Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29.09.2021, sp. zn. 30 Nd 351/2021 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:30.ND.351.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:30.ND.351.2021.1
sp. zn. 30 Nd 351/2021-28 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Davida Vláčila ve věci oprávněné Vodafone Czech Republic a. s., se sídlem v Praze 5, náměstí Junkových 2/2808, proti povinnému G. B., narozenému XY, naposledy bytem v XY, o návrhu na určení místní příslušnosti, takto: Věc vedenou u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 EXE 941/2021 projedná a rozhodne Okresní soud v Břeclavi. Odůvodnění: V projednávané věci podal u Okresního soudu v Břeclavi soudní exekutor JUDr. Marcel Smékal žádost o pověření a nařízení exekuce ve věci shora uvedeného účastníka. Exekučním titulem je rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu – odboru pro jihomoravskou oblast ze dne 23. 6. 2020, č. ČTÚ-41 151/2019-637. Okresní soud v Břeclavi usnesením ze dne 14. 6. 2021, č. j. 53 EXE 941/2021-14, vyslovil svou místní nepříslušnost a předložil shora označenou věc Nejvyššímu soudu podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jeno. s. ř.“), k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, nelze zjistit. Podle odůvodnění rozhodnutí povinný neprochází ISZR a nemá na území ČR evidovaný trvalý pobyt. Z nalézacího spisu je patrno, že exekuční titul byl povinnému doručen na XY, kde má povinný evidovaný i trvalý pobyt. Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne. Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. Z ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že Nejvyšší soud může určit soud, který má věc projednat a rozhodnout v případě chybějících podmínek místní příslušnosti jen tehdy, jde-li o věc spadající do pravomoci českých soudů. Splnění podmínky pravomoci českých soudů pro rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. však Nejvyšší soud zkoumá toliko v případě, kdy je mu přímo předložen návrh na určení soudu, který věc projedná a rozhodne, a to společně s žalobou nebo jiným návrhem na zahájení řízení, tj. tehdy, jestliže řízení v dané věci před žádným z českých soudů dosud neprobíhá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 30 Nd 290/2013). Oproti tomu, jestliže řízení ve věci již probíhá a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle §105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit, aniž by sám mohl přezkoumávat, zda je podmínka pravomoci českých soudů v dané věci splněna. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jinak řečeno, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013). Skutečnost, zda povinný má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením nezjišťuje existenci majetku povinného. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud proto určil (§11 odst. 3 o. s. ř.) soudem příslušným k projednání a rozhodnutí věci Okresní soud v Břeclavi, když s ohledem na požadavek hospodárnosti řízení není vhodné určit jako místně příslušný jiný soud, než ten, u kterého bylo řízení zahájeno a v jehož obvodu bylo, alespoň podle exekučního titulu, poslední známé místo, kde byl povinný přihlášen k ubytování na území České republiky. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 29. 9. 2021 Mgr. Vít Bičák předseda senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:09/29/2021
Spisová značka:30 Nd 351/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:30.ND.351.2021.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Příslušnost soudu místní
Dotčené předpisy:§11 odst. 3 o. s. ř.
§105 odst. 2 o. s. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2021-12-10