ECLI:CZ:NS:2021:33.ND.308.2021.1
sp. zn. 33 Nd 308/2021-12
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce T. W., bytem XY, zastoupeného JUDr. Michalem Špirkem, advokátem se sídlem Rakovník, Vysoká 92, proti žalované N. V. , bytem XY, zastoupené Mgr. Bc. Patrikem Frkem, advokátem se sídlem Praha 5, Karla Engliše 3201/1, o zaplacení 450 000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Rakovníku pod sp. zn. 11 C 41/2020, o návrhu žalované na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2021, č. j. 24 Co 241/2020-486, takto:
Návrh na odklad vykonatelnosti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 20. 5. 2021, č. j. 24 Co 241/2020-486, se zamítá.
Odůvodnění:
Žalovaná podala blanketní dovolání datované 21. 6. 2021 proti ve výroku označenému rozhodnutí Krajského soudu v Praze, které avizovala odůvodnit v průběhu trvání lhůty k podání dovolání. Návrhem datovaným 23. 6. 2021 se domáhá odkladu vykonatelnosti rozhodnutí Krajského soudu v Praze z důvodu, že by jí neprodlenou exekucí rozhodnutí hrozila závažná újma, neboť je od 3. 3. 2021 v pracovní neschopnosti a dne 24. 6. 2021 se má podrobit operativnímu zákroku, což výrazně ovlivňuje její možnost vykonávat živnost a opatřovat si prostředky na obživu, přičemž exekuce rozhodnutí by byla v současné době pro žalovanou likvidační a vystavila by jí existenční nouzi. Žalovaná je přesvědčena, že odkladem vykonatelnosti rozhodnutí nebudou dotčeny právní poměry jiné osoby než účastníka řízení a má za to, že jí podané dovolání má šanci na úspěch, nicméně vzhledem ke skutečnosti, že jí byl rozsudek Krajského soudu v Praze doručen teprve 16. 6. 2021, nebyla schopna dovolání prozatím řádně odůvodnit a uvést v něm relevantní dovolací důvody.
Podle §243 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), před rozhodnutím o dovolání může dovolací soud i bez návrhu odložit: a) vykonatelnost napadeného rozhodnutí, kdyby neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí hrozila dovolateli závažná újma, nebo b) právní moc napadeného rozhodnutí, je-li dovolatel závažně ohrožen ve svých právech a nedotkne-li se odklad právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení.
Nejvyšší soud již v usnesení ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. 29 Cdo 78/2016, uvedl, že s přihlédnutím k účelu, k němuž slouží odklad vykonatelnosti ve smyslu výše citovaného ustanovení, patří k předpokladům, za nichž může dovolací soud odložit vykonatelnost dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, a které musí být splněny kumulativně, to, že:
1/ dovolání nemá vady, které by bránily v pokračování v dovolacím řízení, a je včasné a přípustné (subjektivně i objektivně);
2/ podle dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí lze nařídit výkon rozhodnutí nebo zahájit (případně nařídit) exekuci,
3/ neprodleným výkonem rozhodnutí nebo exekucí [dovoláním napadeného (výroku) rozhodnutí] by dovolateli hrozila závažná újma na jeho právech,
4/ podle obsahu spisu je pravděpodobné (možné), že dovolání bude úspěšné,
5/ odklad se nedotkne právních poměrů jiné osoby než účastníka řízení (nedotkne se právních poměrů tzv. „třetí osoby“).
Na podkladě takto ustavených kritérií pro rozhodnutí o návrhu na odklad vykonatelnosti dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu Nejvyšší soud v této věci uzavřel (i v návaznosti na nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. III. ÚS 3425/16), že není splněn předpoklad v bodě 4. O tom, že dovolání bude pravděpodobně úspěšné, lze hovořit tehdy, jestliže dosavadní poznatky podle obsahu spisu umožňují (bez prejudice ve vztahu k vlastnímu rozhodnutí o dovolání) pravděpodobnostní úsudek ve prospěch závěru o možné důvodnosti dovoláním uplatněného dovolacího důvodu, případně ve prospěch závěru o možné existenci vad, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti (§242 odst. 3 o. s. ř.). Uvedený předpoklad však v daném případě splněn není, neboť v případě absence důvodů dovolání (žalovaná podala toliko blanketní dovolání, které dosud nedoplnila) nelze učinit závěr, že dovolání bude úspěšné.
Vzhledem ke shora uvedenému Nejvyšší soud návrh na odklad vykonatelnosti zamítl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. 7. 2021
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu