ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.1827.2021.1
sp. zn. 33 Cdo 1827/2021-282
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivany Zlatohlávkové a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně D A G, spol. s r. o. , se sídlem v Brně, Zvonařka 408/16, identifikační číslo osoby 499 73 096, zastoupené JUDr. Ivou Repa Kremplovou, advokátkou se sídlem v Brně, Okružní 433/1, proti žalovaným 1) P. W., a 2) A. W., oběma bytem XY, zastoupeným Mgr. Ondřejem Šolcem, advokátem se sídlem v Praze 5, Holečkova 105/6, o zaplacení 476.104 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. 7 C 432/2016, o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 8. 2020, č. j. 22 Co 96/2020-247, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaní je povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.729,20 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ivy Repa Kremplové, advokátky.
Odůvodnění:
Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 11. 8. 2020, č. j. 22 Co 96/2020-247, potvrdil rozsudek ze dne 14. 5. 2019, č. j. 7 C 432/2016-201, kterým Okresní soud Praha-východ (soud prvního stupně) uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 476.104 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 5. 2016 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.
Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, že žalovaní jako objednatelé uzavřeli s MONED s. r. o. jako zhotovitelkou 4. 6. 2014 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla stavba nízkoenergetického rodinného domu XY za cenu 2.735.262 Kč včetně DPH. Žalovaní uhradili zhotovitelce v průběhu provádění díla celkem 1.317.816 Kč s DPH. Posléze se smluvní strany dohodly, že předáním hrubé stavby smlouva o dílo zaniká, hrubou stavbu ocenily na 1.678.595 Kč bez DPH (tj. 1.930.384 Kč s DPH) a ujednaly si, že zhotovitelka odstraní vady a nedodělky, přičemž pokud tak neučiní, mohou si je na její náklady odstranit sami žalovaní. Zhotovitelka žalovaným vyúčtovala nedoplatek ceny za provedení díla ve výši 508.765 Kč, přičemž zohlednila již zaplacenou částku, částky za neprovedené práce a smluvní penále; pohledávku v této výši následně smlouvou ze dne 20. 2. 2015 postoupila žalobkyni, což bylo žalovaným oznámeno. Na odstranění vad a nedodělků žalovaní vynaložili ještě 32.661 Kč.
Odvolací soud po právní stránce dospěl mimo jiné k závěru, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimovaná na základě smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené ve smyslu §1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v rozhodném znění (dále jen „o. z.“), přičemž uzavřel, že žalovaným nepřísluší námitka neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávky za situace, kdy vyšlo najevo, že postupitelka jim postoupení pohledávky oznámila. Nadto neshledal, že by smlouva o postoupení pohledávky trpěla neurčitostí vymezení předmětu postoupení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podali žalovaní dovolání, které Nejvyšší soud projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 30. 9. 2017 - dále jen „o. s. ř.“ (srov. čl. II bod 2 zákona č. 296/2017 Sb.).
Žalobkyně se vyjádřila k jednotlivým dovolacím námitkám a navrhla, aby dovolací soud dovolání žalovaných jako nepřípustné odmítl.
Podle §237 o. s. ř. platí, že není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§239 o. s. ř.).
Podle §241a odst. 1 věty první o. s. ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Otevírají-li žalovaní k dovolacímu přezkumu otázku platnosti smlouvy o postoupení pohledávky z pohledu určitosti vymezení jejího předmětu majíce za to, že byla vyřešena v rozporu s jimi označenou judikaturou Nejvyššího soudu, pomíjejí, že na ní rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá. Odvolací soud totiž s odkazem na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007, správně dovodil, že je-li v řízení, v němž nejde o spor mezi postupníkem a postupitelem, zjištěno, že dlužníkovi bylo postoupení pohledávky postupitelem řádně oznámeno, jako tomu bylo v daném případě, soud již nezkoumá, zda jde o postoupení platné (srov. i navazující judikaturu např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2011, sp. zn. 29 Cdo 1796/2009, a ze dne 16. 1. 2013, sp. zn. 33 Cdo 2969/2011). Obsáhlá argumentace dovolatelů v tomto směru je tudíž bezpředmětná.
Prosazují-li žalovaní (oproti odvolacímu soudu), že jim MONED s. r. o. jako postupitelka postoupení pohledávky neoznámila, brojí proti správnosti zjištěného skutkového stavu, z něhož odvolací soud při právním posouzení věci vycházel. Ten je však v dovolacím řízení nezpochybnitelný, ať již je namítána jeho nesprávnost nebo neúplnost. Způsob ani výsledek hodnocení důkazů z hlediska jejich závažnosti a věrohodnosti promítající se do skutkových zjištění, z nichž soudy při rozhodování vycházely, nelze zpochybnit dovolacím důvodem nesprávného právního posouzení. Uvedenou námitkou tudíž žalovaní nevystihli způsobilý dovolací důvod podle §241 odst. 1 věty první o. s. ř.
Protože dovolatelé nepředložili k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o. s. ř., Nejvyšší soud dovolání odmítl (§243c odst. 1 o. s. ř.).
Výrok o nákladech dovolacího řízení nemusí být v posuzovaném případě zdůvodněn (§243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek. Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
V Brně dne 24. 8. 2021
JUDr. Ivana Zlatohlávková
předsedkyně senátu