ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.751.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 751/2021-164
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Pavla Simona a soudců JUDr. Tomáše Pirka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobkyně N. T. , nar. XY, bytem XY, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti , se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 31 C 61/2020, o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 1. 2021, č. j. 28 Co 14/2021-148, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Napadeným usnesením Městský soud v Praze jako soud odvolací potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 jako soudu prvního stupně ze dne 30. 11. 2020, č. j. 31 C 61/2020-123, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků (výrok I), a kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o ustanovení zástupce pro řízení (výrok II).
Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, které Nejvyšší soud podle §243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (viz čl. II zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“, odmítl jako objektivně nepřípustné.
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. i) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek,
Podle §238 odst. 1 písm. j) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalobkyně proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým byla zamítnuta žádost žalobkyně o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce, není podle §238 odst. 1 písm. i) a j) o. s. ř. přípustné.
Požadavek povinného zastoupení advokátem nebo notářem se u dovolání nepřípustného podle §238 neuplatní (§241b odst. 2 o. s. ř.). Je proto nadbytečné rozhodovat o opětovné žádosti žalobkyně o ustanovení zástupce pro dovolací řízení, když tato žádost je zcela zjevně bezúspěšným uplatňováním práva, byla-li podána v rámci dovolacího řízení zahájeného objektivně nepřípustným dovoláním.
Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. 4. 2021
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu