ECLI:CZ:NS:2021:33.CDO.42.2021.1
sp. zn. 33 Cdo 42/2021-439
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Václava Dudy a JUDr. Pavla Krbka ve věci žalobkyně P. N. , bytem XY, zastoupené Mgr. Markem Freundem, advokátem se sídlem Zlín, třída Tomáše Bati 3672, proti žalované RealBell s. r. o., se sídlem Zlín, Pod Nivami 330, identifikační číslo osoby 03285812, zastoupené Mgr. Petrem Maršálkem, advokátem se sídlem Vsetín, Stará Cesta 676, o 340 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 35 C 39/2017, o návrhu žalobkyně na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočky ve Zlíně, ze dne 20. 5. 2020, č. j. 59 Co 20/2020-383, takto:
Návrh žalobkyně na odklad vykonatelnosti výroků II. a III. rozsudku Krajského soudu v Brně – pobočky ve Zlíně ze dne 20. 5. 2020, č. j. 59 Co 20/2020-383, se zamítá.
Odůvodnění:
Žalobkyně dovoláním napadá v záhlaví označený rozsudek Krajského soudu v Brně a současně navrhla, aby dovolací soud odložil vykonatelnost jeho nákladových výroků.
Podle §243 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), může Nejvyšší soud před rozhodnutím o dovolání – i bez návrhu – odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma.
V posuzované věci dovolatelka tvrdí, že účinky dovoláním napadeného rozhodnutí – jeho závazností plynoucí z materiální právní moci nákladových výroků (a se zřetelem k jejich výši) – by byla na svých právech závažně ohrožena vzhledem ke své stávající majetkové situaci.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad pod bodem 4/. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť podle obsahu spisu se úspěšnost dovolání jeví jako nepravděpodobná.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud žádost dovolatelky na odklad vykonatelnosti nákladových výroků dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 31. 3. 2021
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu