ECLI:CZ:NS:2021:30.ND.143.2021.1
sp. zn. 30 Nd 143/2021-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci žalobce P. M. , narozeného XY, bytem XY, zastoupeného JUDr. Máriem Voglem, advokátem se sídlem v Praze 1, Pařížská 68/9, proti žalované B. E. , narozené XY, bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 8 C 303/2020, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:
Určuje se, že věc dosud vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 8 C 303/2020 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 7.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 6. 1. 2021, č. j. 8 C 303/2020-9, vyslovil svou místní nepříslušnost ve shora označené věci a předložil ji podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, nelze zjistit.
V dané věci byla dne 28. 5. 2020 u Obvodního soudu pro Prahu 7 podána žaloba, jejímž prostřednictvím žalobce požaduje vůči žalované zaplacení částky 11 172 EUR s příslušenstvím odpovídající části jeho odměny ze Smlouvy o spolupráci, kterou účastníci uzavřeli dne 26. 2. 2019. Žalobce, který se v této smlouvě zavázal vyvíjet mj. i pro žalovanou činnost související s plánovaným převodem obchodních podílů společníků obchodní společnosti C – R, IČO XY, svůj nárok dovozuje z čl. II odst. 1 této smlouvy upravujícího výši odměny, jež mu za tuto činnost náleží a jež měla být uhrazena na jeho bankovní účet. V článku V odst. 2 a 3 smlouvy si účastníci sjednali, že se tato smlouva řídí českým právem a k řešení sporů vzniklých z této smlouvy jsou příslušné české soudy. Místní příslušnost konkrétního soudu si však strany neujednaly. Žalovaná byla v podané žalobě označena ve smlouvě uvedenou adresou svého bydliště XY, přičemž žalobce současně uvedl, že zde nejsou splněny podmínky pro určení soudu, jenž by byl k projednání žaloby místně příslušný ve smyslu občanského soudního řádu. Při podání žaloby se žalobce proto řídil místem svého bydliště.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Z ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že Nejvyšší soud může určit soud, který má věc projednat a rozhodnout v případě chybějících podmínek místní příslušnosti jen tehdy, jde-li o věc spadající do pravomoci českých soudů. Splnění podmínky pravomoci českých soudů pro rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. však Nejvyšší soud zkoumá toliko v případě, kdy je mu přímo předložen návrh na určení soudu, který věc projedná a rozhodne, a to společně s žalobou nebo jiným návrhem na zahájení řízení, tj. tehdy, jestliže řízení v dané věci před žádným z českých soudů dosud neprobíhá. Oproti tomu, jestliže řízení ve věci již probíhá a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle §105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit, aniž by sám mohl přezkoumávat, zda je podmínka pravomoci českých soudů v dané věci splněna. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jinak řečeno, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud se předně zabýval otázkou, zda místní příslušnost konkrétního soudu pro dané řízení neplyne z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), dále jen „nařízení Brusel I bis“. V závislosti na předmětu řízení a obsahu předložené smlouvy ze dne 26. 2. 2019 však poté dospěl k závěru, že místní příslušnost konkrétního soudu nelze dle nařízení Brusel I bis určit, plyne-li z ní, že účastníci si ve věci, v níž není dána výlučná příslušnost soudů podle čl. 24 nařízení Brusel I bis a příslušnost konkrétního soudu nelze dovodit ani za pomoci čl. 7 až 23 tohoto nařízení, sjednali podle čl. 25 odst. 1 tohoto nařízení mezinárodní příslušnost soudů České republiky bez toho, aby též označili konkrétní soud, u něhož má být řízení vedeno.
Podle §84 o. s. ř. je k řízení příslušný obecný soud účastníka, proti němuž návrh směřuje (žalovaného), není-li stanoveno jinak.
Podle §85 odst. 1 o. s. ř. nestanoví-li zákon jinak, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu má bydliště, a nemá-li bydliště, okresní soud, v jehož obvodu se zdržuje. Má-li fyzická osoba bydliště na více místech, jsou jejím obecným soudem všechny okresní soudy, v jejichž obvodu bydlí s úmyslem zdržovat se tam trvale. Nelze-li zjistit bydliště fyzické osoby nebo nelze-li zjistit, v obvodu kterého okresního soudu se fyzická osoba zdržuje, nebo lze-li to zjistit jen s velkými obtížemi, je obecným soudem fyzické osoby okresní soud, v jehož obvodu se nachází místo trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel podle zákona o evidenci obyvatel, popřípadě místo jiného pobytu evidované podle jiných právních předpisů. Podle odstavce 2 téhož ustanovení obecným soudem fyzické osoby, která je podnikatelem, je ve věcech vyplývajících z podnikatelské činnosti okresní soud, v jehož obvodu má sídlo; nemá-li sídlo, určuje se její obecný soud podle odstavce 1.
Podle §86 odst. 2 o. s. ř. proti tomu, kdo nemá jiný příslušný soud v České republice, je možno uplatnit majetková práva u soudu, v jehož obvodu má majetek.
Podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 7 žalovaná v České republice nemá bydliště ani místo pobytu evidované podle příslušných právních předpisů, přičemž ze spisu není patrný žádný poznatek o tom, že by se zde nacházel její majetek. V závislosti na předmětu řízení současně nepřichází do úvahy místní příslušnost soudu na výběr daná, která je upravena v §87 o. s. ř., ani aplikace §88 o. s. ř., který stanoví případy výlučné místní příslušnosti.
Z výše uvedeného tedy plyne, že jsou naplněny zákonné předpoklady pro určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. Nejvyšší soud proto určil, a to za současného přihlédnutí k zásadě rychlosti a hospodárnosti řízení, že žalobu projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 7, u něhož již bylo řízení zahájeno a v jehož obvodu se současně nachází bydliště žalobce.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 11. 5. 2021
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu