ECLI:CZ:NS:2021:30.ND.544.2021.1
sp. zn. 30 Nd 544/2021-20
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců Mgr. Viktora Sedláka a JUDr. Davida Vláčila v právní věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , IČO 41197518, se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, proti povinné I. Y. , narozené XY, naposledy bytem XY, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2105/2021, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:
Určuje se, že věc dosud vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 14 EXE 2105/2021 projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 5.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 5 usnesením ze dne 14. 9. 2021, č. j. 14 EXE 2105/2021-17, vyslovil svou místní nepříslušnost ve shora označené věci a předložil ji podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o tom, který soud věc projedná a rozhodne, neboť podmínky místní příslušnosti, podle nichž by bylo možno určit příslušný soud, nelze zjistit.
V dané věci byl Obvodnímu soudu pro Prahu 5 doručen dne 8. 9. 2021 exekuční návrh oprávněné spolu se žádostí o pověření a nařízení exekuce zaslanou soudním exekutorem Mgr. Danielem Vlčkem, Exekutorský úřad Praha 7, s tím, že navrhovaná exekuce má vést k vymožení povinnosti k zaplacení částky 188 587 Kč, jež byla povinné uložena výkazy nedoplatků vydanými oprávněnou dne 7. 6. 2021 pod č. 2840062345 (částka 76 549 Kč) a č. 4940046097 (částka 112 038 Kč). V tomto návrhu byla povinná označena adresou svého bydliště XY, která je uvedena i v obou zmíněných exekučních titulech. Obvodní soud pro Prahu 5 přitom z výsledků provedeného šetření zjistil, že povinná, která je státním příslušníkem Ukrajiny, měla na uvedené adrese evidován pobyt pouze do 30. 4. 2014, přičemž v současné době žádné místo pobytu u ní evidováno není.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Z ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. vyplývá, že Nejvyšší soud může určit soud, který má věc projednat a rozhodnout v případě chybějících podmínek místní příslušnosti jen tehdy, jde-li o věc spadající do pravomoci českých soudů. Splnění podmínky pravomoci českých soudů pro rozhodnutí podle §11 odst. 3 o. s. ř. však Nejvyšší soud zkoumá toliko v případě, kdy je mu přímo předložen návrh na určení soudu, který věc projedná a rozhodne, a to společně s žalobou nebo jiným návrhem na zahájení řízení, tj. tehdy, jestliže řízení v dané věci před žádným z českých soudů dosud neprobíhá. Oproti tomu, jestliže řízení ve věci již probíhá a procesní soud vysloví svou místní nepříslušnost a postupem podle §105 odst. 2 o. s. ř. věc předloží Nejvyššímu soudu k určení, který soud věc projedná a rozhodne, nemá Nejvyšší soud jinou možnost, než takový soud určit, aniž by sám mohl přezkoumávat, zda je podmínka pravomoci českých soudů v dané věci splněna. Ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. totiž odkazem na splnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že se otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud. Jinak řečeno, je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu dle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, Nejvyšší soud určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněné pod číslem 11/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Podle §45 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.
Podle zjištění Obvodního soudu pro Prahu 5 povinná v současné době nemá v České republice trvalý pobyt a ani se zde nenachází její místo pobytu podle druhu pobytu cizince. Skutečnost, zda povinná má exekučně postižitelný majetek na území České republiky, který by mohl být po nařízení exekuce soudním exekutorem zajištěn a zpeněžen, vyjde najevo až činností soudem pověřeného soudního exekutora v rámci provádění exekuce. Exekuční soud proto před nařízením exekuce a pověřením exekutora jejím provedením existenci majetku povinné nezjišťuje. Nejvyšší soud rozhodující podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř. určí místně příslušný soud podle zásady hospodárnosti (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2012, sp. zn. 31 Nd 200/2012, uveřejněné pod číslem 4/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Nejvyšší soud proto určil (§11 odst. 3 o. s. ř.) soudem příslušným k projednání a rozhodnutí věci Obvodní soud pro Prahu 5, když s ohledem na požadavek hospodárnosti řízení není vhodné určit jako místně příslušný jiný soud, než ten, u kterého bylo řízení zahájeno a v jehož obvodu se nacházela poslední známá adresa povinné v České republice.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 9. 11. 2021
Mgr. Vít Bičák
předseda senátu