ECLI:CZ:NS:2021:4.TDO.224.2021.1
sp. zn. 4 Tdo 224/2021- 139
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 24. 3. 2021 o dovolání obviněného F. S. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 2. 9. 2020 č. j. 50 To 257/2020-108, v trestní věci vedené u Okresního soudu v Rokycanech pod sp. zn. 1 T 4/2020, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. se dovolání obviněného F. S. odmítá .
Odůvodnění:
Rozsudkem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 14. 5. 2020 č. j. 1 T 4/2020-92 byl obviněný F. S. uznán vinným přečiny ohrožení pod vlivem návykové látky podle §274 odst. 1 tr. zákoníku a maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, a to na skutkovém základě, že „po předchozím požití alkoholických nápojů dne 8. 1. 2020 v době po 12.00 hodin v množství nejméně 2 dvanáctistupňových piv Pilsner Urqell, o objemu 0,5 l, poté dne 8. 1. 2020 od 16.00 hodin, kdy nebyl schopen bezpečně a s jistotou ovládat motorové vozidlo, řídil své osobní motorové vozidlo Ford Focus, registrační značky XY, a to z obce XY, okres Rokycany, od domu číslo popisné XY, pokračoval po pozemní komunikaci, ze které u domu číslo popisné XY odbočil na účelovou komunikaci přecházející v lesní cestu, po které pokračoval nejméně 2 kilometry, přičemž byl dne 8. 1. 2020 v 16.05 hodin, v lesním porostu u obce XY kontrolován hlídkou Policie ČR, Obvodního oddělení Radnice, přičemž se podrobil dechové zkoušce pomocí přístroje Dräger, při které v 16.08 hodin bylo v krvi obviněného naměřeno 1,32 promile alkoholu a v 16.13 hodin 1,31 promile alkoholu, přičemž lékařskému vyšetření spojenému s odběrem krve na zjištění alkoholu v krvi se odmítl podrobit,
a tohoto jednání se dopustil přesto, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Rokycanech ze dne 27. 9. 2018, č. j. 2 T 114/2018-74, který nabyl právní moci dne 30. 11. 2018, odsouzen, kromě jiného, k trestu zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu 2 roků.“
Za to byl podle §337 odst. 1 tr. zákoníku a §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř měsíců. Výkon tohoto trestu mu byl podle §81 odst. 1 a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Podle §73 odst. 1 tr. zákoníku mu byl dále uložen trest zákazu činnosti spočívající v řízení všech motorových vozidel v trvání osmnácti měsíců a podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci – motorového vozidla Ford Focus DA3, RZ XY.
O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 2. 9. 2020 č. j. 50 To 257/2020-108 tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
Proti usnesení soudu druhého stupně podal obviněný následně dovolání a to z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., přičemž napadá skutková zjištění předchozích soudů i hodnocení jimi provedených důkazů. Zároveň vyslovil názor, že pokud soud druhého stupně dospěl k závěru, že rozsudek soudu prvního stupně je bezvadný, tak pochybil a měl mu věc vrátit k novému projednání. V důsledku toho i uložené tresty byly uloženy chybně. V závěru dovolání pak navrhl, „ aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Rokycanech k dalšímu projednání.“
Pověřená státní zástupkyně Nejvyššího státního zastupitelství v písemném vyjádření k podanému dovolání nejprve rekapitulovala obsah rozhodnutí soudů nižších stupňů, jakož i dovolání obviněného. Zdůraznila, že pokud bylo odvolání obviněného proti rozsudku soudu prvního stupně zaměřeno výhradně proti výroku o trestu a odvolací soud přezkoumával pouze tento výrok, může dovolatel napadnout jeho rozhodnutí jen v rozsahu, v němž soud druhého stupně byl oprávněn svoji přezkumnou činnost vykonávat. Směřuje-li tedy do jiného výroku (o vině), musí být takové dovolání odmítnuto jako nepřípustné podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Navrhla proto, aby bylo o podaném dovolání takto rozhodnuto.
K tomu je třeba uvést, že obviněný je podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř. osobou oprávněnou k podání dovolání pro nesprávnost výroků rozhodnutí soudu, které se ho bezprostředně dotýkají. Předmětné dovolání bylo podáno prostřednictvím obhájce (§265d odst. 2 věta první tr. ř.) a současně splňovalo formální a obsahové náležitosti podle ustanovení §265f odst. 1 tr. ř. Jeho přípustnost pak byla dána podle §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř., neboť meritorním a současně pravomocným rozhodnutím soudu druhého stupně bylo odvolání obviněného proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně zamítnuto jako nedůvodné.
Současně ale bylo nutné zkoumat, zda obviněný podal dovolání včas, tedy v zákonné lhůtě. K této problematice je nezbytné v obecné rovině připomenout, že dovolání se podává u soudu, který rozhodl ve věci v prvním stupni , a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí, proti kterému směřuje (§265e odst. 1 tr. ř.). Lhůta k podání dovolání je zachována také tehdy, je-li před jejím uplynutím dovolání podáno u Nejvyššího soudu nebo u soudu, který rozhodl ve věci ve druhém stupni , anebo je-li podání, jehož obsahem je dovolání, dáno ve lhůtě na poštu a adresováno soudu, u něhož má být podáno, nebo který má ve věci rozhodnout (§265e odst. 3 tr. ř.). Jestliže se rozhodnutí doručuje jak obviněnému, tak i jeho obhájci a opatrovníku, běží lhůta k podání dovolání od toho doručení, které bylo provedeno nejpozději (§265e odst. 2 tr. ř.).
Z předloženého procesního spisu Okresního soudu v Rokycanech sp. zn. 1 T 4/2020 Nejvyšší soud zjistil, že obviněný F. S. nebyl v době, kdy trestní řízení pravomocně skončilo usnesením odvolacího soudu právně zastoupen obhájcem, a proto bylo rozhodnutí soudu druhého stupně doručováno pouze jemu, což se stalo dne 12. 11. 2020 prostřednictvím orgánů Policie ČR (viz doručenka na č. l. 113 verte spisu a přípis na č. l. 116 spisu). Z uvedeného je zřejmé, že poslední den lhůty k podání dovolání v posuzované trestní věci připadl u obviněného na den 12. 1. 2021 .
V procesním spise okresního soudu je dále na č. l. 119 až 123 založeno dovolání obviněného zpracované jím zvoleným obhájcem JUDr. Vladimírem Horským, písemná plná moc k zastupování ze dne 11. 1. 2021 a obálka, ve které byly uvedené písemnosti podány k poštovní přepravě. Na této obálce je v této souvislosti vytištěn údaj, z něhož vyplývá, že tak bylo učiněno na poště v Rokycanech dne 12. 1. 2021. Zároveň je pak z podaného dovolání zřejmé, že jeho adresátem je Krajský soud v Plzni, Veleslavínova 40, jemuž bylo citované podání doručeno podle prezentačního razítka dne 13. 1. 2021 a následně dne 15. 1. 2021 byly veškeré tyto písemnosti postoupeny Okresnímu soudu v Rokycanech, kam byly doručeny dne 18. 1. 2021 (viz přípis č. l. 118 spisu).
Z výše uvedeného tak vyplývá, že v zákonné lhůtě nebylo dovolání obviněným podáno. Přitom z obsahu poučení v usnesení odvolacího soudu jasně vyplývá, za jakých podmínek, a to zejména pokud jde o lhůtu a místo podání, je možné dovolání uplatnit. Je zde mj. výslovně uvedeno, že dovolání se podává u soudu, který rozhodl v prvním stupni , jímž byl v konkrétním případě Okresní soud v Rokycanech, a nikoli Krajský soud v Plzni. Pokud pak k podání předmětné písemnosti – dovolání obviněného, bylo využito poštovní přepravy, což ustanovení §265e odst. 3 tr. ř. umožňuje, tak bylo pro zachování lhůty k podání dovolání nezbytné takové podání učinit alespoň posledního dne zákonné dvouměsíční lhůty, tedy 12. 1. 2021, což se sice stalo, ale zároveň bylo jako adresáta nutné označit soud u něhož má být dovolání podáno (Okresní soud v Rokycanech) anebo soud u něhož má být rozhodováno (Nejvyšší soud). Nemohl jím ale být soud odvolací, tedy Krajský soud v Plzni, jako se to stalo v tomto případě.
Jestliže tedy bylo zjištěno, že dovolání bylo chybně adresováno za výše uvedených okolností a podmínek nepříslušnému soudu, který je sice následně postoupil soudu příslušnému, nelze než konstatovat, že pro podání dovolání obviněného nebyla zachována zákonná dvouměsíční lhůta .
V návaznosti na to je třeba zároveň zmínit, že zákon (§265e odst. 4 tr. ř.) bez výjimky , tj. bez ohledu na okolnosti, za nichž k marnému uplynutí lhůty k podání dovolání došlo, vylučuje její navrácení . Zákonodárce tím zdůraznil povahu dovolání jako mimořádného opravného prostředku a vyjádřil svůj záměr neprodlužovat nežádoucím způsobem období, v němž by mohla být stabilita napadeného pravomocného rozhodnutí ještě zákonným způsobem zpochybněna. Dovolací lhůta je navíc poměrně dlouhá, takže zákon obviněnému poskytuje dostatečné časové rozpětí, aby vyvinul účinnou procesní aktivitu a dovolání stihl podat prostřednictvím obhájce včas.
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. ř. Nejvyšší soud dovolání odmítne mj. proto, že bylo podáno opožděně. Protože ve věci obviněného F. S. dospěl k závěru, že dovolání, bylo opožděně podáno, rozhodl v souladu s posledně citovaným ustanovením zákona o jeho odmítnutí, aniž by napadené rozhodnutí věcně přezkoumával podle kritérií uvedených v ustanovení §265i odst. 3 tr. ř. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. tak učinil v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 24. 3. 2021
JUDr. František Hrabec
předseda senátu