ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.2427.2020.1
sp. zn. 30 Cdo 2427/2020-113
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu Mgr. Vítem Bičákem v právní věci žalobce F. F. , narozeného XY, bytem XY, o obnovu soudního řízení pro zmatečnost, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 Nc 810/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 3. 6. 2020, č. j. 58 Co 191/2020-105, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 16. 12. 2019, č. j. 32 Nc 810/2018-89, zastavil řízení o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019, č. j. 58 Co 93/2018-68 (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) napadeným usnesením k odvolání žalobce potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II), když se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že ani po výzvě ze dne 20. 5. 2019, č. j. 32 Nc 810/2018-72, nebyla splněna podmínka řízení spočívající v povinném zastoupení advokátem v dovolacím řízení. Pokud žalobce poukazoval na povinnost soudu přidělit mu bezplatně advokáta s ohledem na to, že se nachází v nouzi, vyšel odvolací soud z toho, že o žádosti žalobce o ustanovení zástupce bylo již pravomocně rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 11. 6. 2019, č. j. 32 Nc 810/2018-78, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 25. 11. 2019, č. j. 58 Co 386/2019-87, a toto rozhodnutí tvoří překážku věci rozhodnuté, pro niž nelze o shodné žádosti rozhodovat znovu.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání, v němž opětovně požádal o ustanovení advokáta, aniž zaplatil soudní poplatek za dovolání.
Podáním dovolání ze dne 11. 7. 2020 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku poplatků 4 000 Kč.
Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2020, č. j. 30 Cdo 2427/2020-113, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle §9 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, zastavil.
Nejvyšší soud nepřihlédl k dalším opakovaným žádostem dovolatele o ustanovení advokáta, poněvadž soudy jeho poměry za účelem zvážení, zda splňuje podmínky pro ustanovení advokáta, posoudily ve výše uvedeném rozhodnutí a jejich naplnění neshledaly, tudíž by rozhodnutí o jeho dalších žádostech bylo pouze formální. Nadto je z nich zcela zřejmé, že dovolatel neuvádí žádnou změnu svých poměrů.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 22. 2. 2021
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu