ECLI:CZ:NS:2021:32.CDO.195.2021.1
sp. zn. 32 Cdo 195/2021-319
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců Mgr. Jiřího Němce a JUDr. Mgr. Marka Del Favera, Ph.D., ve věci žalobce A. P. , se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupeného Mgr. Evou Průchovou, advokátkou, se sídlem v Praze 7, U studánky 250/3, proti žalované ROKOSPOL a. s. , se sídlem v Praze 1, Nové Město, Krakovská 1346/15, PSČ 110 00, identifikační číslo osoby 25521446, zastoupené Mgr. Erikem Janíkem, advokátem, se sídlem v Břeclavi, náměstí T. G. Masaryka 2957/9a, o zaplacení částky 124 341,08 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 31 C 50/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2020, č. j. 58 Co 218/2020-300, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 5 759,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jeho advokátky.
Stručné odůvodnění:
(§243f odst. 3 o. s. ř.)
Se zřetelem k době vydání napadeného rozhodnutí odvolacího soudu se pro dovolací řízení uplatní - v souladu s bodem 1 článku II části první zákona č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony - občanský soudní řád ve znění účinném od 30. 9. 2017 (dále též jen „o. s. ř.“).
Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozsudku odvolacího soudu ve výroku pod bodem I, jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 4. 12. 2019, č. j. 31 C 50/2014-264, ve výroku o věci samé, které může být přípustné pouze podle §237 o. s. ř., Nejvyšší soud přípustným neshledal.
Podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen „o. s. ř.“) není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Dovolatelka má dovolání za přípustné pro řešení „otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 3450/2007, nález Ústavního soudu II. ÚS 2172/14), podle které musí být z obsahu znaleckého posudku zřejmé, jak znalec ke svým zjištěním dospěl, z čeho vycházel, kdy nesjednání nápravy v podobě výzvy k doplnění posudku nebo ustanovením nového znalce za účelem vypracování nového posudku je vadou, která může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“.
V tom jí však přisvědčit nelze.
Odvolací soud se měl odchýlit od závěrů nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2015, sp. zn. II. ÚS 2172/14 (uveřejněného pod číslem 54/2015 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), podle nichž pokud účastník řízení navrhl důkaz revizním znaleckým posudkem, neboť zpochybnil odbornost a hodnověrnost provedeného znaleckého posudku, z něhož obecný soud výhradně vycházel při formulaci svých právních závěrů, a tento revizní posudek proveden nebyl, bylo tímto opomenutím porušeno právo na spravedlivý proces. Dovolatelka tu cituje právní větu vytvořenou systémem ASPI, která nemá v rozhodnutí Ústavního soudu oporu (takový závěr tam Ústavní soud nevyslovil a v odůvodnění jeho rozhodnutí není obsažen ani implicite) a sama o sobě je z hlediska přípustnosti dovolání irelevantní (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. 32 Cdo 4640/2018, jež je, stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu zde citovaná, dostupné na jeho webových stránkách).
Výhradou, že oba soudy pochybily, když nevyzvaly znalce k řádnému doplnění posudku, event., neustanovily znalce za účelem zpracování nového znaleckého posudku, dovolatelka soudům nižších stupňů vytýká vadu řízení, jak ostatně sama výslovně uvádí. Vady řízení samy o sobě, nezahrnují-li otázku procesního práva řešenou odvolacím soudem, nejsou způsobilým dovolacím důvodem; tím je toliko nesprávné právní posouzení věci (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.), a k vadám řízení dovolací soud přihlíží, jen je-li dovolání přípustné (srov. §242 odst. 3 větu třetí o. s. ř.). Tím spíše pak nemůže námitka procesní vady založit přípustnost dovolání.
Nakonec i v závěrech rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 2. 7. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3450/2007, od nichž se měl odvolací soud odchýlit, se postup soudu, jenž vycházel při rozhodování ze znaleckého posudku, který neobsahoval určitě, srozumitelně a logicky pochopitelný popis skutečností, z nichž znalec při tvorbě svých dílčích závěrů vycházel, a nezjednal zákonu odpovídajícím způsobem nápravu (formou vedení znalce k relevantnímu doplnění posudku, případně k ustanovení jiného znalce za účelem zpracování nového posudku), zatížil řízení vadou.
Odvolací soud se ostatně v odůvodnění napadeného rozhodnutí podrobně vypořádal se všemi výhradami dovolatelky vůči osobě znalce a podkladům, z nichž znalec vycházel, a podrobně vyložil, jakými úvahami se řídil při hodnocení znaleckého posudku a proč neshledal důvody k nařízení revizního znaleckého posudku, přičemž jeho důvody lze považovat za dostatečné a adekvátní okolnostem projednávané věci.
Přípustnost dovolání v části směřující proti nákladovým výrokům napadeného rozhodnutí je vyloučena ustanovením §238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.
Z uvedených důvodů Nejvyšší soud, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání podle §243c odst. 1 o. s. ř. jako nepřípustné odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 24. 2. 2021
JUDr. Pavel Příhoda
předseda senátu