ECLI:CZ:NS:2021:32.CDO.1424.2021.1
sp. zn. 32 Cdo 1424/2021-144
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobce Zemědělského družstva Štoky , se sídlem ve Štokách, č. p. 457, identifikační číslo osoby 48155233, zastoupeného Mgr. Ing. Jindřiškou Jirákovou, advokátkou se sídlem v Havlíčkově Brodu, Smetanovo náměstí 279, proti žalované AGRO Jihlava, a. s. – v likvidaci , se sídlem v Hybrálci 118, identifikační číslo osoby 49977601, o zaplacení částky 615 527,10 Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 25 Cm 229/96, o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 10. 12. 2002, č. j. 2 Cmo 378/2001-98, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 6 875 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
Vrchní soud v Olomouci v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek ze dne 6. 4. 2001, č. j. 25 Cm 229/96-51, kterým Krajský soud v Brně zamítl žalobu o zaplacení částky 615 527,10 Kč s tam specifikovaným úrokem z prodlení a uložil žalobci povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 14 845 Kč, a rozhodl o povinnosti žalobce k náhradě nákladů odvolacího řízení žalované ve výši 15 923 Kč.
Proti rozsudku odvolacího soudu, výslovně „v plném rozsahu“, podal žalobce dovolání. Navrhoval jeho zrušení a též zrušení rozsudku soudu prvního stupně a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Současně navrhoval, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
Žalovaná navrhla dovolání jako zjevně bezdůvodné odmítnout, případně jej zamítnout.
V průběhu dovolacího řízení byl usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 28. 11. 2003, č. j. 10 K 17/2003-223, prohlášen konkurz na majetek žalované. Dovolací řízení bylo přerušeno a zanikla plná moc udělená tehdejšímu zástupci žalované JUDr. Miloslavu Voborníkovi [srov. §14 odst. 1 písm. c) a h) zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění účinném do 30. 4. 2004]. Dovolacímu soudu byla věc předložena k rozhodnutí o dovolání dne 18. 5. 2021 po zrušení konkurzu na majetek žalované po splnění rozvrhového usnesení.
Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2001 do 31. 3. 2005 (dále jen „o. s. ř.“), a to vzhledem k vydání rozsudku odvolacího soudu dne 10. 12. 2002 po řízení provedeném již podle procesní právní úpravy účinné od 1. 1. 2001 [srov. zejména část dvanáctou hlavu I bod 1 ( a contrario bod 17) zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, a čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony].
Podle §240 o. s. ř. může účastník podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení (odstavec 1). Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout. Lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu (odstavec 2). Lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení (odstavec 3).
V posuzované věci byl žalobci doručen rozsudek odvolacího soudu obsahující řádné poučení o přípustnosti dovolání, o lhůtě k dovolání a o soudu, u něhož se dovolání podává, dne 4. 4. 2003 (srov. doručenku na č. l. 98 verte spisu). Žalobce podal proti tomuto rozsudku prostřednictvím své zástupkyně dovolání dne 11. 6. 2003 (podáno k poštovní přepravě), které bylo doručeno soudu prvního stupně dne 12. 6. 2003.
Z výše uvedeného vyplývá, že posledním dnem dvouměsíční lhůty k podání dovolání (§240 odst. 1 a §57 odst. 2 věta první o. s. ř.) byla středa 4. 6. 2003. Bylo-li dovolání žalobcem podáno k soudu prvního stupně až 11. 6. 2003, stalo se tak zjevně po marném uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty, jejíž zmeškání nelze prominout. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle §243b odst. 5 věty první ve spojení s §218a o. s. ř. odmítl pro opožděnost.
Dovolací soud již samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti dovolání, který je návrhem akcesorickým ve vztahu k dovolání a rozhodnutím o odmítnutí dovolání se stal bezpředmětným.
O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud rozhodl podle §243b odst. 5 ve spojení s §224 odst. 1, §151 odst. 1 části věty před středníkem a §146 odst. 3 o. s. ř. a uložil žalobci, jehož dovolání muselo být odmítnuto, povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů dovolacího řízení, jež jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání dne 5. 8. 2003 prostřednictvím advokáta, který ji té době zastupoval. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 6 800 Kč podle §6 odst. 1, §7, §8 odst. 1 a §11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 7. 12. 2004, a z náhrady hotových výdajů ve výši 75 Kč podle §13 odst. 1 a 3 advokátního tarifu v témže znění.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 31. 5. 2021
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu