ECLI:CZ:NS:2021:4.TDO.1312.2021.1
sp. zn. 4 Tdo 1312/2021- 300
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 21. 12. 2021 o dovolání obviněného P. Č. , nar. XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2021, sp. zn. 4 To 157/2021, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 19 T 109/2020, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Opavě ze dne 15. 3. 2021, sp. zn. 19 T 109/2020 byl obviněný P. Č. uznán vinným přečinem zatajení věci podle §219 odst. 1 tr. zákoníku. Za tento přečin byl podle §219 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody ve výměře 5 (pěti) měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný pro výkon uloženého trestu zařazen do věznice s ostrahou.
Proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 15. 3. 2021, sp. zn. 19 T 109/2020, podali následně obviněný a státní zástupce Okresního státního zastupitelství v Opavě odvolání, o kterých rozhodl Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 16. 7. 2021, sp. zn. 4 To 157/2021 tak, že podle §259 odst. 2, odst. 3 tr. ř. z podnětu odvolání státního zástupce napadený rozsudek doplnil tak, že podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená D. K. odkázána se svým nárokem na náhradu majetkové škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Jinak zůstal napadený rozsudek nezměněn. Podle §256 tr. ř. bylo odvolání obviněného zamítnuto.
Proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2021, sp. zn. 4 To 157/2021, podal následně obviněný P. Č. prostřednictvím svého obhájce dovolání, aniž by výslovně specifikoval některý ze zákonem taxativně vymezených důvodů, na jehož základě své dovolání uplatňuje, jakož i jakékoli bližší odůvodnění. Ve svém podání pouze poznamenává, že dovolání bude dodatečně odůvodněno.
Státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství využil svého práva a k dovolání obviněného se vyjádřil. Ve svém vyjádření stručně shrnul dosavadní průběh trestního řízení a dále uvedl, že podáním datovaným k 30. 9. 2021 podal obviněný P. Č. proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání. V tomto podání ovšem pouze označil napadené rozhodnutí a sdělil, že dovolání odůvodní následovně. Ačkoli bylo dovolání obviněného P. Č. sepsáno prostřednictvím obhájce, je v něm pouze označeno napadené rozhodnutí. Jinak další obligatorní zákonné náležitosti postrádá a neobsahuje ani odkaz na dovolací důvod, o který má být opřeno. Vzhledem k výše uvedenému proto státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud podané dovolání odmítl podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř., protože nesplňuje náležitosti obsahu dovolání. Současně navrhl, aby Nejvyšší soud v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání. S rozhodnutím věci v neveřejném zasedání souhlasil i pro případ jiného nežli výše navrhovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) zjistil, že v předmětné věci jsou splněny podmínky přípustnosti dovolání podle §265a tr. ř. Dovolání je přípustné podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř.
Obviněný je podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroku rozhodnutí soudu, který se ho bezprostředně dotýká. Dovolání bylo podáno v zákonné dvouměsíční dovolací lhůtě (§265e odst. 1 tr. ř.) a prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první tr. ř.).
K otázce, zda podané dovolání zároveň splňuje povinné obsahové náležitosti uvedené v §265f odst. 1 tr. ř., učinil Nejvyšší soud následující závěry.
Podle §265f odst. 1 tr. ř. musí být v dovolání vedle obecných náležitostí (§59 odst. 3) podání uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, který výrok, v jakém rozsahu i z jakých důvodů napadá a čeho se dovolatel domáhá, včetně konkrétního návrhu na rozhodnutí dovolacího soudu s odkazem na zákonné ustanovení §265b odst. 1 písm. a) až l) nebo §265b odst. 2, o které se dovolání opírá.
V posuzovaném případě po takto podaném dovolání předseda senátu Okresního soudu v Opavě ve smyslu §265h odst. 1 tr. ř. písemně vyzval obviněného prostřednictvím jeho obhájce, aby ve lhůtě dvou týdnů od doručení výzvy byly odstraněny nedostatky tohoto dovolání s tím, že konkrétně uvedl, co musí podle §265f odst. 1 tr. ř. dovolání obsahovat. Současně zdůraznil, že pokud vady dovolání nebudou ve stanovené lhůtě odstraněny, bude dovolání odmítnuto podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Dovolání obviněného však žádným dalším podáním doplněno nebylo a věc byla následně předložena k rozhodnutí Nejvyššímu soudu.
Nejvyšší soud v dané souvislosti poznamenává, že zákonodárce si byl nepochybně vědom zvýšených nároků, jež na dovolatele klade obsah a poměrně úzké vymezení jednotlivých dovolacích důvodů. Proto je v §265d odst. 2 tr. ř. stanoveno, že obviněný může podat dovolání zásadně jen prostřednictvím obhájce. Dovolání je mimořádným opravným prostředkem, kde přesné vymezení obsahových náležitostí mimo jiné limituje přezkumnou činnost Nejvyššího soudu (tzv. omezený revizní princip). Obhájce jako osoba znalá práva (resp. jako osoba, u níž se znalost práva předpokládá) by měl zaručovat, aby právní složitost spojená s podáním dovolání nebyla na újmu možnosti využití tohoto mimořádného opravného prostředku obviněným, který zpravidla potřebné právní znalosti nemá. V případě obviněného P. Č. byla podmínka uvedená v §265d odst. 2 tr. ř. splněna. I přes tuto skutečnost však podané dovolání postrádalo obsahové náležitosti podle §265f odst. 1 tr. ř., ačkoliv napadené rozhodnutí odvolacího soudu obsahovalo příslušné poučení (§125 odst. 3 tr. ř.). Soud prvního stupně navíc vyzval obviněného k odstranění obsahových vad dovolání (§265h odst. 1 tr. ř.), včetně upozornění na obligatorní postup podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. (tj. odmítnutí dovolání), nebudou-li chybějící náležitosti dovolání ve stanovené lhůtě doplněny.
Takový postup není pouhým formalismem, neboť je nutno vzít v úvahu, že od obsahu podaného dovolání (mj. od odkazu na zákonný dovolací důvod) se odvíjí šíře (vymezení) dovolacího přezkumu a možné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které lze na jeho podkladě učinit. To znamená, že dovolací soud musí mít dostatečně kvalifikovaný podklad, aby mohl přezkoumávat napadené rozhodnutí a případně prolomit jeho právní moc.
Podle §265i odst. 1 písm. d) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne, nesplňuje-li náležitosti obsahu dovolání. V posuzovaném případě dovolání obviněného P. Č. neobsahuje všechny povinné náležitosti výslovně stanovené v §265f odst. 1 tr. ř., proto Nejvyšší soud rozhodl o jeho odmítnutí, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. Toto své rozhodnutí učinil Nejvyšší soud za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 21. 12. 2021
JUDr. Jiří Pácal
předseda senátu