Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22.07.2021, sp. zn. 30 Cdo 1853/2021 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.1853.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.1853.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 1853/2021-50 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Janem Kolbou v právní věci žalobce P. B. , nar. XY, bytem XY, zastoupeného Mgr. Janem Kvapilem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Sakařova 1631, proti žalovaným 1) České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, 2) Městskému soudu v Praze , se sídlem v Praze 2, Spálená 6/2, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu 11 577 000 Kč, vedené u Okresního soudu v Prachaticích pod sp. zn. 8 C 237/2020, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 29. 4. 2021, č. j. 8 Co 527/2021-13, takto: Dovolání se odmítá . Odůvodnění: Krajský soud v Českých Budějovicích jako soud odvolací usnesením ze dne 29. 4. 2021, č. j. 8 Co 527/2021-13, potvrdil výrok II usnesení Okresního soudu v Prachaticích jako soudu prvního stupně ze dne 26. 2. 2021, č. j. 8 C 237/2020-4, kterým byla vyslovena místní nepříslušnost tohoto soudu s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 2 jako soudu místně příslušnému. Usnesení odvolacího soudu napadl žalobce včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Posuzované dovolání neobsahuje náležitosti vyžadované ustanovením §241a odst. 2 o. s. ř., neboť žalobce nevymezil dovolací důvod. V dovolání je pouze uvedeno, že se má dovolací soud zabývat otázkou „ústavně konformního výkladu příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících otázku místní příslušnosti“, následně se žalobce dovolává článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, s nímž má být napadené rozhodnutí v rozporu, tvrdí, že Obvodní soud pro Prahu 2 není soudem nezávislým a nestranným, a nakonec brojí proti vyslovení místní nepříslušnosti Okresním soudem v Prachaticích s ohledem na absenci zjištění „všech skutečností rozhodných pro určení místní příslušnosti ve smyslu §87 písm. b) o. s. ř.“ Dovolací důvod však má být dle §241a odst. 3 o. s. ř. vymezen tak, že dovolatel uvedené právní posouzení, které pokládá za nesprávné, a dále vyloží, v čem spočívá jeho nesprávnost. Z toliko obecných tvrzení či proklamací obsažených v předmětném dovolání (reprodukovaných výše) se nepodává, jaký konkrétní právní závěr odvolacího soudu považuje dovolatel za nesprávný a v čem tuto nesprávnost spatřuje. V návaznosti na absenci uvedení dovolacího důvodu pak dovolání logicky postrádá i další nezbytnou náležitost, totiž uvedení, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. Žalobce v dovolání pouze uvedl, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, resp. která má být dovolacím soudem vyřešena jinak, aniž by však uvedl, od které – dovolacím soudem již vyřešené – otázky procesního práva se odvolací soud v napadeném usnesení odchýlil či od které dovolacím soudem již posouzené otázky procesního se má odchýlit dovolací soud. Takto prezentované naplnění předpokladů přípustnosti je – vedle své neurčitosti – též vnitřně rozporné, neboť není dosti dobře představitelné, aby se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací činnosti dovolacího soudu a zároveň aby bylo vyhověno požadavku dovolatele spočívajícímu v tom, že se od řešení téže otázky má odchýlit sám soud dovolací. Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, neboť trpí vadami, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly žalobcem v zákonné lhůtě odstraněny (§241b odst. 3 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím dovolacího soudu se řízení o věci nekončí, bude rozhodnuto o náhradě nákladů vzniklých v tomto dovolacím řízení v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího (§243b, §151 odst. 1 o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 22. 7. 2021 JUDr. Jan Kolba pověřený člen senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:07/22/2021
Spisová značka:30 Cdo 1853/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.1853.2021.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Dovolání (vady)
Dotčené předpisy:§241a odst. 2 o. s. ř. ve znění od 30.09.2017
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-10-15