Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26.05.2021, sp. zn. 30 Cdo 3315/2020 [ usnesení / výz-E ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.3315.2020.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.3315.2020.1
sp. zn. 30 Cdo 3315/2020-201 USNESENÍ Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Tomáše Pirka v právní věci žalobkyně V. H. , bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 525/15, o 2 088 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 11 C 363/2018, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 25. 6. 2020, č. j. 69 Co 147/2020-175, takto: Dovolání se odmítá. Odůvodnění: Žalobkyně se žalobou podanou původně proti 1) České republice – Ministerstvu vnitra a 2) České republice – Ministerstvu spravedlnosti domáhala náhrady škody a nemajetkové újmy ve výši 2 088 000 Kč s odůvodněním, že rozsudkem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 2 T 287/2015, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci sp. zn. 55 To 47/2017, byla odsouzena k trestu odnětí svobody pro 3 trestné činy, kdy jedním z nich byl trestný čin neoprávněného podnikání dle §251 odst. 1 trestního zákoníku. Žalobkyně neoprávněně podnikala ve spolku Právní poradna – Sdružení právníků, právních a finančních poradců a odborníků v oblasti práva. K činnosti tohoto spolku udělilo Ministerstvo vnitra oprávnění dne 10. 5. 2015 a spolek byl zapsán do veřejného rejstříku. Došlo tak dle žalobkyně ke kolizní situaci a nelze jednoznačně určit, zda Ministerstvo vnitra učinilo chybu při registraci spolku a udělilo neplatné oprávnění nebo okresní a krajský soud chybně rozhodly o trestném činu neoprávněného podnikání při naplňování smyslu a účelu spolku. Okresní soud v Olomouci jako soud prvního stupně usnesením ze dne 16. 4. 2020, č. j. 11 C 363/2018-162, vyslovil svoji místní nepříslušnost a rozhodl, že věc bude postoupena Obvodnímu soudu pro Prahu 1 jako soudu místně příslušnému. Rozhodl tak proto, že příslušnou organizační složkou, která má dle jeho názoru jednat za žalovanou, je Ministerstvo financí se sídlem v obvodu Obvodního soudu pro Prahu 1. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci napadeným usnesením změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že místní nepříslušnost Okresního soudu v Olomouci se nevyslovuje a věc se Obvodnímu soudu pro Prahu 1 nepostupuje. Odvolací soud měl za to, že Okresní soud v Olomouci je místně příslušným na základě §87 písm. b) občanského soudního řádu, neboť přes tvrzené kolizní jednání je třeba dovodit, že minimálně částečně se tvrzený škodní děj, na základě něhož žalobkyně žádá náhradu škody (újmy), odehrál v obvodu Okresního soudu v Olomouci, když trestní řízení bylo vedeno a trestní rozsudky (zakládající tvrzenou kolizi) byly vydány v obvodu Okresního soudu v Olomouci a nebylo tak potřeba věc postupovat Obvodnímu soudu pro Prahu 1. Usnesení odvolacího soudu napadla žalovaná v plném rozsahu včasným dovoláním, které však Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen "o. s. ř.", odmítl. Námitky dovolatelky, týkající se nevhodnosti dovozování zbytkové příslušnosti Ministerstva financí ve smyslu §6 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v posuzovaném případě, nemohou založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. Přestože se uvedenou otázkou z hlediska, s kým za žalovanou má soud v řízení jednat, odvolací soud zabýval, napadené rozhodnutí (rozuměj jeho výrok o místní příslušnosti soudu) na jejím vyřešení ve smyslu §237 o. s. ř. nezávisí, neboť závěr o místní příslušnosti Okresního soudu v Olomouci postavil odvolací soud na ustanovení §87 písm. b) o. s. ř. a místě (nacházejícím se v obvodu tohoto soudu), kde se minimálně částečně odehrál tvrzený škodní děj. Z uvedeného současně vyplývá, že určením místně příslušného soudu nemůže být nijak dotčeno právo na spravedlivý proces co do určení organizační složky příslušné za stát v řízení jednat, protože uvedené rozhodnutí (jeho výrok) nijak nepředjímá, s kterou organizační složkou ve smyslu §6 zákona č. 82/1998 Sb. bude soudem za žalovanou jednáno. Proti aplikaci ustanovení §87 písm. b) o. s. ř. na projednávanou věc přitom dovolatelka nijak nebrojí. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 26. 5. 2021 Mgr. Vít Bičák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:05/26/2021
Spisová značka:30 Cdo 3315/2020
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.3315.2020.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odpovědnost státu za škodu [ Odpovědnost státu za újmu ]
Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§87 písm. b) o. s. ř.
§6 odst. 3 předpisu č. 82/1998Sb.
Kategorie rozhodnutí:E
Staženo pro jurilogie.cz:2021-08-06