ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.2823.2020.1
sp. zn. 30 Cdo 2823/2020-60
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Tomáše Pirka v právní věci žalobce P. B , narozeného XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o náhradu škody, zadostiučinění, vzniklou zdravotní a psychickou újmu ve výši 2 350 550 Kč, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 9 C 118/2019, o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 24. 7. 2020, č. j. 18 Co 155/2020-51, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce (dále též „dovolatel“) se žalobou domáhal na žalované náhrady škody a zadostiučinění za zdravotní a psychickou újmu ve výši 2 350 550 Kč.
Okresní soud v Pardubicích (dále též jako „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 7. 5. 2020, č. j. 9 C 118/2019-44, rozhodl, že řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 29. 11. 2019, č. j. 27 Co 310/2019-22, se zastavuje.
Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud odvolací usnesením ze dne 24. 7. 2020, č. j. 18 Co 155/2020-51, potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně.
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce včasné dovolání.
Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, podané dovolání jako nepřípustné odmítl, neboť podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. není dovolání přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Právě o tento případ jde v posuzované věci.
Usnesení, jímž odvolací soud potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zastavení dovolacího řízení poté, co bylo pravomocně negativně rozhodnuto o žádosti žalobce o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, je usnesením, kterým bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce ve smyslu §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2018, sp. zn. 27 Cdo 1573/2018).
Nejvyšší soud proto - aniž v souladu s §241b odst. 2 části věty za středníkem o. s. ř. přezkoumával splnění podmínky povinného zastoupení - dovolání odmítl podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako objektivně nepřípustné.
Na soudu prvního stupně nyní je, aby podle §3 odst. 3 a §4 odst. 1 písm. i) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o poplatkové povinnosti žalobce za dovolací řízení.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 3. 2021
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu