ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.3532.2020.1
sp. zn. 33 Cdo 3532/2020-224
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobců a) T. V. a b) G. V. , bytem XY, zastoupených JUDr. Pavlem Jelínkem, Ph.D., advokátem se sídlem v Pardubicích - Dražkovicích 181, proti žalované REFIZ s. r. o. , se sídlem ve Žďáru nad Sázavou 3, Okružní 2352/77 (identifikační číslo 262 40 394), zastoupené JUDr. Milošem Jirmanem, advokátem se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, Nádražní 600/21, o 381.043 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou pod sp. zn. 6 C 67/2016, o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky v Jihlavě ze dne 22. 7. 2020, č.j. 72 Co 432/2019-198, takto:
Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným rozhodnutím odvolací soud potvrdil mezitímní rozsudek ze dne 4. 9. 2019, č.j. 6 C 67/2016-150, jímž Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl o právu žalobců na přiměřenou slevu z ceny díla tak, že základ nároku je dán (§152 odst. 2 občanského soudního řádu). Odvolací soud založil své rozhodnutí na následujících právních úvahách. Žalovanou zatěžuje povinnost z vadného plnění (§2617 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o. z.“), neboť stavba trpěla v době předání díla skrytou vadou a vadné plnění zhotovitelky, které svými projevy ohrožuje nosnou konstrukci dřevostavby objednatelů, představuje podstatné porušení smlouvy o dílo (§2615 odst. 1, odst. 2, věta první, §2106 odst. 1 o. z.). Vady v přiměřené lhůtě žalovaná neodstranila; právo žalobců na přiměřenou slevu z ceny díla se tak opírá o ustanovení §2106 odst. 1 písm. c/, odst. 2, větu třetí o. z. Protože žalobci oznámili zhotovitelce vady bez zbytečného odkladu poté, co je mohli při dostatečné péči zjistit, nevyhověl soud námitce pozdního uplatnění práva (§2629 odst. 1, věta první, o. z.). Osoba provádějící stavební dozor je za vadné plnění odpovědná společně a nerozdílně se zhotovitelkou (§2630 odst. 1 písm. c/, §1872 odst. 1 o. z.). „S ohledem na charakter vad a způsob jejich vzniku v přímé souvislosti s činností žalované je vyloučeno, aby se žalovaná povinností z vad stavby zprostila s odkazem na výlučné selhání stavebního dozoru“ (§2630 odst. 2 o. z.).
Dovolání, kterým napadla rozsudek odvolacího soudu žalovaná, není přípustné.
Nejvyšší soud věc posoudil podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“).
Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§237 o.s.ř.).
Podle §241a odst. 1, věty první, o.s.ř. lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.
Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (srov. §239 o.s.ř.).
Po skutkové stránce vyšel odvolací soud z toho, že smlouvou o dílo č. XY z 10. 3. 2014 se žalovaná zavázala zhotovit pro žalobce (objednatele) na pozemku parc. č. XY v katastrálním území XY – vyjma vybudování základové desky a inženýrských sítí, oplocení, venkovních terénních a sadových úprav – dřevostavbu nízkoenergetického domu. Žalobci převzali stavbu 12. 11. 2014. Dopisy z 3. 3. 2015, 8. 3. 2015 a 6. 10. 2015 oznámili zhotovitelce projevy vad a jejich příčiny a požádali o přiměřenou slevu z ceny díla, nebudou-li vady do 31. 10. 2015 odstraněny. Podle znaleckého posudku 0377/2015 a výpovědí znalce Ing. Lubomíra Odehnala před soudy obou stupňů dochází v podstřešním prostoru domu v zimních měsících ke kondenzaci vodní páry a následnému růstu plísní na dřevěných prvcích krovu. Poprvé se závada objevila v zimním období po předání díla, tj. na přelomu let 2014/2015. Příčiny vad jsou podle znalce dvojí: 1) vodorovná a svislé (obvodové stěny) parotěsnící vrstvy vykazují na četných místech lokální netěsnosti ve skladbě částí obvodových konstrukcí domu, příp. nesprávné napojení (tzv. netěsnost obálky domu), a 2) omezeně funkční systém odvětrání střechy (půdního, podstřešního, prostoru), tloušťka větrané vzduchové vrstvy činí 25 mm, podle technické normy však má mít min. 60 mm., nedostatečný počet odvětrávacích tašek a nesprávná instalace doplňkové hydroizolace až do hřebene střechy. Vytčené závady byly způsobeny kumulací obou zjištěných příčin. Přestože se žalobci s žalovanou v průběhu stavby domluvili na zhotovení otvoru do půdního prostoru, který projektován nebyl, vykazovalo by dílo tytéž vady i v případě, že by otvor nebyl vůbec zbudován.
Námitky žalované uplatněné v dovolání nesměřují primárně proti právnímu posouzení věci, nýbrž proti správnosti a úplnosti skutkových zjištění, na nichž jsou založeny právní závěry o tom, že stavba měla v době převzetí skryté vady, neboť neodpovídala ujednáním ve smlouvě, a že žalobci včas, tj. bez zbytečného odkladu poté, co je mohli při dostatečné péči zjistit, jejich existenci oznámili. Dovolací soud je vázán skutkovým stavem, který byl podkladem pro právní posouzení věci. Uplatněním způsobilého dovolacího důvodu ve smyslu §241a odst. 1 o.s.ř. proto není zpochybnění právního posouzení věci, vychází-li z jiného skutkového stavu, než z kterého vyšel – po zhodnocení provedených důkazů – odvolací soud. Proti skutečnostem zjištěným v řízení před soudy obou stupňů žalovaná prosazuje, že dům zhotovila v souladu s projektovou dokumentací, s normami řady ČSN-EN, že hodnota průvzdušnosti obvodových stěn splňuje s velkou rezervou hodnoty doporučované ČSN 730540-2 a že pro stavbu nízkoenergetického domu, jehož tepelně izolační vlastnosti jsou splněny, není předepsáno ověření vzduchotěsnosti testem bloower-door, o který se opíral znalec. Skutkový základ má i výhrada, že nevzduchotěsná místa obvodových konstrukcí domu byla zjistitelná pouhým pohledem, takže o skrytou vadu díla nešlo. Kondenzace vodní páry spojená s růstem plísní na dřevěných prvcích krovu však byla důsledkem nejen vadné montáže parotěsnící fólie, ale také omezeně funkčního systému odvětrání podstřešního prostoru. Lze shrnout: Žalovaná se předloženou argumentací domáhá přezkumu právního závěru odvolacího soudu procesně neregulérním způsobem a o výjimečný případ extrémního rozporu mezi provedenými důkazy a skutkovými (a potažmo právními) závěry soudu, tedy o pochybení v procesu hodnocení důkazů, které by zakládalo oprávněnost námitky porušení ústavně zaručených základních práv a svobod (srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 12. 2014, sp. zn. I. ÚS 3093/13), nejde.
Vytýká-li žalovaná, že soudy nevyhověly jejímu návrhu na vypracování znaleckého posudku z oboru konstrukce staveb se specializací na jejich vzduchotěsné vlastnosti, případně na vypracování revizního znaleckého posudku, nenapadá žádný právní závěr vyplývající z procesního práva, na němž je dovoláním napadené rozhodnutí založeno, a pomíjí, že k vadám – pokud by jimi bylo řízení skutečně postiženo – dovolací soud přihlíží pouze v případě, jedná-li se o dovolání přípustné (§242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.). Protože tento předpoklad v dané věci splněn není, dovolací soud se námitkou nezabýval. Nad rámec rationis decidendi dovolací soud poznamenává, že soud prvního stupně řádně zdůvodnil, proč neprovedl další důkazy včetně znaleckého zkoumání (srov. body 21, 23 a 24 odůvodnění jeho rozsudku).
Kritizuje-li dovolatelka odbornost Ing. Lubomíra Odehnala a závěry jeho žalobci předloženého znaleckého posudku (§127a o.s.ř.) jako nesprávné, tendenční a nejasné, napadá hodnocení důkazu odvolacím soudem (opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů podle §132 /§211/ o.s.ř.), které nelze dovolacím důvodem podle §241a odst. 1 o.s.ř. úspěšně zpochybnit.
Způsobilým vymezením dovolacího důvodu podle §241a odst. 3 o.s.ř. není výhrada, podle níž se odvolací soud nevypořádal s tím, že „do předmětu díla zasahovala třetí osoba.“
Nejvyšší soud dovolání žalované odmítl (§243c odst. 1 o.s.ř.).
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím se řízení ve věci nekončí, bude i o náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto v konečném rozhodnutí soudu prvního stupně, popřípadě soudu odvolacího.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 18. 8. 2021
JUDr. Pavel Krbek
předseda senátu