ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.2039.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 2039/2021-645
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců Mgr. Víta Bičáka a JUDr. Davida Vláčila, v právní věci žalobkyně J. P. , nar. XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Martinem Hostinským, advokátem se sídlem v Brně, Tišnovská 1444/67, proti žalované FIBO Group Holdings, Ltd. , se sídlem v Limassol, Agias Fylaxeos 182, Kofteros Business Center, Office 103, Kyperská republika, zastoupené Mgr. Karolínou Babákovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Bucharova 1314/8, o zaplacení 8 927,90 USD s příslušenstvím, vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 42 Cm 242/2015, o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 18. 2. 2021, č. j. 5 Cmo 205/2020-613, takto:
Dovolání se odmítá.
Odůvodnění:
Žalobou ze dne 10. 10. 2015, která byla soudu doručena dne 12. 10. 2015, se žalobkyně domáhala po žalované (která je kyperským obchodníkem s cennými papíry) zaplacení částky 8 927,90 USD s příslušenstvím jako náhrady škody, která jí měla vzniknout při obchodování na mezinárodním trhu FOREX, na kterém žalobkyně obchodovala na základě rozdílové smlouvy, kterou uzavřela s žalovanou na základě „Terms of Business“ (dále jen „obchodní podmínky“), když tyto představují rámcovou dohodu, na základě které byly jednotlivé rozdílové smlouvy prostřednictvím online obchodní platformy uzavírány.
Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací napadeným usnesením potvrdil usnesení Krajského soudu v Ostravě jako soudu prvního stupně ze dne 24. 7. 2020, č. j. 42 Cm/2015 570, kterým soud zamítl námitku žalované ze dne 11. 3. 2016 k nedostatku pravomoci a příslušnosti soudů České republiky k projednání a rozhodnutí věci.
Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl.
Otázka výkladu čl. 17 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, v pojmu „zaměřování se“ podnikatele na stát bydliště spotřebitele přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. nezakládá, neboť ji odvolací soud posoudil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2020, sp. zn. 30 Cdo 2084/2019), pokud přihlédl k indiciím zaměřování činnosti žalované na území České republiky jako jsou užití mezinárodní předvolby telefonního čísla, neutrální domény prvního řádu „com“ a „eu“, a existence zápisu v evidenci ČNB.
O náhradě nákladů řízení včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rozhodnutí, jímž se řízení končí (§151 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. 9. 2021
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu