Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.11.2021, sp. zn. 30 Cdo 2323/2021 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.2323.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.2323.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 2323/2021-207 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl pověřeným členem senátu JUDr. Tomášem Pirkem v právní věci žalobců a) J. K., nar. XY, bytem XY, b) M. K., nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, zastoupené Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 272/2016-79, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 6. 2020, č. j. 28 Co 28/2020-165, takto: I. Dovolací řízení se zastavuje. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 30. 8. 2018, č. j. 29 C 272/2016-79, zamítl žalobu o zaplacení částky 120 000 Kč s příslušenstvím (výrok I) a současně žalobcům uložil společně a nerozdílně zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč (výrok II). Městský soud v Praze jako soud odvolací v záhlaví označeným rozhodnutím rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a současně žalobcům uložil povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 600 Kč (výrok II rozsudku odvolacího soudu). Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalobci včasné dovolání, při jehož podání nebyli zastoupeni advokátem a ani nedoložili, že sami mají odpovídající právnické vzdělání. Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jeno. s. ř.“. Ustanovení §241 o. s. ř., které stanovuje tzv. povinné zastoupení dovolatele při podání dovolání, představuje zvláštní podmínku dovolacího řízení, jejíž nedostatek lze odstranit, bez jejíhož splnění však nelze meritorně rozhodnout o dovolání. Výjimku stanovuje §241 odst. 2 písm. a) o. s. ř., podle kterého není třeba podmínku povinného zastoupení dovolatele advokátem nebo notářem splnit, je-li dovolatelem fyzická osoba, která má právnické vzdělání. Z dovolání nevyplývá, že by byli žalobci jako dovolatelé právně zastoupeni. Žalobci ani přes výzvu soudu prvního stupně neprokázali ani netvrdili, že jsou zastoupeni advokátem nebo že sami mají právnické vzdělání. Z uvedeného je zřejmé, že žalobci nesplnili zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení. Nejvyšší soud proto postupoval podle ustanovení §241b odst. 2 části věty před středníkem a §104 odst. 2 věty třetí o. s. ř., a řízení zastavil. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 11. 2021 JUDr. Tomáš Pirk pověřený člen senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:11/29/2021
Spisová značka:30 Cdo 2323/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.2323.2021.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ]
Dotčené předpisy:§243c odst. 3 předpisu č. 99/1963 Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Zveřejněno na webu:02/07/2022
Staženo pro jurilogie.cz:2022-02-11