátem se sídlem v Praze 5, Štefánikova 75/48, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o 5 326 860 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 19 C 138/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2020, č. j. 19 Co 308/2020-180, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 5. 10. 2020, č. j. 19 C 138/2019-171, kterým bylo zastaveno řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 7. 2020, č. j. 19 Co 143/2020-153, pro nezaplacení soudního poplatku za dovolání, a dále rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud odmítl podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Otázka, zda dovolatel splnil řádně svoji poplatkovou povinnost, jestliže soudní poplatek (za dovolání) uhradil na výzvu soudu ve stanovené lhůtě, avšak z důvodu jeho pochybení (kdy v příkazu k bezhotovostní úhradě soudního poplatku místo správného čísla účtu soudu 3703-623021/0710 uvedl nesprávně 3703623021/0710) nebyla platba na účet soudu ve stanovené lhůtě připsána, a soud prvního stupně proto (dovolací) řízení podle §9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „ZoSP“), zastavil, nemůže založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř., neboť otázka, jaké důsledky budí skutečnost, že soudní poplatek za žalobu (odvolání, dovolání) není v soudem dodatečně stanovené lhůtě připsán na účet soudu, byla již v judikatuře dovolacího soudu vyřešena (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2870/2019, a další rozhodnutí v tomto usnesení identifikovaná) a odvolací soud se v dovoláním napadeném rozhodnutí od této judikatury neodchýlil, jestliže dospěl k závěru, že soud prvního stupně postupoval správně, zastavil-li dovolací řízení za situace, kdy nejprve vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání na řádně specifikovaný účet soudu ve lhůtě 15 dní od doručení usnesení s poučením o následcích neuposlechnutí výzvy, tato výzva byla doručena advokátovi žalobce dne 8. 9. 2020 a žalobce zaplatil soudní poplatek až dne 13. 10. 2020. K tomu je třeba doplnit, že ústavní konformitou ustanovení §9 odst. 1, věty třetí ZoSP se za obdobných skutkových okolností jako v posuzovaném případě zabýval i Ústavní soud ve svém plenárním nálezu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 9/20 (publikovaném pod č. 193/2021 Sb.), přičemž důvod ke zrušení tohoto ustanovení neshledal a skutkově obdobnému případu nepřiznal ústavněprávní rozměr (viz též obdobně např. usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. III. ÚS 632/20). Přípustnost dovolání nemůže ve smyslu §237 o. s. ř. založit ani otázka, zda je výzva k zaplacení soudního poplatku za dovolání usnesením, kterým soud vyzývá k doplnění podání, „k jehož předložení je oprávněn pouze předseda senátu a nikoliv jiný pracovník soudu“, neboť na posouzení této otázky není rozhodnutí odvolacího soudu založeno, resp. odvolací soud se touto otázkou v napadeném usnesení nezabýval. Tvrzení, že usnesení, kterým byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání, bylo vydáno asistentkou soudce, nikoliv předsedou senátu, je tvrzením, které žalobce uplatnil v rozporu s §241a odst. 6 o. s. ř. až v dovolacím řízení. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 10. 2021 JUDr. Pavel Simon předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:10/29/2021
Spisová značka:30 Cdo 1763/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.1763.2021.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Poplatky soudní
Dovolání
Dotčené předpisy:§9 odst. 1 předpisu č. 549/1991Sb. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2022-01-07