ECLI:CZ:NS:2021:33.ND.164.2021.1
sp. zn. 33 Nd 164/2021-49
USNESENÍ
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Dudy a soudců JUDr. Pavla Horňáka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobkyně Fakultní nemocnice v Motole, se sídlem v Praze 5, V Úvalu 84/1, identifikační číslo 00064203, proti žalovanému V. Y. , narozenému XY, naposledy bytem XY, zastoupenému opatrovníkem Mgr. Janem Bělohlávkem, advokátem se sídlem v Praze, Opletalova 1525/39, o 22.228,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 30 C 249/2020, o určení místní příslušnosti podle §11 odst. 3 občanského soudního řádu, takto:
Věc vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 30 C 249/2020, projedná a rozhodne Obvodní soud pro Prahu 7.
Odůvodnění:
Žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 7 se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení 22.228,- Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí zdravotní péče ze dne 19. 10. 2018.
Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 2. 9. 2020, č. j. 30 C 249/2020-31, bylo řízení ve věci zastaveno.
Městský soud v Praze usnesením ze dne 12. 11. 2020, č. j. 18 Co 297/2020-41, změnil rozhodnutí obvodního soudu tak, že se řízení nezastavuje. Městský soud v Praze na základě dvoustranné smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech publikované pod č. 123/2002 Sbírky mezinárodních smluv, čl. 351 Smlouvy o fungování Evropské unie, ustanovení §2 a §85 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, čl. 25 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a čl. 7 smlouvy o poskytnutí zdravotní péče ze dne 19. 10. 2018, uzavřené účastníky řízení, dospěl k závěru, že pravomoc soudů České republiky byla založena písemnou dohodou, ovšem bez určení konkrétního místně příslušného soudu. Zároveň dodal, že dospěje-li Obvodní soud pro Prahu 7 k závěru o nedostatku své místní příslušnosti a jiný místně příslušný soud nebude možno určit, nezbude než věc předložit Nejvyššímu soudu k rozhodnutí podle §11 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“).
Obvodní soud pro Prahu 7 usnesením ze dne 5. 3. 2021, č. j. 30 C 249/2020-45, vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl, že „po právní moci usnesení bude věc postoupena Nejvyššímu soudu ČR k určení, který soud věc projedná a rozhodne“. Žalobkyně v žalobě označila jako bydliště žalovaného adresu XY. Provedeným šetřením soud zjistil, že žalovaný měl povolen pobyt dle zákona o pobytu cizinců pouze do 26. 5. 2007, jeho poslední adresa pobytu byla XY. Na této adrese je neznámý a nemá zde schránku. Žalovaný nemá na území České republiky bydliště, není tak dán místně příslušný soud dle §84, §85 o. s. ř., žalobkyni ani soudu není známo, že by měl žalovaný na území ČR majetek ve smyslu §86 odst. 2 o. s. ř., není dán žádný z případů místní příslušnosti dané na výběr či výlučné ve smyslu §87, 88 o. s. ř.
Podle §11 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále opět jen „o. s. ř.“), se řízení koná u toho soudu, který je věcně a místně příslušný. Pro určení věcné a místní příslušnosti jsou až do skončení řízení rozhodné okolnosti, které tu jsou v době jeho zahájení.
Podle §11 odst. 3 o. s. ř. jde-li o věc, která patří do pravomoci soudů České republiky, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, který soud věc projedná a rozhodne.
Podle §105 odst. 2 o. s. ř. vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek §11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. 31 Nd 316/2013, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 11, ročník 2015, vyložil a odůvodnil právní názor, že je-li Nejvyšší soud žádán o určení místně příslušného soudu podle §11 odst. 3 o. s. ř. na základě pravomocného rozhodnutí, jímž soud prvního stupně vyslovil svou místní nepříslušnost a rozhodl o postoupení věci Nejvyššímu soudu za účelem určení místně příslušného soudu, určí místně příslušný soud, aniž zkoumá (aniž je oprávněn zkoumat), zda je dána pravomoc českých soudů k projednání a rozhodnutí věci, a že ustanovení §105 odst. 2 o. s. ř. s odkazem nasplnění podmínek §11 odst. 3 o. s. ř. předpokládá, že otázkou pravomoci českých soudů, jakož i tím, že podmínky pro určení místně příslušného soudu chybějí, se dostatečně a s kladným závěrem zabýval předkládající soud.
Nejvyšší soud po předložení věci Obvodním soudem pro Prahu 7 (§105 odst. 2 o. s. ř.) podle ustanovení §11 odst. 3 o. s. ř., přihlížeje k zásadě hospodárnosti rozhodl tak, že věc projedná a rozhodne ten soud, u něhož bylo řízení zahájeno (srov. dále např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 4 Nd 347/2011, 4 Nd 392/2011 či 32 Nd 80/2012).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 29. 4. 2021
JUDr. Václav Duda
předseda senátu