ECLI:CZ:NS:2021:33.ND.609.2020.1
sp. zn. 33 Nd 609/2020
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Horňáka a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Ivany Zlatohlávkové ve věci žalobce F. K. , bytem XY, zastoupeného Mgr. Petrou Raškovou, advokátkou se sídlem Praha, Šaldova 466/34, proti žalovaným: 1) Ředitelství silnic a dálnic ČR , se sídlem Praha 4, Na Pankráci 546/56, zastoupené Mgr. Jiřím Sitou, advokátem se sídlem Praha 1, Rybná 682/14, 2) Česká republika – Ministerstvo dopravy , se sídlem Praha 1, nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, vedené u Krajského soudu v Hradci Králové pod sp. zn. 16 C 12/2020, o návrhu na přikázání věci podle §12 odst. 2 občanského soudního řádu, takto:
Věc, vedená u Vrchního soudu v Praze pod sp. zn. Ncp 516/2020, se k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci z důvodu vhodnosti nepřikazuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 2. 7. 2020, č. j. 16 C 12/2020-50, rozhodl o předložení spisu Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o věcné příslušnosti postupem podle §104a odst. 2 občanského soudního řádu.
Předseda Vrchního soudu v Praze předložil věc k rozhodnutí o delegaci věci dle §12 odst. 2 občanského soudního řádu. Návrh na přikázání věci z důvodu vhodnosti Vrchnímu soudu v Olomouci odůvodnil tím, že ve vztahu k F. K., který je předsedou senátu, prvním místopředsedou Vrchního soudu v Praze a zároveň účastníkem řízení v dotyčné věci a „je ve věci podjatý“, jsou vyloučeni i ostatní členové senátu, který posuzuje věcnou příslušnost. Navrhuje proto věc přikázat k projednání a rozhodnutí Vrchnímu soudu v Olomouci.
První žalovaná s návrhem vyslovila souhlas, žalobce se nevyjádřil. Druhá žalovaná vyjádřila přesvědčení, že pro přikázání věci z důvodu vhodnosti nejsou splněny zákonné podmínky.
Podle §12 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§14, §15 odst. 2 a §16a), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně.
Podle §12 odst. 2 o. s. ř. věc může být přikázána jinému soudu téhož stupně z důvodu vhodnosti.
Přikázání věci jinému soudu je výjimkou z ústavně zaručené zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a že příslušnost soudu a soudce stanoví zákon (článek 38 Listiny základních práv a svobod). Důvody pro odnětí věci příslušnému soudu a její přikázání jinému soudu musí být natolik významné, aby dostatečně odůvodňovaly průlom do výše citovaného ústavního principu (srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 15. 11. 2001, sp. zn. I. ÚS 144/2000, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2011, sen. zn. 29 NSČR 33/2010, uveřejněné pod číslem 3/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Z výše citovaných ustanovení vyplývá, že zákon rozlišuje, že věc může být jinému soudu než místně příslušnému přikázána buď z důvodu nutnosti - jestliže soudci příslušného soudu jsou z projednání a rozhodování věci vyloučeni, nebo může být věc přikázána jinému soudu z důvodu vhodnosti. Takový důvod představují okolnosti, které umožní hospodárnější, rychlejší nebo zejména po skutkové stránce spolehlivější a důkladnější projednání věci jiným než místně příslušným soudem (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2006, sp. zn. 21 Nd 144/2006). Důvodem pro delegaci vhodnou podle §12 odst. 2 o. s. ř. tak nemohou být okolnosti, které mohou být důvodem k vyloučení soudce (soudců) podle §14 o. s. ř. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 22 Nd 200/2007, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 4 Nd 244/2011).
Návrhu předsedy Vrchního soudu v Praze na přikázání věci podle §12 odst. 2 o. s. ř. odůvodněnému okolnostmi směřujícími k možné podjatosti soudců Vrchního soudu v Praze, proto Nejvyšší soud nevyhověl.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. 2. 2021
JUDr. Pavel Horňák
předseda senátu