ECLI:CZ:NS:2021:4.TZ.105.2021.3
sp. zn. 4 Tz 105/2021- 389
ROZSUDEK
Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 14. 12. 2021 v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Marty Ondrušové a soudců JUDr. Františka Hrabce a JUDr. Jiřího Pácala stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněného M. P., nar. XY, bytem XY, proti pravomocnému rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 1. 3. 2021 sp. zn. 2 T 9/2021, a podle §268 odst. 2 tr. ř., rozhodl takto:
I. Pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 1. 3. 2021, sp. zn. 2 T 9/2021, a v řízení, které mu předcházelo, byl porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného M. P.
II. Podle §269 odst. 2 tr. ř. se zrušuje rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 1. 3. 2021, sp. zn. 2 T 9/2021. Zrušují se též všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
III. Podle §270 odst. 1 tr. ř. se Okresnímu soudu v Domažlicích přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
1. Ministryně spravedlnosti dne 1. 11. 2021 pod č. j. MSP-637/2021-ODKA-SPZ/2 podala podle §266 odst. 1, odst. 2 tr. ř. ve prospěch obviněného M. P. (dále jen obviněný) stížnost pro porušení zákona proti pravomocnému rozsudku soudu v Domažlicích ze dne 1. 3. 2021, sp. zn. 2 T 9/2021. Tímto rozsudkem byl obviněný uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, dále ze spáchání přečinu neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku. Obviněný byl pro tyto trestné činy odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku, za užití §43 tr. zákoníku, k úhrnnému nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání 40 měsíců. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon tohoto trestu zařazen do věznice s ostrahou. Dále bylo rozhodnuto o náhradě škody poškozených.
2. Stěžovatelka se ve svém podání domnívá, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích byl v důsledku nesprávného právního posouzení skutku porušen zákon v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to v neprospěch obviněného, kterému byl v tomto důsledku uložen excesivní trest. Ministryně spravedlnosti konkrétně uvádí, že v předmětné věci se obviněný trestné činnosti sice skutečně dopustil, a to ve dnech 15. a 22. 3. 2020 za stavu jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Konkrétně v době výskytu koronaviru označovaného jako SARS CoV-2, který způsobuje onemocnění COVID-19 v pandemickém rozsahu. Stěžovatelka však namítá, že věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí absentuje. V této souvislosti zdůraznila, že předpoklady aplikace ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se zabýval velký senát trestního kolegia Nejvyššího soudu ve svém rozsudku ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, potažmo Ústavní soud v nálezu ze dne 20. 7. 2021, sp. zn. IV. ÚS 767/21. Z odůvodnění rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu plyne, že pouhá existence nouzového stavu nemůže sama o sobě zakládat naplnění kritérií ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, přičemž stěžovatelka cituje i konkrétní pasáže zmiňovaného rozhodnutí velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu.
3. Ministryně dále zdůraznila, že s ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti (vloupání do osobních automobilů s cílem odcizit běžné věci vhodné ke zpeněžení), nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnilo nebo usnadnilo. Podle stěžovatelky trestná činnost obviněného ani nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
4. V závěru stížnosti ministryně spravedlnosti navrhla, aby Nejvyšší soud podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 1. 3. 2021, č. j. 2 T 9/2021-291, byl porušen zákon v neprospěch obviněného M. P. v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Dále, aby podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek, a to včetně dalších rozhodnutí obsahově navazující na toto rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Současně také, aby Nejvyšší soud podle §270 odst. 1 tr. ř. přikázal Okresnímu soudu v Domažlicích věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout, případně postupovat podle §271 odst. 1 tr. ř.
5. Z předloženého spisového materiálu bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne 1. 3. 2021, sp. zn. 2 T 9/2021 byl obviněný uznán vinným ze spáchání zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, dílem ve stádiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a ze spáchání přečinu neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku. Uvedené trestné činnosti se měl podle skutkové věty rozsudku dopustit tím, že:
„1 ) dne 15. 3. 2020 v době od 17:00 hodin do 17:30 hodin v XY na parkovišti u obchodního domu Kaufland v ulici XY obviněný M. P. za pomoci klíče od blíže neustanoveného vozidla Škoda Octavia svévolně odemkl a otevřel dveře zaparkovaného osobního vozidla Škoda Octavia, registrační značky XY, do kterého společně s další osobou vnikli a odcizili nejméně jedny dioptrické brýle nezjištěné značky v hodnotě nejméně 2 000 Kč, navigaci TomTom v hodnotě nejméně 700 Kč, balení léku Sildenafil Sandos v hodnotě nejméně 820 Kč, dámskou koženkovou kabelku v hodnotě nejméně 550 Kč, mobilní telefon Huawei P Smart s pouzdrem v celkové hodnotě nejméně 4 100 Kč, dále dámskou koženou peněženku nezjištěné značky v hodnotě nejméně 500 Kč s občanským průkazem, řidičským průkazem a platební kartou Visa České spořitelny č. XY na jméno M. H. a finanční hotovost ve výši 1 900 Kč a 70 €, kdy odcizenou platební kartu VISA České spořitelny následně téhož dne neúspěšně použili k platbě v částce 25 Kč v jídelním automatu na nádraží ČD v XY, kdy tato platba byla ze strany banky v 19:13 hodin zamítnuta z důvodu blokace platební karty, čímž způsobili poškozené M. H., narozené XY, bytem XY, škodu na odcizených věcech ve výši nejméně 12 393 Kč,
2) dne 22. 3. 2020 v blíže neupřesněné době od 12:15 hodin do 14:05 hodin v XY v ulici XY u budovy Kooperativa za pomoci klíče od blíže neustanoveného vozidla Škoda Octavia svévolně odemkl a otevřel dveře zaparkovaného vozidla Škoda Octavia, registrační značky XY, vnikl dovnitř a následně odcizil ze zadního sedadla okružní pilu zn. PARKSIDE v hodnotě nejméně 2 000 Kč, z předního sedadla spolujezdce krabici s balením nejméně 200 ks brusných kotoučů v hodnotě nejméně 1 400 Kč a z přihrádky kameru do vozidla v hodnotě nejméně 800 Kč, čímž způsobil poškozenému O. H. narozenému XY, bytem XY, škodu na odcizených věcech ve výši nejméně 4 200 Kč,“
kdy výše uvedených jednání „se dopustil za situace, kdy byl na území České republiky usnesením vlády České republiky č. 194 ze dne 12. března 2020 (publikováno ve Sbírce zákonů pod 69/2020 Sb.) v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro celé území České republiky nouzový stav na dobu od 14:00 hodin dne 12. března 2020 na dobu 30 dnů z důvodu prokázání výskytu vysoce nakažlivého koronaviru SARS-CoV-2 způsobující nemoc COVID-19, tedy v době extrémně škodlivého stavu, kdy je potřeba směřovat veškeré lidské zdroje právě a toliko k jeho odstranění,
přičemž obžalovaný M. P. se jednání pod body ad 1-2) dopustil, přestože byl za přečin krádeže podle §205 odstavce 1 písmene a), odstavce 2 trestního zákoníku ve spolupachatelství odsouzen trestním příkazem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 27. 2. 2018 pod sp. zn. 51 T 149/2017, který nabyl právní moci dne 23. 3. 2018, k trestu obecně prospěšných prací ve výměře 250 hodin, přičemž trestním příkazem téhož soudu ze dne 29. 6. 2018 pod sp. zn. 2 T 79/2018 byl tento výrok o trestu zrušen a nahrazen novým souhrnným trestem obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin, které dosud ani zčásti nevykonal.“
6. Za uvedené skutky byl obviněný podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyřiceti měsíců nepodmíněně. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl obviněný zařazen pro výkon trestu odnětí svobody do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému uložena povinnost uhradit poškozené M. H., škodu ve výši 12 396 Kč. Podle §229 odst. 2 tr. ř. byla poškozená odkázána se zbytkem nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Dále byla podle §228 odst. 1 tr. ř. obviněnému uložena povinnost uhradit poškozenému O. H. škodu ve výši 4 000 Kč.
7. Podle §129 odst. 2 tr. ř byl Okresním soudem v Domažlicích vyhotoven zjednodušený rozsudek neobsahující odůvodnění, vyjma části týkající se náhrady škody poškozeným, neboť jak státní zástupkyně, tak i obviněný shodně prohlásili, že netrvají na vyhotovení písemného odůvodnění předmětného rozsudku, a zároveň proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné, jelikož okresní soud svým rozhodnutím schválil navrhovanou dohodu o vině a trestu.
8. Nejvyšší soud na podkladě zjištěných okolností sděluje následující skutečnosti.
9. Zločinu krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), písm. b), odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se dopustí ten, kdo si přisvojí cizí věc tím, že se jí zmocní a tím způsobí na cizím majetku škodu nikoliv nepatrnou, přičemž čin spáchá vloupáním a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán a spáchá takový čin za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
10. Jak je patrno z rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 1. 3. 2021, sp. zn. 2 T 9/2021, ale i podané obžaloby, soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že obviněný naplnil znak, že takový čin spáchal za stavu jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. To však stěžovatelka ve svém podání rozporuje. V dané věci jde tedy primárně o řešení otázky, kdy dojde k naplnění zákonného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. V této souvislosti je nutné konstatovat, že ze skutkových zjištění soudu je nade vši pochybnost zřejmé, že obviněný se činu dopustil za situace, kdy na území České republiky byl, v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru (označovaného jako SARS-CoV-2), na základě usnesení vlády České republiky č. 194, vyhlášen nouzový stav podle čl. 5 a čl. 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., v platném znění. Ze skutkových okolností vyjádřených ve skutkové větě napadeného rozsudku je patrno, že okresní soud dospěl k závěru, že v předmětné věci došlo k naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty, pouze na základě té skutečnosti, že obviněný trestnou činnost páchal v době vyhlášeného nouzového stavu.
11. Z pohledu řešení této otázky lze konstatovat, že v minulosti bylo ze strany soudů k této otázce přistupováno různě. Pro posouzení naplnění uvedeného znaku je však stěžejní rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021, na které stěžovatelka odkazuje. Podle tohoto rozhodnutí, naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je třeba podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti, ale též věcnou souvislostí s touto událostí. Tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání trestného činu krádeže. Podle odkazovaného rozhodnutí bude takový vztah dán zejména tehdy, usnadnila-li zmíněná událost (nebo omezení či jiná opatření přijatá v jejím důsledku) spáchání trestného činu pachateli nebo se jinak významněji projevila v jeho prospěch, anebo pokud se spáchaný čin týkal konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem. V případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním se může jednat např. o respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. O takovou naznačenou situaci se však v dané věci nejednalo.
12. Ohledně výkladu, že k naplnění předmětného znaku zločinu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, postačí pouze časová a místní souvislost, se vyjádřil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 20. 7. 2021 sp. zn. IV. ÚS 767/21, na který stěžovatelka ve svém podání také odkazuje. Ústavní soud uvedl, že takový výklad nerespektuje interpretační rovinu zásady subsidiarity trestní represe a dále jej označil za „ neudržitelný, a to právě i ve světle výkladu zastávaného velkým senátem, jenž mimo jiné upozornil i na okolnosti přijetí předmětné právní úpravy, která měla reagovat na dřívější situace (typicky povodně), v nichž pachatelé využívali mimořádné okolnosti k páchání krádeží. “
13. V nyní posuzované trestní věci se proto nelze ztotožnit se závěry soudu prvního stupně, z nichž vyplývá, že k naplnění okolnosti, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, postačí pouze místní a časová souvislost s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Jak již bylo výše naznačeno, velký senát v citovaném rozsudku konstatoval, že k tomu „aby mohly být ty případy krádeží, které jsou jinak pouhými přečiny (§205 odst. 1, 2 a 3 tr. zákoníku) posouzeny jako zločiny v důsledku naplnění některého ze zákonných znaků podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a postiženy podstatně přísnějším trestem odnětí svobody (se sazbou od 2 roků do 8 let), musí zde být určitá věcná souvislost spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.“ Podle tohoto citovaného rozhodnutí potřebná věcná souvislost pak může spočívat např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu takové existující události, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu. Nebo může pachatel počítat s tím, že v důsledku takové události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání, nebude odhalena jeho trestná činnost. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže trestný čin pachatele bude zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, anebo pachatel bude mařit či ztěžovat její zvládnutí nebo odvrácení atd.
14. V trestní věci obviněného rozhodoval okresní soud dne 1. 3. 2021, tj. před rozhodnutím velkého senátu (ze dne 16. 3. 2021) a s ohledem na tehdejší praxi soudů nezjišťoval žádnou ze zmíněných věcných souvislostí ve věci obviněného s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí panující v době páchání předmětné trestné činnosti. Okresní soud ani neuvedl, v čem se vůbec tato událost projevila na spáchání trestného činu krádeže, když rozsudek v souladu s §129 odst. 2 tr. ř. neobsahoval odůvodnění. Nejvyšší soud má za to, že s ohledem na způsob a okolnosti spáchání trestné činnosti (vloupání do automobilů s cílem odcizit běžné věci vhodné ke zpeněžení), nelze dospět k závěru, že by obviněný pandemické situace jakkoli využil či zneužil ke spáchání trestného činu, nebo že by mu existující omezení či opatření spáchání trestného činu nějakým způsobem umožnila nebo usnadnila. Jeho trestná činnost ani nesměřovala proti předmětům, které by z důvodu pandemické situace zasluhovaly zvýšenou ochranu.
15. Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že okresní soud při hodnocení skutkového stavu nepostupoval v souladu s požadavkem řádného určení všech znaků skutkové podstaty daného trestného činu a učinil tak nesprávné právní posouzení u skutku uvedeného ve výroku o vině, pokud u obviněného dovodil naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, a to pouze z důvodu časové a místní souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
16. Proto dospěl Nejvyšší soud k závěru, že podaná stížnost pro porušení zákona je důvodná, když zákon byl porušen v ustanovení §205 odst. 4 tr. zákoníku v neprospěch obviněného M. P.
17. Z těchto důvodů Nejvyšší soud po přezkumu napadeného rozsudku i předcházejícího řízení podle §267 odst. 3 tr. ř. vyslovil podle §268 odst. 2 tr. ř. porušení zákona, ke kterému došlo v neprospěch obviněného v ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Nejvyšší soud pak s ohledem na vyslovené porušení zákona v neprospěch obviněného podle §269 odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek Okresního soudu v Domažlicích ze dne 1. 3. 2021, sp. zn. 2 T 9/2021, jakož všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §270 odst. 1 tr. ř. Nejvyšší soud přikázal Okresnímu soudu v Domažlicích, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. V novém řízení se opětovně bude Okresní soud v Domažlicích zabývat naplněním znaku kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, tj. věcnou souvislostí tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
18. Nejvyšší soud závěrem připomíná, že podle §270 odst. 4 tr. ř. je orgán, jemuž byla věc přikázána, vázán právním názorem, který vyslovil ve věci Nejvyšší soud, a je povinen provést procesní úkony, jejichž provedení Nejvyšší soud nařídil. Současně je třeba zdůraznit, že stížnost byla podána ve prospěch obviněného, takže v novém řízení nemůže dojít ke změně v jeho neprospěch.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 14. 12. 2021
JUDr. Marta Ondrušová
předsedkyně senátu