Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.03.2021, sp. zn. 4 Pzo 1/2021 [ usnesení / výz-D ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:4.PZO.1.2021.1

Zdroj dat je dostupný na http://www.nsoud.cz
ECLI:CZ:NS:2021:4.PZO.1.2021.1
4 Pzo 1/2021- USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 31. 3. 2021 návrh M. Š. , na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaným Obvodním soudem pro Prahu 1 dne 2. 1. 2020, sp. zn. 43 Nt 3002/2020, a rozhodl takto: Podle §314n odst. 1 tr. ř. příkazem soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 1. 2020, sp. zn. 43 Nt 3002/2020, k zjištění údajů o telekomunikačním provozu ohledně navrhovatele M. Š. nebyl porušen zákon . Odůvodnění: 1. Dne 1. 2. 2021 byl Nejvyššímu soudu doručen podle §88a odst. 2 tr. ř. návrh M. Š. (dále jen „navrhovatel“) ze dne 26. 1. 2021 na přezkoumání zákonnosti příkazu k záznamu telekomunikačního provozu, který vydal Obvodní soud pro Prahu 1 dne 2. 1. 2020, sp. zn. 43 Nt 3002/2020, na základě Informace o nařízeném záznamu telekomunikačního provozu ze dne 7. 1. 2021, sp. zn. 44 T 90/2020, jenž byla navrhovateli zaslaná Obvodním soudem pro Prahu 1. V návrhu navrhovatel uvádí, že jej podává s ohledem na čl. 13 LZPS, neboť bylo zasaženo do jeho ústavně zaručených práv. Stran práva na respekt soukromého života poukazuje na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 24/2010. Uvádí, že používání odposlechů, ale i zjišťování dalších údajů o telekomunikačním provozu se dostává do střetu s právem na respektování soukromého a rodinného života zaručeného v čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Navrhovatel zdůrazňuje, že mu není absolutně zřejmá žádná opodstatněnost nutnosti provedení záznamu telekomunikačního provozu, konkrétně IP adresy v případě síťových komunikací. Současně poukazuje na výkon profese lékaře, čímž skrze jeho počítač a IP adresu mohou být de facto získány výsostně citlivé důvěrné a osobní informace, nesouvisející s materiální stránkou daného příkazu k odposlechu, a proto nelze tento postup de iure shledat legitimní a legální. Navrhovatel podotýká, že do trestných činů podvodu a úvěrového podvodu nebyl nikterak zainteresován a ani si není vědom skutečnosti, která by takový markantní zásah do soukromí osvětlila. Je toho názoru, že předpoklady pro podání návrhu na přezkoumání zákonnosti záznamu z telekomunikačního provozu nebyly bezesporu dány. Postupem orgánů činných v trestním řízení bylo zasaženo do jeho práv garantovaných LZPS a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a nebyl shledán ani řádný legitimní a legální důvod k takovému zásahu. Připomíná rovněž zásadu subsidiarity a proporcionality v trestním řízení, jež byly porušeny, když zároveň došlo k hrubé nepřiměřenosti mezi sledovaným cílem a zásahem do soukromí a zásahem do jeho základních práv. 2. V závěru návrhu navrhovatel navrhuje, aby bylo konstatováno porušení zákona v §88a odst. 1-4 tr. ř. vydaným příkazem k záznamu údajů telekomunikačního provozu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 1. 2020, sp. zn. 43 Nt 3002/2020. 3. Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství ve vyjádření ze dne 16. 2. 2021, sp. zn. 1 NZP 501/2021, nejprve shrnuje obsah předmětného příkazu k zajištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu a podaného návrhu navrhovatele na přezkum. Podle názoru státního zástupce byly naplněny formální předpoklady podle §314l tr. ř., neboť navrhovatel je osobou oprávněnou podat návrh podle §88a odst. 2 tr. ř., neboť v předmětné době užíval dotčenou IP adresu a návrh byl podán včas. Státní zástupce připomíná znění §88a odst. 1 tr. ř. a následně uvádí, že dne 11. 12. 2019 byl policejním orgánem vyhotoven záznam o zahájení úkonů trestního řízení podle §158 odst. 3 tr. ř. pro přečin podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku, jehož se měl dopustit neznámý pachatel, který prostřednictvím poškozených společností uzavřel na základě odcizeného občanského průkazu smlouvu o zápůjčce a o spotřebitelském úvěru, které nesplácel, a který přistupoval na webové rozhraní právě z IP adresy XY. Státní zástupce poukazuje na skutečnost, že předmětem zjišťování měly být základní informace týkající se především zjištění uživatele uvedené IP adresy. Požadované informace měly podle názoru státního zástupce napomoci k odhalení pachatele trestného činu. Jednalo se tak o příkaz soudce bezprostředně navazující na předchozí návrh státního zástupce (návrh státního zástupce Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 ze dne 31. 12. 2019, sp. zn. 1 ZN 2934/2019) pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu, pro nějž je možné podle §88a odst. 1 tr. ř. vydat příkaz a nařídit sdělení požadovaných údajů. Příkaz současně obsahuje veškeré náležitosti požadované v §88a odst. 1 tr. ř. a byl řádně odůvodněn. Státní zástupce rovněž podotýká, že zásah do práv dotčených osob byl současně minimalizován do té míry, že příkazem byly vyžádány výlučně informace k uživatelům IP adresy za krátké období. Příkazem tedy nebyly požadovány informace, jež by směřovaly nad rámec potřeby objasnit spáchanou trestnou činnost, což ostatně podporuje fakt, že došlo k odhalení a pravomocnému odsouzení pachatele podvodu a úvěrového podvodu. K výhradě navrhovatele, že on sám trestnou činností dotčen nebyl, a to ani jako poškozený, státní zástupce uvádí, že úkony orgánů činných v trestním řízení jsou v počátcích prověřování logicky ovlivněny nedostatkem relevantních informací, když není jasná osoba pachatele, přičemž v prvopočátku není ani zřejmé to, zda zajištěný důkaz k odhalení pachatele skutečně povede. 4. V závěru podaného přípisu státní zástupce konstatuje dodržení formálních a materiálních předpokladů pro vydání příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu, neporušení čl. 13 LZPS a navrhuje, aby Nejvyšš í soud podle §314n odst. 1 tr. ř. vyslovil usnesením, že zákon porušen nebyl. 5. Podle §314l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. 6. Podle §88a odst. 1 tr. ř. ve znění zákona č. 204/2017 Sb. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§182 trestního zákoníku), pro trestný čin podvodu (§209 trestního zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§230 trestního zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§231 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§353 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§354 trestního zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§357 trestního zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§364 trestního zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§365 trestního zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa. 7. Podle §88a odst. 2 tr. ř. ve znění zákona č. 204/2017 Sb., státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1, pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. ř. 8. Na základě těchto východisek bylo přistoupeno k posouzení důvodnosti předmětného návrhu. Nejvyšší soud se nejprve zabýval tím, zda návrh byl podán oprávněnou osobou, neboť návrh podle §88a odst. 2 tr. ř. nemůže podat kdokoliv, ale pouze osoba, která byla uživatelem telekomunikačního provozu, jehož údaje byly předmětem uvedeného příkazu. Pokud se týká pojmu telekomunikační provoz, tak se tím rozumí komunikace s využitím telefonu, telefaxu, mobilního telefonu, vysílačky, i jiného telekomunikačního zařízení, včetně zasílání zpráv elektronickou poštou. V příkazu se pak musí vždy uvést konkrétní zařízení, kterým byl telekomunikační provoz realizován, tak aby nemohlo být zaměněno s jiným zařízením, a z jehož provozu mají být předmětné údaje telekomunikačního provozu zjištěny. 9. Z pohledu řešení otázky, zda je obviněný osobou oprávněnou podat návrh na přezkum, je třeba vycházet z dikce ustanovení §88a odst. 1 tr. ř., které upravuje mimo jiné náležitosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Podle tohoto ustanovení, vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost. V praxi tedy mohou nastat dvě situace, a to že v příkazu je přímo uvedena totožnost uživatele telekomunikačního zařízení, kterého se předmětný příkaz týká nebo je pouze identifikováno telekomunikační zařízení, ohledně kterého se vydává (např. IMEI mobilního telefonu, číslo SIM karty, IP adresa) a teprve následně v průběhu řízení je zjištěna totožnost uživatele tohoto telekomunikačního zařízení, když ani není vyloučena situace, že uživatele se nepodaří v průběhu trestního řízení vůbec ztotožnit. S identifikací konkrétního uživatele telekomunikačního zařízení pak souvisí možnost podat návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu. Z dikce ustanovení §88a odst. 2 tr. ř. lze totiž dovodit, že k podání takového návrhu není oprávněn obviněný jako osoba, proti níž se trestní řízení vedlo, nýbrž návrh může podat jen uživatel telekomunikačního zařízení uvedeného v příkaze, popř. osoba, jejíž totožnost bude následně zjištěna v rámci trestního řízení za předpokladu, že byl uživatelem telekomunikačního zařízení uvedeného v příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Jinak vyjádřeno návrh nemůže podat každá osoba, jejíž údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu byly v rámci realizace tohoto příkazu zjištěny, ale pouze osoba, která byla oprávněným uživatelem telekomunikačního zařízení, kterého se uvedený příkaz týkal, když taková osoba může být osobou totožnou s obviněným, ale i osobou odlišnou. 10. Z pohledu těchto naznačených závěrů lze uzavřít, že navrhovatel je nepochybně osobou, která je oprávněná předmětný návrh na přezkum příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podat. Je tomu tak proto, že v příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaným Obvodním soudem pro Prahu 1 ze dne 2. 1. 2020, sp. zn. 43 Nt 3002/2020, byly zajišťovány údaje k IP adrese, jejímž uživatelem, jak bylo poté zjištěno, byl i navrhovatel. Současně bylo ověřeno, že návrh byl podán v zákonné lhůtě 6 měsíců, když informace o nařízeném příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byla navrhovateli doručena dne 18. 1. 2021, přičemž návrh byl Nejvyššímu soudu doručen dne 1. 2. 2021, tedy v zákonné lhůtě. 11. Následně Nejvyšší soud přistoupil k přezkoumání podaného návrhu navrhovatele z hlediska jeho důvodnosti. Z předložených spisů Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 44 T 90/2020 a sp. zn. 43 Nt 3002/2020 je nepochybné, že v dané věci bylo vedeno trestní řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku, tedy pro trestný čin taxativně vyjmenovaný v §88a odst. 1 tr. ř. Proto byla splněna podmínka, že bylo vedeno řízení o trestném činu, ohledně kterého je možno zjištění údajů o telekomunikačním provozu povolit. 12. Současně bylo nezbytné zkoumat, zda byly splněny i další podmínky §88a odst. 1 tr. ř., které stanoví předpoklady pro vydání příkazu. Podle §88a odst. 1 tr. ř. nařídit zjištění údajů o telekomunikačním provozu je oprávněn předseda senátu a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a musí být odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. 13. Formulací „nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené“ uvedenou v §88a odst. 1 tr. ř. zákon vyjadřuje v souladu se zásadou přiměřenosti a zdrženlivosti vymezenou v §2 odst. 4 tzv. subsidiaritu použití příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Jde o omezující podmínku pro vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Při vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být zvažováno, zda získání konkrétních významných skutečností pro trestní řízení nelze zajistit a posléze dokazovat i jinými důkazními prostředky uvedenými v trestním řádu, např. výslechem obviněného, svědků či vyžádáním nějaké listinné zprávy apod. 14. Z předloženého spisu Obvodního soudu pro Prahu 1 vedeného pod sp. zn. 44 T 90/2020, jakož i spisu vztahujícího se k předmětnému zjištění údajů o telekomunikačním provozu (sp. zn. 43 Nt 3002/2020), byly zjištěny následující skutečnosti. V příkaze Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 1. 2020, sp. zn. 43 Nt 3002/2020, bylo povoleno zjišťování údajů o telekomunikačním provozu vztahující se k IP adrese XY dne 18. 10. 2019 v čase 13:12:27 a 14:04:50, jimiž mělo dojít k zjištění, kdo byl uživatel IP adresy v zadané době včetně veškerých dostupných informací vedoucích k ustanovení konkrétního připojovatele v určitém čase, následné provedení lustrace IP adres, a na základě zjištěných identifikátorů následně cestou ÚZČ PP zjištěny a ustanoveny všechny následné přípojné body. Soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 odůvodnil vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu tím, že zjištěné údaje o uskutečněném telekomunikačním provozu mohou jako jediné přispět k objasnění spáchaného skutku a ke zjištění identity pachatele, neboť vzhledem k povaze trestné činnosti, ke které došlo prostřednictvím internetu, není možné jinou metodou vystopovat pachatele. Současně soudce zdůraznil, že požadavek státní zástupkyně na vydání příkazu nevybočuje z mezí, které jsou zákonem předepsány pro ústavně konformní postup orgánů činných v trestním řízení při získávání vysoce citlivých informací ze soukromí, jelikož zájem na objasnění tohoto trestného činu výrazně převyšuje nad zájmem na ochranu soukromí. Zároveň konstatoval, že se jedná o neodkladný úkon, jelikož vzhledem k omezené době uchovávání údajů o telekomunikačním provozu ze strany poskytovatelů internetového připojení hrozí zmaření důkazu, než bude zahájeno trestní stíhání. Explicitně byl tedy předmětný příkaz k záznamu telekomunikačního provozu označen za úkon neopakovatelný a neodkladný. 15. Z odůvodnění příkazu je tedy patrné, že IP adresa navrhovatele byla podstatná pro objasnění spáchaného skutku a nemohlo být využito jiného institutu pro zjištění identity pachatele, přičemž soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 řádně a pečlivě poměřoval zájem na objasnění trestného činu a zásahem do soukromí, jenž je garantováno v čl. 13 Listiny základních práv a svobod, podle kterého nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů, ať již uchovávaných v soukromí, nebo zasílaných poštou anebo jiným způsobem, s výjimkou případů a způsobem, které stanoví zákon. Stejně se zaručuje tajemství zpráv podávaných telefonem, telegrafem nebo jiným podobným zařízením. Současně lze souhlasit s tím, že z důvodu časových mezí uchovávání informací ze strany poskytovatelů internetového připojení hrozilo zmaření důkazu, a proto byl vydán příkaz jako neodkladný úkon. 16. V dané souvislosti je ještě vhodné se vyjádřit k návrhu státního zástupce na vydání příkazu podle §88a odst. 1 tr. ř. Z trestního spisu bylo dále zjištěno, že státní zástupkyně ve svém návrhu ze dne 31. 12. 2019, sp. zn. 1 ZN 2934/2019, poukazovala na trestní řízení ve věci podezření ze spáchání přečinu podvodu podle §209 odst. 1 tr. zákoníku vedeného u Policie ČR, Obvodní ředitelství policie Praha I, místní oddělení Malá Strana. Inkriminovaného jednání se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v přesně nezjištěné době z přesně nezjištěného místa se záměrem neoprávněné získat finanční prostředky využil údaje z odcizeného občanského průkazu vydaného na jméno J. P., a uzavřel se dvěma společnostmi tři půjčky ve výši 9 795 Kč, 8 880 Kč, 14 769 Kč, přičemž věděl, že půjčky nebude splácet. Konstatovala, že prověřováním již bylo zjištěno, že neznámý pachatel si prostřednictvím webového rozhraní sjednal smlouvu o půjčce a peníze byly zaslány na bankovní účet, kdy osoba na webové rozhraní přistupovala z IP adresy XY v době od 13:20:47 do 14:04:50, když předmětná IP adresu byla zjištěna na základě informací od poskytovatele půjčky. Současně zdůraznila, že identifikací jejich uživatele bude s největší pravděpodobností zjištěna totožnost osoby pachatele a že ztotožnění uživatele není možné jinou cestou. Jinak vyjádřeno, cílem identifikace uživatele předmětné IP adresy bylo zjistit osobu možného pachatele a získat další důkazní materiál, přičemž státní zástupkyně uvedla, že lze důvodně přepokládat pokračování v trestné činnosti. Po soudci Obvodního soudu pro Prahu 1 požadovala vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu podle §88a odst. 1 tr. ř. na poskytnutí informací k IP adrese XY dne 18. 10. 2019 v čase 13:12:27 a 14:04:50 od O2 Czech Republic, a. s., IČ: 60193336, se sídlem Za Brumlovkou 266/2, 140 22 Praha – 4 Michle. Státní zástupkyně také odůvodnila, z jakých důvodů se jedná o neodkladný úkon. Uvedeným postupem tak byla dodržena podmínka vydání příkazu soudcem na základě návrhu státního zástupce, jenž obsahoval všechny relevantní informace, které soudce k vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu potřeboval. Zároveň je nutno přihlédnout k přesně stanovenému času, pro který měly být mimo jiné zjišťováni uživatelé předmětné IP adresy, když nelze ani opomenout skutečnost, že byli zjišťováni pouze připojení uživatelé k dané IP adrese, žádná citlivá data s ohledem na výkon lékařské praxe zjišťována nebyla a ani tímto institutem být nemohla. Jinak řečeno, příkazem mělo být toliko zjištěno, kdo se v daném čase prostřednictvím IP adresy připojil, jiné údaje nebyly zjišťovány. 17. Z úředního záznamu Policie ČR, Obvodní ředitelství policie Praha I, Vnější služba, Místní oddělení Malá Strana, ze dne 10. 1. 2020, č. j. KRPA-418434-24/TČ-2019-001112, bylo Nejvyšším soudem zjištěno, že na základě příkazu Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 1. 2020, sp. zn. 43 Nt 3002/2020, byl zjištěn seznam uživatelů IP adresy XY, předmětného dne a v předmětném čase, který čítal 87 uživatelů, mezi nimiž byl i navrhovatel. Jiné údaje na základě příkazu nebyly zjištěny. Je možno skutečně připustit, že předmětná IP adresa byla ve svém důsledku nakonec neupotřebitelná, neboť se jednalo o veřejně přístupnou IP adresu s větším množstvím uživatelů. V tomto směru nelze ovšem pominout, že na počátku trestního řízení neexistuje dostatek důkazů, jimiž by mohl být zjištěn skutkový stav bez důvodných pochybností a současně je zpravidla osoba pachatele neznámá. Zjištění osoby pachatele prostřednictvím IP adresy, prostřednictvím níž došlo k uzavření smluv uvedených v usnesení o zahájení úkonů v trestním řízení podle §160 odst. 1 tr. ř., tak vyžadovalo důvodně zjištění údajů o telekomunikačním provozu, když skutečně bylo možno důvodně předpokládat, že takto bude identifikována osoba pachatele. 18. Současně není důvod pochybovat o tom, že v dané věci se jednalo o neodkladný úkon. Zde je třeba zdůraznit, že podle ustanovení §160 odst. 4 tr. ř. neodkladným úkonem je takový úkon, který vzhledem k nebezpečí jeho zmaření, zničení nebo ztráty důkazu nesnese z hlediska účelu trestního řízení odkladu na dobu, než bude zahájeno trestní stíhání. Neopakovatelným úkonem je takový úkon, který nebude možno před soudem provést. Povahu úkonu jako neodkladného nebo neopakovatelného je třeba posuzovat vždy podle okolností konkrétního případu. Je třeba přitom přihlížet k vývoji soudní praxe ohledně těchto úkonů, přičemž soud je orgánem, který je oprávněn při svém rozhodování posuzovat v konečné fázi, zda ten, který úkon je úkonem neodkladným nebo neopakovatelným. V dané souvislosti nelze přehlédnout, že příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byl vydán ve stadiu „prověřování podezřelého“. Aby bylo tedy možno napadený příkaz – se zřetelem na to – považovat za ústavně konformní, musí být vydán s odůvodněním i toho, proč jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný (§160 odst. 4 tr. ř.), což by mělo být z logiky věci obsaženo již v návrhu státního zástupce, neboť ten má jako orgán vykonávající dozor nad přípravným řízením všechny potřebné informace ohledně případné neodkladnosti nebo neopakovatelnosti takového úkonu trestního řízení, resp. je povinen si je opatřit. Takto bylo v dané věci postupováno. 19. Nejvyšší soud nad výše uvedené závěry uvádí, že v dané věci není pochyb o tom, že věcné důvody pro neodkladnost předmětného příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu byly splněny, neboť předmětné údaje se uschovávají pouze určitou dobu, když po uplynutí této doby již údaje nelze získat, takže reálně hrozila ztráta takového důkazu. 20. Pokud navrhovatel namítá, že nebyl nijak do celé věci zainteresován, tak je třeba uvést, že toto není pro posouzení celé věci podstatné. Důležité je, že navrhovatel používal IP adresu, ze které komunikoval i pachatel, což souviselo s tím, že se jednalo o veřejně přístupnou IP adresu, na kterou se připojovalo více osob (daného dne a v daném čase 87). Zde je třeba uvést, že v rámci prověřování se podařilo orgánům činným v trestním řízení zjistit IP adresu, na kterou se připojil pachatel, takže příkaz se mohl týkat jen této IP adresy. Rovněž námitka, že navrhovatel je lékař a že na základě příkazu mohly být zjištěny velmi citlivé informace, není důvodná. Jak již bylo naznačeno, příkaz se týkal jednak velmi přesně stanoveného časového období, a to nejen z hlediska dne, nýbrž i z hlediska času, takže zásah do práv uživatelů IP adresy byl zúžen na nejmenší možnou míru (doba připojení pachatele). Navíc na základě příkazu nemohly být zjištěny žádné citlivé informace z hlediska ochrany lékařského tajemství, když příkazem měli být zjištěni jen uživatelé, kteří se z předmětné IP adresy připojovali, nikoliv obsah komunikace. 21. Se zřetelem ke shora uvedeným skutečnostem Nejvyšší soud konstatuje, že příkaz ze dne 2. 1. 2020, sp. zn. 43 Nt 3002/2020, byl vydán v mezích zákona a jeho odůvodnění je dostatečné, neboť z formálně-materiálního hlediska splňuje všechny náležitosti vymezené v §88a odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud navíc akcentuje, že k závěru o materiální důvodnosti nařízení zjištění údajů o telekomunikačním provozu a zákonnosti tohoto úkonu lze dospět o to výrazněji po přezkoumání věcně a v zásadě i formálně dostatečně odůvodněného návrhu státního zástupce na vydání příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu a spisového materiálu. Nejvyšší soud ještě zdůrazňuje, že vzhledem k obsahu předloženého spisového materiálu je zřejmé, že v dané věci se jednalo z hlediska materiálního skutečně o neodkladný úkon, tedy úkon, který nesnesl vzhledem k nebezpečí jejich zmaření z uchovávání údajů o telekomunikačním provozu, když tyto údaje se uschovávají pouze po dobu 6 měsíců. 22. S ohledem na shora uvedené závěry lze tedy konstatovat, že zákonem vymezené předpoklady pro povolení zjištění údajů o telekomunikačním provozu byly v přezkoumávané věci splněny. 23. Proto po prostudování předloženého spisového materiálu a s ohledem na výše uvedená zjištění Nejvyšší soud dospěl k závěru, že příkazem soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 1. 2020, sp. zn. 43 Nt 3002/2020, zákon porušen nebyl, což ve svém rozhodnutí podle §314n odst. 1 tr. ř. vyslovil. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný (§314n odst. 2 tr. ř.). V Brně dne 31. 3. 2021 JUDr. Marta Ondrušová předsedkyně senátu

Souhrné informace o rozhodnutí
Soud:Nejvyšší soud
Datum rozhodnutí:03/31/2021
Spisová značka:4 Pzo 1/2021
ECLI:ECLI:CZ:NS:2021:4.PZO.1.2021.1
Typ rozhodnutí:USNESENÍ
Heslo:Odposlech a záznam telekomunikačního provozu
Dotčené předpisy:§88a tr. ř.
§314n odst. 1 tr. ř.
Kategorie rozhodnutí:D
Staženo pro jurilogie.cz:2021-07-30