ECLI:CZ:NS:2021:30.CDO.93.2021.1
sp. zn. 30 Cdo 93/2021-93
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu JUDr. Pavlem Simonem v právní věci žalobce J. T., nar. XY, bytem v XY, proti žalované České republice – Ministerstvu práce a sociálních věcí , se sídlem v Praze 2, Na Poříčním právu 376/1, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 26 C 53/2018, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 5. 2019, č. j. 39 Co 131/2019-50, takto:
I. Dovolací řízení se zastavuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně usnesením ze dne 14. 3. 2019, č. j. 26 C 53/2018-44, zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku (výrok I) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce zavinil zastavení řízení, žalované však žádné náklady řízení nevznikly (výrok II).
Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 23. 5. 2019, č. j. 39 Co131/2019-50, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a určil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II).
Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dne 22. 7. 2019 včasné dovolání (č. l. 53), aniž by zaplatil soudní poplatek za dovolání.
Nejvyšší soud proto usnesením ze dne 17. 3. 2021, č. j. 30 Cdo 93/2021-83, které bylo žalobci řádně doručeno dne 14. 4. 2021, vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání, který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč. Současně byl žalobce poučen, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno.
Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II a čl. XII zákona č. 296/2017 Sb.), dále jen „o. s. ř.“.
Podáním dovolání dne 22. 7. 2019 vznikla žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [srov. §4 odst. 1 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů], který činí podle položky 23 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků 4 000 Kč.
Protože žalobce nezaplatil soudní poplatek za dovolání ani poté, co k tomu byl vyzván usnesením Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2021, č. j. 30 Cdo 93/2021-83, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobce proti napadenému usnesení podle ustanovení §9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích zastavil.
O opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků ze dne 20. 4. 2021 nebylo na místě rozhodovat, neboť neobsahuje žádné nové skutečnosti. Nedošlo-li v mezidobí (oproti stavu, z něhož vycházel odvolací soud v usnesení ze dne 28. 1. 2019, č. j. 39 Co 338/2018-37, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně ze dne 16. 10. 2018, č. j. 26 C 53/2018-30, kterým rozhodl o předchozí žádosti žalobce) ke změně rozhodných poměrů na straně žadatele, jež by mohla případné odlišné rozhodnutí o další žádosti odůvodnit, bylo by rozhodování o opakované žádosti nehospodárné a nedůvodné, neboť by vedlo pouze k řetězení rozhodnutí o stále totožných žádostech o osvobození od soudních poplatků, ať už by tato rozhodnutí měla podobu zamítnutí žádosti či zastavení řízení o žádosti pro překážku věci pravomocně rozhodnuté.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 6. 2021
JUDr. Pavel Simon
předseda senátu