ECLI:CZ:NS:2021:4.PZO.7.2021.1
sp. zn. 4 Pzo 7/2021-114
USNESENÍ
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 30. 6. 2021 návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, který podal obviněný M. C. N. , nar. XY ve Vietnamské socialistické republice, bytem XY, t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Valdice, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. 33 T 3/2018, a rozhodl podle analogie §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. takto:
Návrh se odmítá .
Odůvodnění:
Dne 20. 5. 2021 byl u Nejvyššího soudu podán obviněným M. C. N. (dále též jen navrhovatel či obviněný) prostřednictvím jeho obhájce návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, který byl vydán podle §88a tr. ř. Okresním soudem ve Frýdku-Místku dne 24. 3. 2017 pod sp. zn. 0 Nt 2010/2017 (V43/2017), ve věci vedené policejním orgánem Policie ČR, Národní protidrogovou centrálou, pod č. j. NPC-284/TČ-2017-2200E5, projednané Krajským soudem v Ostravě pod sp. zn. 33 T 3//2018 a Vrchním soudem v Olomouci pod sp. zn. 1 To 41/2019.
V odůvodnění návrhu jsou uváděny pochybnosti ohledně řádné odůvodněnosti vydaného příkazu s poukazem na dosavadní judikaturu Nejvyššího soudu, jakož i pokud jde o dostatečnost poznatků policejního orgánu týkající se protiprávního jednání osoby, vůči níž byl příkaz vydán, s uvedením skutkových detailů vztahujících se k osobě navrhovatele. Podle jeho názoru je tak třeba předmětný příkaz vydaný Okresním soudem ve Frýdku-Místku považovat za nezákonný, a to včetně takto získaných důkazů. V závěru je pak zmíněno, že navrhovatel nebyl ve smyslu §88a odst. 2 tr. ř. informován o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu a nebyl ani poučen o právu podat ve lhůtě šesti měsíců od doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání vydaného příkazu, což se stalo s poukazem na ustanovení §88 (správně §88a) odst. 3 tr. ř., takže mu dosud nezačala zákonná lhůta k podání návrhu plynout. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud přezkoumal zákonnost cit. příkazu ke zjištění údajů o telekomunikačním provozu vydaném Okresním soudem ve Frýdku-Místku a konstatoval jeho nezákonnost.
Vzhledem k obsahu výše uvedeného návrhu se Nejvyšší soud musel nejprve zabývat otázkou, zda jsou v daném případě naplněny zákonné formální podmínky pro přezkoumání zákonnosti zmíněného příkazu k zjištění údajů o uskutečněném telekomunikačním provozu.
Podle §88a odst. 1 tr. ř. je-li třeba pro účely trestního řízení vedeného pro úmyslný trestný čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně tři roky, pro trestný čin porušení tajemství dopravovaných zpráv (§182 trestního zákoníku), pro trestný čin podvodu (§209 trestního zákoníku), pro trestný čin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací (§230 trestního zákoníku), pro trestný čin opatření a přechovávání přístupového zařízení a hesla k počítačovému systému a jiných takových dat (§231 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného vyhrožování (§353 trestního zákoníku), pro trestný čin nebezpečného pronásledování (§354 trestního zákoníku), pro trestný čin šíření poplašné zprávy (§357 trestního zákoníku), pro trestný čin podněcování k trestnému činu (§364 trestního zákoníku), pro trestný čin schvalování trestného činu (§365 trestního zákoníku), nebo pro úmyslný trestný čin, k jehož stíhání zavazuje vyhlášená mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, zjistit údaje o telekomunikačním provozu, které jsou předmětem telekomunikačního tajemství anebo na něž se vztahuje ochrana osobních a zprostředkovacích dat a nelze-li sledovaného účelu dosáhnout jinak nebo bylo-li by jinak jeho dosažení podstatně ztížené, nařídí v řízení před soudem jejich vydání soudu předseda senátu a v přípravném řízení nařídí jejich vydání státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu soudce na návrh státního zástupce. Příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu musí být vydán písemně a odůvodněn, včetně konkrétního odkazu na vyhlášenou mezinárodní smlouvu v případě, že se vede trestní řízení pro trestný čin, k jehož stíhání tato mezinárodní smlouva zavazuje. Vztahuje-li se žádost ke konkrétnímu uživateli, musí být v příkazu uvedena jeho totožnost, je-li známa.
Podle §88a odst. 2 tr. ř. státní zástupce nebo policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, a v řízení před soudem předseda senátu soudu prvního stupně po pravomocném skončení věci informuje o nařízeném zjišťování údajů o telekomunikačním provozu osobu uživatele uvedenou v odstavci 1 , pokud je známa. Informace obsahuje označení soudu, který vydal příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, a údaj o období, jehož se tento příkaz týkal. Součástí informace je poučení o právu podat ve lhůtě šesti měsíců ode dne doručení této informace Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu. Informaci podá předseda senátu soudu prvního stupně bezodkladně po pravomocném skončení věci, státní zástupce, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí nejvyšším státním zástupcem podle §174a tr. ř. a policejní orgán, jehož rozhodnutím byla věc pravomocně skončena, podá informaci bezodkladně po uplynutí lhůty pro přezkoumání jeho rozhodnutí státním zástupcem podle §174 odst. 2 písm. e) tr. ř.
Podle §88a odst. 3 tr. ř. informaci podle odstavce 2 předseda senátu , státní zástupce nebo policejní orgán nepodá v řízení o zločinu, na který zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí trestní sazby nejméně osm let, spáchaném organizovanou skupinou , v řízení o trestném činu spáchaném ve prospěch organizované zločinecké skupiny, v řízení o trestném činu účasti na organizované zločinecké skupině (§361 tr. zákoníku), v řízení o trestném činu účasti na teroristické skupině (§312a tr. zákoníku) nebo pokud se na spáchání trestného činu podílelo více osob a ve vztahu alespoň k jedné z nich nebylo trestní řízení doposud pravomocně skončeno, nebo pokud je proti osobě, jíž má být informace sdělena, vedeno trestní řízení, anebo pokud by poskytnutím takové informace mohl být zmařen účel tohoto nebo jiného trestního řízení, nebo by mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv nebo svobod osob.
Podle §314 l odst. 2 tr. ř. na návrh osoby uvedené v §88a odst. 2 tr. ř. Nejvyšší soud v neveřejném zasedání přezkoumá zákonnost příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu.
Z uvedených ustanovení trestního řádu vyplývá, že po pravomocném skončení věci, v níž byl vydán příkaz k zjištění údajů o telekomunikačním provozu, avšak bez následného zaslání informace předsedou senátu soudu prvého stupně, (resp. státním zástupcem či policejním orgánem) osobě uvedené v §88a odst. 2 tr. ř., nelze návrh na přezkoumání zákonnosti takového příkazu k Nejvyššímu soudu účinně podat. Je tomu tak z následujících důvodů.
Navrhovatel ve svém návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu sám připouští, že informace o tom, že v předmětné trestní věci byl takový příkaz ohledně jeho osoby vydán, mu žádným orgánem činným v trestním řízení zaslána nebyla. Tato skutečnost je pak potvrzována i přípisem předsedy senátu Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 6. 2021, který si Nejvyšší soud vyžádal. Z něj mj. vyplývá, že obviněný M. C. N. byl rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 12. 2018 č. j. 33 T 3/2018-4535 uznán vinným zločinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a dále zločinem krádeže podle §205 odst. 1, odst. 4 písm. a), c) tr. zákoníku. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 30. 7. 2019, když podaná odvolání byla usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 7. 2019 č. j. 1 To 41/2019-4920 zamítnuta. Uvedená rozhodnutí byla (a to i v důsledku příslušných podání obviněného) předmětem dovolacího řízení a poté i řízení před Ústavním soudem, přičemž všechna dovolání byla odmítnuta usnesením Nejvyššího soudu ze dne 27. 5. 2020 č. j. 11 Tdo 453/2020-5343 a ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2020 sp. zn. II. ÚS 2657/20. Dále předseda senátu soudu prvního stupně uvedl, že informační dopis nebyl obviněnému zaslán z důvodů obsažených v ustanovení §88a odst. 3 tr. ř., jelikož oba výše uvedené zločiny spáchal jako člen organizované skupiny a u obou z nich horní hranice trestní sazby odnětí svobody dosahuje nejméně osmi let.
Uvedené údaje si Nejvyšší soud ověřil v zaslaných meritorních rozhodnutích soudů prvního a druhého stupně, z nichž je patrné, že obviněný (navrhovatel) jimi byl pravomocně odsouzen za zločin podle §283 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. c), odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jehož se dopustil jednáním spočívajícím v neoprávněné výrobě a prodeji omamné a psychotropní látky, přičemž se činu dopustil jako člen organizované skupiny, ve velkém rozsahu a v úmyslu získat pro sebe a jiného prospěch velkého rozsahu, a dále za zločin podle §205 odst. 1, odst. 4 písm. a), c) tr. zákoníku, jehož se dopustil jednáním spočívajícím v přisvojení si cizí věci tím, že se jí zmocnil, spáchal takový čin jako člen organizované skupiny a způsobil činem značnou škodu, k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání jedenácti let, k jehož výkonu byl zařazen do věznice se zvýšenou ostrahou a dále k trestu propadnutí majetku. Za první z uvedených zločinů bylo přitom možné uložit trest odnětí svobody až na osmnáct let a za druhý až na osm let .
Lze tudíž potvrdit správnost postupu předsedy senátu soudu prvního stupně, pokud v dané právní situaci obviněnému informační dopis ve smyslu §88a odst. 2 tr. ř. neposlal, jelikož tomu bránila jedna z okolností vyplývající z ustanovení §88a odst. 3 tr. ř. spočívající v tom, že ve věci se konalo řízení o zločinech, na které zákon stanoví trest odnětí svobody s horní hranicí sazby nejméně osm let, u obou spáchaných organizovanou skupinou.
Z výše konstatovaného tak zároveň vyplývá, že pokud nebyla a ani nemohla být příslušným orgánem činným v trestním řízení, zde předsedou senátu soudu prvního stupně, obviněnému podána informace , jak o ní hovoří ustanovení §88a odst. 2 tr. ř., nemohl také začít běh šesti měsíční lhůty pro podání návrhu na přezkoumání zákonnosti příkazu k zjištění údajů o telekomunikačním provozu a v důsledku toho nelze provést vlastní přezkum zákonnosti takového příkazu, jelikož o podaném návrhu obviněného Nejvyšší soud není oprávněn zahájit řízení ve smyslu ustanovení §314 l odst. 2 tr. ř., ani o něm učinit konečné rozhodnutí , zda zákon porušen byl, či nikoli.
Obdobný názor byl již v minulosti Nejvyšším soudem vysloven např. ve věci sp. zn. 4 Pzo 1/2015 usnesením ze dne 4. 3. 2015, přičemž jeho správnost byla potvrzena nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2016 sp. zn. III. ÚS 3457/14.
Vzhledem k výše uvedenému Nejvyšší soud postupoval podle analogie legis a aplikoval ustanovení §265i odst. 1 písm. a) tr. ř., podle něhož se odmítá podané dovolání, je-li učiněn závěr, že není přípustné. Podaný návrh obviněného byl proto podle tohoto ustanovení trestního řádu odmítnut.
Nad rámec výše uvedeného je vhodné poznamenat, že současná platná právní úprava předmětného institutu je i bez této výjimky nekoncepční a odporující logice trestního řádu. Umožňuje totiž pravomocně odsouzené osobě, poté co její věc projednaly soudy prvního případně i druhého stupně, nebo dokonce jako v tomto případě i soud dovolací a posléze Ústavní soud, podat k Nejvyššímu soudu návrh na přezkoumání zákonnosti příkazu vydaného podle §88a odst. 1 (nebo podle §88 odst. 1) tr. ř., čímž odsouzenému vytváří prostor k opakovanému zpochybňování opatřených důkazů a tím i pravomocného soudního rozhodnutí i nad rámec dovolacího řízení či dokonce řízení před Ústavním soudem, což ve svém důsledku vede i ke zpochybnění rozhodnutí těchto soudů v předmětné věci. Stávající právní úprava by tudíž měla doznat odpovídající změny, jež by tuto nekoncepčnost odstranila.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 30. 6. 2021
JUDr. František Hrabec
předseda senátu