ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.1319.2021.1
sp. zn. 33 Cdo 1319/2021-202
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Vodohospodářské společnosti Vrchlice - Maleč, a. s. , se sídlem v Kutné Hoře, Ku Ptáku 387, identifikační číslo 46356967, zastoupené JUDr. Lubomírem Kubičkou, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 1041/12, proti žalovanému M. B., bytem v XY, zastoupenému JUDr. Mgr. Slavomírem Hrinkem, advokátem se sídlem v Praze, Jičínská 2348/10, o 29.505,33 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 9 C 310/2016, o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. 12. 2020, č. j. 91 Co 173/2020-180, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.146,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Lubomíra Kubičky, advokáta.
Odůvodnění:
Obvodní soud pro Prahu 6 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 14. 1. 2020, č. j. 9 C 310/2016-151, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2.016,83 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, ohledně částky 29.505,33 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení.
Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) rozsudkem ze dne 2. 12. 2020, č. j. 91 Co 173/2020-180, změnil rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku o věci samé tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 29.505,33 Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný (dále též „dovolatel“) dovolání, které má za přípustné podle §237 o. s. ř., neboť rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení „otázky hmotného práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a částečně v rozhodování dovolacího soudu dosud tato otázka nebyla vyřešena.“ Odvolacímu soudu přitom vytýká, že jeho rozsudek je nepřezkoumatelný. Navíc má za to, že odvolací soud své rozhodnutí založil na jinak zjištěném skutkovém stavu, aniž by zopakoval veškeré důkazy, že důkazy nehodnotil v jejich vzájemné souvislosti, že jej nepoučil o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní ohledně vyvrácení domněnky správnosti naměřené spotřeby vody. Zároveň namítá, že společnost KAPKA, spol. s r. o., která vydala osvědčení o přezkoušení měřidla dne 23. 11. 2015, a osvědčila, že předmětný vodoměr splňuje metrologické technické požadavky (viz zkušební protokol ze dne 25. 11. 2015), je ekonomicky propojena s osobou (žalobkyní), která ve společnosti vlastní podíl ve výši 46,77 %. Má tak obavy o nepodjatosti metrologického střediska a správnosti hodnocení tohoto důkazu odvolacím soudem. Z tohoto důvodu mělo dojít k obrácení důkazního břemene stran správnosti měřidla, kdy žalobkyně měla prokazovat jeho přesnost, a nikoli žalovaný měl dokazovat jeho nepřesnost.
Žalobkyně navrhla dovolání zamítnout.
Nejvyšší soud projednal dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb., dále opět jen „o. s. ř.“).
Podle §237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Může-li být dovolání přípustné jen podle §237 o. s. ř., musí dovolatel vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nestačí pouhá citace ustanovení §237 o. s. ř. (či jeho části).
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Podle §239 o. s. ř. přípustnost dovolání (§237 až 238a) je oprávněn zkoumat jen dovolací soud; ustanovení §241b odst. 1 a 2 tím nejsou dotčena.
Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem (srovnej §242 odst. 3 větu první o. s. ř.); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení právních otázek, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo na vyřešení právních otázek, které v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyly vyřešeny, a zda je tedy dovolání podle §237 o. s. ř. přípustné, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.
Namítá-li dovolatel, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné a že odvolací soud porušil jeho právo na spravedlivý proces, jestliže v rozporu s ustanovením §132 a §213 odst. 2 o. s. ř. nezopakoval dokazování, změnil skutkový stav výhradně na základě opakované svědecké výpovědi H. M. a nesplnil svou poučovací povinnost podle §118a odst. 3 o. s. ř., pak přestože své námitky podpořil odkazem na citovanou judikaturu Nejvyššího soudu, neformuluje žádnou otázku hmotného či procesního práva, na jejímž řešení je napadené rozhodnutí založeno a jejíhož posouzení (přezkumu) se domáhá. Uvedenými námitkami dovolatel nezpochybnil právní posouzení věci, nýbrž namítá vady řízení; ty nemohou samy o sobě založit přípustnost dovolání podle §237 o. s. ř. K vadám řízení - pokud by jimi řízení skutečně trpělo – dovolací soud přihlíží jen, je-li dovolání přípustné; tak tomu v posuzované věci není (§242 odst. 3 o. s. ř.).
Námitkami ohledně důkazu osvědčením o přezkoušení měřidla a rozložení důkazního břemene, dovolatel nevymezil předpoklady přípustnosti dovolání taxativně uvedené v §237 o. s. ř. Návěstím svého dovolání tak žalovaný dává Nejvyššímu soudu na výběr, aby tyto otázky posoudil buď jako otázky, při jejichž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe (aniž by označil, od jakého ustáleného řešení konkrétní právní otázky se odvolací soud odchýlil), popř. aby je posoudil jako dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu neřešené. Není však úkolem dovolacího soudu, aby na základě odůvodnění napadeného rozhodnutí sám vymezoval předpoklady přípustnosti dovolání v souladu s §237 o. s. ř. a nahrazoval tak plnění procesní povinnosti dovolatele.
Spatřuje-li dovolatel naplnění předpokladů přípustnosti dovolání podle §237 o. s. ř. v řešení otázky hodnocení důkazů, pomíjí, že samotné jejich hodnocení opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §132 o. s. ř. není možné úspěšně napadnout dovolacím důvodem uvedeným v §241a odst. 1 o. s. ř. (srov. např. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. 29 NSČR 29/2009, uveřejněné pod č. 108/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, včetně tam obsaženého odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. IV. ÚS 191/96).
Skutkový stav věci, k němuž dospěl hodnocením provedených důkazů odvolací soud, nelze – až na výjimečný případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy, kdy hodnocení důkazů je založeno na libovůli (k tomu srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26. 9. 2005, sp. zn. IV. ÚS 391/05, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 181/2005, a ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 3093/13, popř. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. IV. ÚS 985/15, nebo ze dne 28. 3. 2013, sp. zn. III. ÚS 772/13) – dovoláním úspěšně zpochybnit (srov. §241a odst. 1 o. s. ř.). O případ extrémního rozporu mezi skutkovými zjištěními a provedenými důkazy v souzené věci přitom nejde.
Protože dovolatel nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 30. 6. 2021
JUDr. Václav Duda
předseda senátu