ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.3638.2020.1
sp. zn. 30 Cdo 3638/2020-499
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně První novohradecká a. s. v likvidaci, identifikační číslo osoby 25251422, se sídlem v Praze 3, Olšanská 55/5, zastoupené Mgr. Milanem Šikolou, advokátem, se sídlem v Brně, Metodějova 450/7, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, o zaplacení 1 424 703 980 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 124/2015, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 1. 2020, č. j. 72 Co 350/2019-465, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Žalobkyně (dále též „dovolatelka“) se domáhala zaplacení částky 1 424 703 980 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody. V žalobě uvedla, že jí byla dne 1. 12. 2009 společností Invest Centrum CZ, spol. s r. o. postoupena pohledávka na vrácení cenných papírů původně společnosti KOTVA a. s. O jejich vrácení a náhradu škody byly vedeny spory mimo jiné i ve věci vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 40 Cm 1/2012. Akcie společnosti KOTVA a. s. byly podle žalobkyně účelově znehodnoceny, účelově zařazeny a následně vyvedeny z konkursní podstaty úpadce Trend v řízení vedeném u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 42 K 233/99 za přímé či nepřímé spoluúčasti státních orgánů (Krajského soudu v Hradci Králové, Krajského státního zastupitelství v Hradci Králové, Policie České republiky, Kongresová Praha, Městského státního zastupitelství v Praze, Městského soudu v Praze, Krajského soudu v Brně, aj.) a tedy došlo ke znehodnocení a zcizení akcií ke škodě skutečného majitele. Žaloba byla dále odůvodněna nezákonností trestního stíhání vedeného u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 6 T 5/2005 a u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 43 T 18/2005, jejichž účelem bylo dle žalobkyně kriminalizovat obviněné a umožnit tak dokončení vyvedení majetku z dosahu skutečných vlastníků a zabránit obviněným uplatnit majetková práva skutečných vlastníků cenných papírů.
Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. 11. 2017, č. j. 10 C 124/2015-353, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 424 703 980 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok I), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 1 500 Kč (výrok II).
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (výrok I), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 600 Kč (výrok II).
Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně, zastoupená advokátem (§241 odst. 1 o. s. ř.), co do výroku I, včasným dovoláním (§240 odst. 1 o. s. ř.), které však Nejvyšší soud postupem podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II bod 1 a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř, jako nepřípustné odmítl.
Podle §236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Otázka zákonných podmínek poučení účastníka řízení a nastalé koncentrace řízení ve smyslu §118b odst. 1 o. s. ř. přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř. nezakládá, neboť na takovém řešení právní otázky napadené rozhodnutí nezáviselo.
Odvolací soud své rozhodnutí o zamítnutí žaloby založil na tom, že i když žalobkyni nebyl ze strany soudu prvního stupně poskytnut protokol o jednání soudu ze dne 5. 9. 2017 (z něhož by zjistila skutečnosti, o které měla žalobu doplnit), byl podle §40 odst. 1 o. s. ř. pořízen zvukový záznam a žalobkyni, resp. jejímu právnímu zástupci, nic nebránilo v tom, obstarat si tento záznam v informačním centru soudu prvního stupně. Vzhledem k tomu, že žalobkyně svá žalobní tvrzení v soudem stanovené lhůtě nedoplnila, ztotožnil se odvolací soud se soudem prvního stupně v tom, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Závěr odvolacího soudu o možnosti obstarat si zvukový záznam z jednání soudu ze dne 5. 9. 2017 žalobkyně ve svém dovolání nenapadá.
Pouze pro úplnost dovolací soud uvádí, že podle obsahu spisu námitky týkající se průběhu prvního jednání ve věci, na kterých založila dovolací důvod, žalobkyně uplatnila poprvé až v dovolání. Neuplatnila je ani v průběhu prvního jednání, ani následně v průběhu řízení před soudem prvního stupně, ani v odvolání, ani při jednání odvolacího soudu, kde ani nebyla přítomna. Krom toho na výzvu soudu podle §118a o. s. ř. nereagovala nejen ve stanovené lhůtě, ale ani později do vyhlášení rozsudku. Již z toho je zřejmé, že na otázce předpokladů koncentrace řízení podle §118b o. s. ř. napadené rozhodnutí odvolacího soudu nezáviselo.
K případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, může dovolací soud podle §242 odst. 3 o. s. ř. přihlédnout pouze tehdy, je-li dovolání přípustné.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 12. 2021
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu