ECLI:CZ:NS:2021:32.CDO.3768.2020.1
sp. zn. 32 Cdo 3768/2020-107
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyně AZUS Březová, s. r. o. , se sídlem ve Svatavě, U Přádelny 88, identifikační číslo osoby 25226207, zastoupené JUDr. Liborem Čihákem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, T. G. Masaryka 282/57, proti žalované SIGALIT, s. r. o. , se sídlem v Karlových Varech, Dr. Davida Bechera 903/19, identifikační číslo osoby 27128148, zastoupené Mgr. Rostislavem Částkou, advokátem se sídlem v Nejdku, Limnická 1246, o zaplacení částky 386 301 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 12 C 81/2020, o dovolání žalované proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 12. 8. 2020, č. j. 25 Co 239/2020-92, takto:
I. Dovolání se odmítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 6 328 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího zástupce.
Odůvodnění:
Krajský soud v Plzni v záhlaví označeným usnesením odmítl (jako opožděné) odvolání žalované proti usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 17. 6. 2020, č. j. 12 C 81/2020-84 (výrok I), a dále rozhodl, že žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II). Usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 17. 6. 2020, č. j. 12 C 81/2020-84, přitom byl pro opožděnost odmítnut odpor podaný žalovanou dne 17. 6. 2020 proti platebnímu rozkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 5. 2020, č. j. 12 C 81/2020-80.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu v rozsahu jeho výroku I podala žalovaná včasné dovolání, v němž namítala nesprávné právní posouzení věci a navrhovala jej zrušit a věc vrátit odvolacímu soudu k novému rozhodnutí, příp. zvážit též zrušení usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 17. 6. 2020, č. j. 12 C 81/2020-84. Současně požádala, aby dovolací soud odložil vykonatelnost platebního rozkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 5. 2020, č. j. 12 C 81/2020-80, a to až do rozhodnutí ve věci samé.
Žalobkyně navrhla dovolání zamítnout, neboť rozhodnutí odvolacího soudu i předchozí rozhodnutí soudu prvního stupně považovala za správná. Požadovala náhradu nákladů dovolacího řízení.
Podle §237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. dovolání podle §237 o. s. ř. není přípustné proti usnesením, proti nimž je přípustná žaloba pro zmatečnost podle §229 odst. 4 o. s. ř.
Podle §229 odst. 4 o. s. ř. žalobou pro zmatečnost může účastník napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalované proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto její odvolání, není podle §238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. přípustné, neboť mimořádným opravným prostředkem k prověření jeho správnosti je žaloba pro zmatečnost podle ustanovení §229 odst. 4 o. s. ř. Není přitom rozhodné, zda odvolací soud odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně odmítl podle §218 o. s. ř. pro nedostatek subjektivní nebo objektivní přípustnosti, podle §218a o. s. ř. pro opožděnost, jak je tomu v posuzované věci, nebo podle §211 o. s. ř. a §43 odst. 2 o. s. ř. pro vady odvolání (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. Občanský soudní řád II. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 1816, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3392/2018).
Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému, aniž nařizoval jednání (§243a odst. 1 věta první o. s. ř.), dovolání žalované jako nepřípustné odmítl podle ustanovení §243c odst. 1 o. s. ř.
Se zřetelem k tomu, že bylo dovolání v přiměřené době odmítnuto, dovolací soud již samostatně nerozhodoval o návrhu na odklad vykonatelnosti platebního rozkazu Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 5. 2020, č. j. 12 C 81/2020-80, který je návrhem akcesorickým ve vztahu k dovolání a rozhodnutím o odmítnutí dovolání se stal bezpředmětným.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí.
V Brně dne 27. 1. 2021
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu