ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.1081.2021.1
sp. zn. 33 Cdo 1081/2021-151
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobkyně V. S. , bytem XY, proti žalovanému V. Š. , bytem XY, zastoupenému Mgr. Markem Hylenou, advokátem se sídlem v České Třebové, Staré náměstí 15, o 560.000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí pod sp. zn. 7 C 1/2019, o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 1. 10. 2020, č. j. 23 Co 191/2020-121, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 300 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud změnil rozsudek Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 6. 3. 2020, č. j. 7 C 1/2019-83, tak, že žalovanému uložil zaplatit 560.000 Kč s 8,05 % úroky z prodlení od 1. 1. 2016 do zaplacení, rozhodl o nákladech řízení účastníků před soudy obou stupňů a o povinnosti žalovaného zaplatit státu soudní poplatek z odvolání. Žalovaný – argumentuje odvolací soud – neprokázal (a ani netvrdil), že peněžní prostředky, které mu podle smlouvy o půjčce žalobkyně přenechala, ve sjednané lhůtě vrátil osobě, které žalobkyně smlouvou s rozvazovací podmínkou pohledávku s příslušenstvím postoupila, takže se žalobkyně opět stala věřitelkou (§36 odst. 2, §524, §657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 /viz §3028 zákona č. 89/2012 Sb./, dále jen „obč. zák.“).
Dovolání, kterým rozhodnutí odvolacího soudu žalovaný napadl, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1, věty první, o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Odvolací soud vyšel z toho, že na základě smlouvy z 24. 7. 2009 žalobkyně předala ve dvou splátkách 560.000 Kč žalovanému, který se zavázal peníze vrátit do 31. 12. 2015. Dne 8. 3. 2016 žalobkyně pohledávku z půjčky postoupila společnosti Vymáhání a odkup pohledávek s.r.o. (postupnici) a v postupní smlouvě strany v článku VI ujednaly, že nesplní-li žalovaný dluh nebo nebude-li pohledávka vymožena do jednoho roku od podpisu postupní smlouvy, již nastalé účinky postoupení pominou a věřitelkou pohledávky se stane žalobkyně.
Závěr odvolacího soudu, že žalobkyni tíží toliko povinnost tvrdit negativní skutečnost, tj. že žalovaný postupnici dluh ve sjednané lhůtě neuhradil, popř. že postupnice dluh nevymohla, kdežto žalovaného zatěžuje nejen břemeno tvrzení , že dluh postupnici zcela uhradil, ale i povinnost toto prokázat , dovolatel nezpochybnil.
Námitka, podle níž žalobkyně přes výzvu a poučení soudu prvního stupně nesplnila povinnost tvrdit splnění rozvazovací podmínky obsažené v postupní smlouvě spojené s jejím návratem do pozice věřitelky ze smlouvy o půjčce, nemá oporu ve spise. Z protokolu o jednání před soudem prvního stupně dne 6. 3. 2020 se podává, že zánik účinků postupní smlouvy tvrdila. Okolnost, že soud prvního stupně ji – nesprávně – vyzval i ke splnění povinnosti navrhnout či označit důkazy prokazující její tvrzení, není podstatná (odkaz na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2012, sp. zn. 33 Cdo 1074/2012, je za této situace nepřípadný).
K vadám řízení ve smyslu §242 odst. 3, věty druhé, o.s.ř. dovolací soud přihlédne jen, je-li dovolání přípustné; protože tato podmínka splněna není, je bezcenná výtka dovolatele, že neměl možnost vyjádřit se k pravosti a správnosti listiny (kopie smlouvy o postoupení pohledávky).
Nepředložil-li žalovaný žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3, věta druhá o.s.ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 25. 11. 2021
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu