ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.3077.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 3077/2020-655
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Pavla Horňáka ve věci žalobkyně Nobis studio s.r.o. , se sídlem v Praze 1 - Starém Městě, Dlouhá 712/32 (identifikační číslo 262 02 956), zastoupené JUDr. Václavem Vlkem, advokátem se sídlem v Praze 8, Sokolovská 32/22, proti žalované A. F. , bytem XY, zastoupené Mgr. Michalem Burešem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, T. G. Masaryka 282/57, o 888.540,61 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 41 C 249/2014, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 5. 2020, č. j. 14 Co 64/2020-625, takto:
I. Dovolání se odmítá .
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 14.713 Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám JUDr. Václava Vlka, advokáta.
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil rozsudek ze dne 17. 1. 2020, č. j. 41 C 249/2014-594, kterým Okresní soud v Karlových Varech – mimo jiné – uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 888.540,61 Kč s 8,05% úroky z prodlení od 25. 10. 2013 do zaplacení a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu; žalobkyni přiznal na náhradě nákladů odvolacího řízení 46.008 Kč. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že účastnice uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byly stavební práce spojené s rekonstrukcí bytu a zařízení jeho interiéru (§631 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“). Nedoplatek ceny stavebních prací ve smyslu §634 odst. 1 obč. zák. soud stanovil na základě znaleckého posudku č. 09-960/2017 z 21. 3. 2018 a jeho dodatku z 24. 11. 2019, vypracovaných Ing. Bc. Jiřím Čihákem, znalcem v oboru ekonomika a stavebnictví, ve spolupráci s konzultantkou Ing. Alenou Mosteckou, znalkyní v oboru stavby obytné a průmyslové (posudek č. 2012-05/18 ze 7. 2. 2018).
Dovolání, kterým napadla žalovaná rozhodnutí odvolacího soudu, není přípustné.
Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1, věty první, o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Odvolací soud vyšel po skutkové stránce z toho, že účastnice uzavřely v květnu 2012 ústní smlouvu, jejímž předmětem bylo stavební propojení dvou bytů a jeho interiérové vybavení. Předmět díla byl na základě požadavku žalované průběžně doplňován a rozšiřován. Žalovaná uhradila za stavební práce 2.071.934 Kč a za vybavení interiéru 2.097.500 Kč. Rozsah provedených prací a dodaného interiérového vybavení byl specifikován v cenové kalkulaci z 19. 9. 2013.
Námitky žalované, jimiž ve vztahu k dalším provedeným důkazům zpochybňuje jak postup soudů obou stupňů při hodnocení objektivity závěrů znaleckého posudku Ing. Bc. Jiřího Čiháka, tak i jeho použitelnost se zřetelem k osobám, které se jeho vypracování účastnily, nejsou s to přípustnost dovolání založit. Platí, že hodnocení důkazů odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v §132 /§211/ o.s.ř.) nelze úspěšně napadnout dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 30 Cdo 3187/2009, ze dne 18. 12. 2013, sp. zn. 25 Cdo 2633/2013, ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2517/2017, ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2418/2017, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2016, sp. zn. 25 Cdo 878/2014, a ze dne 6. 5. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1557/2015).
Neuvedla-li dovolatelka žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, která by zakládala přípustnost dovolání ve smyslu §237 o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§243f odst. 3, věta druhá o.s.ř.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 26. 5. 2021
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu