ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.3392.2020.1
sp. zn. 30 Cdo 3392/2020-162
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedou senátu JUDr. Františkem Ištvánkem v právní věci žalobce B. V., narozeného dne XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o 500 000 Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 17 C 60/2014, o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 12. 2017, č. j. 11 Co 414/2017-101, takto:
I. Řízení o dovolání žalobce se zastavuje .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobce se podáním ze dne 28. 2. 2014 domáhal na žalované zaplacení shora uvedené částky jako náhrady nemajetkové újmy způsobené mu dle jeho tvrzení nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 82 EXE 62/13. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 20. 7. 2017, č. j. 17 C 60/2014-86, byla žaloba zamítnuta (výrok I.) a bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Dovoláním napadeným rozsudkem odvolacího soudu pak bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno.
Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému usnesení dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení dle §241 o. s. ř. Žalobce současně s podáním dovolání požádal soud o ustanovení zástupce z řad advokátů a o osvobození od soudních poplatků. O tomto požadavku bylo rozhodnuto usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 10. 4. 2018, č. j. 17 C 60/2014-106, tak, že se návrh žalobce na osvobození od soudních poplatků zamítá (výrok I.) a že se zamítá návrh žalobce na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok II.). Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Městského soudu v Praze ze dne 26. 6. 2018, č. j. 11 Co 173/2018-110, tak, že usnesení soudu prvního stupně bylo potvrzeno. Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalobce dovolání, o kterém bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2018, č. j. 30 Cdo 4160/2018-117, tak, že se řízení o dovolání zastavuje.
Žalobce podal proti v záhlaví uvedenému usnesení dovolání, aniž splnil podmínku povinného zastoupení dle §241 o. s. ř., ačkoli si je žalobce této povinnosti vědom. Skutečností, že v tomto řízení žalobce nebyl vyzván, aby splnil podmínku povinného zastoupení dle §241 o. s. ř., nemohla být ohrožena žalobcova procesní práva, neboť je žalobce ke splnění této podmínky opakovaně vyzýván v ostatních řízení vedených ze strany žalobce, což je Nejvyššímu soudu známo z úřední činnosti. Žalobci je bezpochyby známo, že v dovolacím řízení musí být zastoupen advokátem, což ostatně potvrzuje skutečnost, že současně s podáním dovolání žalobce požádal soud i o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (k tomu srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 8. 8. 2013, sp. zn. II. ÚS 2291/13, in http:/nalus.usoud.cz, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3052/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 3716/2015).
Jelikož dovolatel nesplnil podmínku povinného zastoupení v dovolacím řízení (§241 o. s. ř.) a předseda senátu soudu prvního stupně dovolací řízení nezastavil ve smyslu §241b odst. 3 o. s. ř. ve znění účinném od 30. 9. 2017, rozhodl o zastavení dovolacího řízení dle §243c odst. 3 třetí věta o. s. ř. dovolací soud.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 13. 4. 2021
JUDr. František Ištvánek
předseda senátu