ECLI:CZ:NS:2021:32.ND.12.2021.1
sp. zn. 32 Nd 12/2021-213
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Jiřího Němce a soudců JUDr. Davida Rause, Ph.D., a JUDr. Pavla Příhody ve věci žalobkyň a) N. H. , narozené XY, a b) M. H. , narozené XY, obou bytem XY, obou zastoupených JUDr. Petrou Carvanovou, advokátkou se sídlem v Kladně, Huťská 1383, proti žalovanému Veselá věda z. ú. , identifikační číslo osoby 03657914, se sídlem v Jablonci nad Nisou, Podhorská 1050/45, zastoupenému Mgr. Ing. Martinem Lukášem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, o náhradu újmy na zdraví ve výši 1 068 222 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 6 C 4/2020, o přikázání věci z důvodu vhodnosti, takto:
Věc vedená u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 6 C 4/2020 se nepřikazuje k projednání a rozhodnutí Okresnímu soudu v Přerově.
Odůvodnění:
U Okresního soudu v Jablonci nad Nisou je pod sp. zn. 6 C 4/2020 vedeno řízení o náhradu újmy na zdraví, v němž tamní soud má za to, že jsou dány skutečnosti, pro které by věc byla rychleji, hospodárněji a po skutkové stránce spolehlivěji projednána Okresním soudem v Přerově, jenž je ve věci též soudem s místní příslušností na výběr danou. Nachází se tam místo vzniku újmy (základní škola), což by v takovém případě usnadnilo dokazování, předpokládá se výslech obou žalobkyň i lektorky kroužku, všech bytem v Přerově, v úvahu přichází i dokazování ohledáním na místě samém a trestním spisem Policie České republiky, tamního územního odboru. Okresní soud v Jablonci nad Nisou proto Nejvyššímu soudu věc předložil k rozhodnutí o přikázání věci Okresnímu soudu v Přerově z důvodu vhodnosti.
Žádná ze žalobkyň s přikázáním věci nesouhlasí. Žalobkyně b) se hodlá účastnit pouze jednání, na němž bude vyslechnuta, jinak předpokládá, že za obě žalobkyně bude v řízení vystupovat (a jednání se účastnit) zmocněná zástupkyně, jež má sídlo v Kladně. Žalovaný má přitom v řízení zástupce se sídlem v Praze, tedy oba zástupci to mají do Jablonce nad Nisou blíže než do Přerova. Podklady pro rozhodnutí má Okresní soud v Jablonci nad Nisou k dispozici, dále si může opatřit listiny z trestního spisu, pro výslech lektorky kroužku lze eventuálně využít videokonference. U Okresního soudu v Jablonci nad Nisou, k němuž žalobkyně podaly žalobu i po zvážení možnosti jejího podání k Okresnímu soudu v Přerově, navíc žalobkyně předpokládají dřívější projednání a rozhodnutí.
Ani žalovaný s přikázáním věci nesouhlasí. Důkazy navrhované žalovaným má již k dispozici Okresní soud v Jablonci nad Nisou, který je pro zástupkyni žalobkyň (sídlící v Kladně) i zástupce žalovaného (sídlící v Praze) soudem geograficky bližším, z události existuje videozáznam, pročež ohledání na místě samém (v Přerově) nebude podle žalovaného třeba, dílčí úkony lze v řízení provést i prostřednictvím dožádaného soudu. Je-li již Okresní soud v Jablonci nad Nisou s věcí obeznámen, vznikly by přikázáním věci průtahy.
S přikázáním věci konečně nesouhlasí ani vedlejší účastnice – Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group; podle ní by mělo být respektováno rozhodnutí žalobkyň podat žalobu u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou.
Podle §12 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně (odst. 1). Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti (odst. 2). O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Účastníci mají právo se vyjádřit k tomu, kterému soudu má být věc přikázána, a v případě odstavce 2 též k důvodu, pro který by věc měla být přikázána (odst. 3).
Důvodem vhodnosti pro přikázání věci jinému soudu téhož stupně ve smyslu §12 odst. 2 o. s. ř. jsou takové okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší a zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem. Je však třeba mít na zřeteli, že obecná místní příslušnost soudu, který má věc projednat, je základní zásadou a že případná delegace příslušnosti jinému soudu je toliko výjimkou z této zásady, kterou je třeba – právě proto, že jde o výjimku – vykládat restriktivně (k tomu srov. například nález Ústavního soudu ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, dostupný na webových stránkách www.usoud.cz ). K přikázání věci jinému než příslušnému soudu by tedy mělo docházet jen ze vskutku závažných důvodů, neboť je uplatňováno jako výjimka z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (čl. 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. 30 Nd 159/2015,
jež je – stejně jako ostatní rozhodnutí Nejvyššího soudu dále citovaná – dostupné na webových stránkách www.nsoud.cz ).
V nyní posuzované věci Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (§12 odst. 3 o. s. ř.), po zvážení rozhodných skutečností dospěl k závěru, že důvody pro přikázání věci Okresnímu soudu v Přerově dány nejsou.
Bydliště obou žalobkyň i lektorky kroužku, jejichž výslech přichází v úvahu, a blízkost soudu místu, kde mělo ke vzniku tvrzené újmy dojít, by sice za určitých okolností mohly představovat argumenty ve prospěch rychlosti a hospodárnosti řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. 30 Nd 307/2017, ze dne 11. 9. 2018, sp. zn. 30 Nd 250/2018, či ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 22 Nd 514/2019), nikoli však dostatečné v situaci, kdy žalobkyně i žalovaný předpokládají v řízení především aktivní účast svých zástupců, pro které považují Okresní soud v Jablonci nad Nisou dostupnější, což také skutečně odpovídá jejich sídlu, žalobkyně možnost nezbytného cestování k tomuto soudu nepokládají pro sebe za ztíženou, což se při podání žaloby mohlo projevit i žalobkyněmi ohlašovanou úvahou, zda využít možnosti jejího podání k Okresnímu soudu v Přerově [§87 písm. b) o. s. ř.], k dispozici jsou podle účastníků především listinné podklady a videozáznam, další listinné podklady si lze opatřit, a to i z trestního řízení, přitom z ničeho neplyne, že by eventuální výslechy nebylo možné či vhodné uskutečnit též prostřednictvím soudu dožádaného či jiným postupem podle §122 odst. 2 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 30 Nd 375/2014, ze dne 19. 9. 2017, sp. zn. 21 Nd 181/2017, ze dne 8. 10. 2019, sp. zn. 21 Nd 368/2019, ze dne 25. 3. 2020, sp. zn. 23 Nd 64/2020, či ze dne 11. 8. 2020, sp. zn. 30 Nd 240/2020). Za těchto okolností není dán důvodný předpoklad skutkově spolehlivějšího a důkladnějšího ani rychlejšího a hospodárnějšího projednání věci Okresním soudem v Přerově. Proto Nejvyšší soud rozhodl o nepřikázání věci tomuto soudu.
Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 1. 2021
Mgr. Jiří Němec
předseda senátu