ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.1865.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 1865/2021-148
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Davidem Vláčilem v právní věci žalobce F. F., narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 7 000 000 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 24/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 7. 2020, č. j. 72 Co 198/2020-106, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 16. 4. 2020, č. j. 31 C 24/2018-100, kterým uvedený soud zastavil řízení o dovolání žalobce ze dne 19. 6. 2019 a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání ze dne 9. 9. 2020, při jehož podání nebyl zastoupen advokátem a ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání. Žalobce již dříve v této věci požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení a o osvobození od soudních poplatků. O těchto žádostech bylo rozhodnuto (naposledy) usnesením soudu prvního stupně ze dne 7. 1. 2021, č. j. 31 C 24/2018-139, tak, že se žalobci nepřiznává osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a že se žádost žalobce o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení zamítá. K odvolání žalobce změnil odvolací soud usnesením ze dne 15. 3. 2021, č. j. 72 Co 67/2021-145, usnesení soudu prvního stupně tak, že řízení o osvobození žalobce od soudních poplatků a o ustanovení zástupce zastavil pro překážku věci rozhodnuté. Usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci 1. 4. 2021. Ve stanovené dvouměsíční lhůtě si žalobce zástupce z řad advokátů nezvolil, ač byl o potřebě povinného zastoupení v dovolacím řízení poučen v usnesení soudu prvního stupně ze dne 29. 9. 2020, č. j. 31 C 24/2018-112.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání.
Z dovolání nevyplývá, že by byl žalobce jako dovolatel právně zastoupen. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a řízení zastavil.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 7. 2021
JUDr. David Vláčil
pověřený člen senátu