Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17.03.2021, sp. zn. 4 Tz 32/2020 [ usnesení / výz-C ], dostupné na http://www.jurilogie.cz/ecli/ECLI:CZ:NS:2021:4.TZ.32.2020.3

4 Tz 32/2020- USNESENÍ Nejvyšší soud projednal v neveřejném zasedání konaném dne 17. 3. 2021 stížnost pro porušení zákona, kterou podala ministryně spravedlnosti ve prospěch obviněných S. Z. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Brno-Bohunice, E. H. , nar. XY ve XY, trvale bytem XY, M. V. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Brno-Bohunice, Z. L. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, J. Š. , nar. XY ve XY, trvale bytem XY a O. K., nar. XY ve XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2019 č. j. 7 To 234/2019-9728, v trestní věci vedené Městským soudem v Brně pod sp. zn. 3 T 151/2017, a podle §268 odst. 1 písm. c) tr. ř. rozhodl takto: Podle §268 odst. 1 písm. c) tr. ř. se stížnost pro porušení zákona zamítá . Odůvodnění: Dne 24. 8. 2020 byla u Nejvyššího soudu podána ministryní spravedlnosti stížnost pro porušení zákona podle §266 odst. 1 tr. ř., a to ve prospěch obviněných S. Z., E. H., M. V., Z. L., J. Š. a O. K. Stížnost směřovala proti pravomocnému rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2019 č. j. 7 To 234/2019-9728, jímž byl z podnětu odvolání státního zástupce podle §258 odst. 1 písm. b), d) tr. ř. ohledně všech obviněných v celém rozsahu zrušen rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 5. 3. 2019 č. j. 3 T 151/2017-7523 a za podmínek §259 odst. 3 písm. a), b), odst. 4 tr. ř. bylo nově rozhodnuto tak, že obviněný S. Z. byl na níže popsaném skutkovém základě v bodě I. uznán vinným zvlášť závažným zločinem účasti na organizované zločinecké skupině podle §361 odst. 1 alinea první a druhá tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, zločinem křivého obvinění podle §345 odst. 2, odst. 3 písm. c), e) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, který byl spáchán ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku, a přečinem nadržování podle §366 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, který byl spáchán ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku, a na skutkovém základě popsaném v bodě II. přečinem podplacení podle §332 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019. Obviněná E. H. byla v bodě I. uznána vinnou zvlášť závažným zločinem účasti na organizované zločinecké skupině podle §361 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, zločinem křivého obvinění podle §345 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, který byl spáchán ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, jako spolupachatelka podle §23 tr. zákoníku, zločinem vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. a), e) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, který byl spáchán ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem nadržování podle §366 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, který byl spáchán ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, jako spolupachatelka podle §23 tr. zákoníku. Obviněný M. V. byl v bodě I. uznán vinným zvlášť závažným zločinem účasti na organizované zločinecké skupině podle §361 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, zločinem křivého obvinění podle §345 odst. 2, odst. 3 písm. c), e) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, který byl spáchán ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku a který obviněný spáchal dílem sám a dílem jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku, a přečinem nadržování podle §366 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, který byl spáchán ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku. Obviněný Z. L. byl v bodě I. uznán vinným zvlášť závažným zločinem účasti na organizované zločinecké skupině podle §361 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, zločinem křivého obvinění podle §345 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, spáchaným ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku, dále návodem k přečinu zneužití pravomoci úřední osoby podle §24 odst. 1 písm. b) tr. zákoníku k §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, který spáchal ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, a přečinem nadržování podle §366 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, který byl spáchán ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku. Obviněný J. Š. byl v bodě I. uznán vinným zvlášť závažným zločinem účasti na organizované zločinecké skupině podle §361 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, zločinem křivého obvinění podle §345 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, spáchaným ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku, přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, spáchaným ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, a přečinem nadržování podle §366 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, spáchaným ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku. Obviněný O. K. byl v bodě I. uznán vinným zvlášť závažným zločinem účasti na organizované zločinecké skupině podle §361 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, zločinem křivého obvinění podle §345 odst. 2, odst. 3 písm. c) tr. zákoníku, ve znění zákona účinném do 31. 1. 2019, spáchaným ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku, zločinem vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. a), e) tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, spáchaným ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, a přečinem nadržování podle §366 odst. 1 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, spáchaným ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, jako spolupachatel podle §23 tr. zákoníku. Podle ustálených skutkových zjištění se obvinění výše uvedených trestných činů dopustili tím, že I. S. Z. (dříve jménem S. A. Z.), M. V., O. K., E. H., Z. L., J. Š. v období od měsíce září 2015 do 2. prosince 2016, v XY, XY, XY, XY a na dalších místech České republiky, jakož i v XY a na dalších místech Slovenské republiky s jednotícím záměrem, úmyslem a cílem protiprávním způsobem ovlivnit - probíhající trestní řízení v trestní věci vedené Krajským soudem v Brně pod spisovou značkou 46T 5/2015 (dále jen „v trestní věci 46 T 5/2015'') ve prospěch obžalovaného S. Z., (dříve jménem S. A. Z.) nar. XY, a tím potažmo i ve prospěch dalších spoluobžalovaných D. R., P. D., E. C., P. M., L. M., R. Ch., J. S., R. D., J. T., V. M., R. K., M. Š., V. K. a J. E., stíhaných pro zvlášť závažný zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, spáchaný ve spolupachatelství podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku, za použití §23 tr. zákoníku, který spáchali ve prospěch organizované zločinecké skupiny podle §107 odst. 1 tr. zákoníku, a pro zvlášť závažný zločin účasti na organizované zločinecké skupině spáchaný ve spolupachatelství podle §361 odst. 1 tr. zákoníku, za použití §23 tr. zákoníku, týkající se jednání, dle kterého výše uvedené osoby s dalšími doposud neustanovenými osobami nejméně v období od počátku měsíce března 2012 až do konce měsíce června 2013 na území České republiky, ve společném záměru ke škodě českého státu soustavně krátit ve velkém rozsahu daňové povinnosti v souvislosti s obchody s pohonnými hmotami, se kterými obchodovali v řetězci jednotně řízených obchodních společností, a tím pro sebe získat neoprávněný majetkový prospěch, vykonávali činnost spočívající ve využívání účelově vytvořeného řetězce obchodních společností, přes které pořizovali zboží z jiného členského státu, aniž by řádně odváděli daň z přidané hodnoty, když tuto činnosti prováděli v rámci organizované zločinecké skupiny, kterou řídili obžalovaný S. A. Z. a D. R., a to prostřednictvím jim podřízených osob E. C., P. D. a P. M., - probíhající trestní řízení v trestní věci vedené policejním orgánem Národní centrály proti organizovanému zločinu, Expozitura Brno pod sp. zn. NCOZ-979/TČ-2016-417600 ve prospěch obžalovaného M. V., nar. XY, a potažmo i ve prospěch dalších spoluobviněných T. A.-R. M. R. a E. B. R., stíhaných pro zločin vydírání podle §175 odst. 1, odst. 2 písm. a, c), odstavec 3 písm. c) tr. zákoníku, jednali tak, aby orgány činné v trestním řízení na podkladě nepravdivých notářských zápisů či nepravdivých prohlášení nezjistily pravdivý skutkový stav a došly tak k nesprávnému rozhodnutí v těchto trestních věcech a aby policistům vyšetřujícím tuto trestnou činnost přivodili trestní stíhání a tak zpochybnili zákonnost vyšetřování těchto trestních věcí, a to takovým způsobem, že z finančních prostředků obžalovaného S. A. Z. prostřednictvím obžalovaného O. K. a obžalované E. H. poskytli peněžitou úplatu M. V., nar. XY, a J. D., nar. XY, za to, že jmenovaní: a) učiní nepravdivá písemná prohlášení a na to navazující nepravdivá trestní oznámení u orgánů činných v trestním řízení, b) křivě obviní příslušníky Policie ČR z nezákonných postupů v rámci shora uvedených trestních řízení, kdy nejdříve v blíže nezjištěném období měsíců února až března roku 2015 obžalovaný O. K. nabídl prostřednictvím advokáta JUDr. Ing. Jana Vučky obžalovanému S. A. Z. možnost, že by obžalovaný M. V. učinil jako svědek v jeho trestním případu písemné prohlášení, což po předchozím souhlasu obžalovaného S. A. Z. obžalovaný M. V. za odměnu nejméně 5000 Euro, kterou obdržel následně prostřednictvím obžalovaného K., učinil a písemné prohlášení datované dnem 23. 3. 2015 vyhotovil a poté jej vlastnoručně podepsal dne 7. 5. 2015 na Velvyslanectví České republiky v Belgickém království, přičemž toto prohlášení obsahovalo nepravdivá tvrzení k osobě P. P., jakož i další nepravdivé skutečnosti v tom smyslu, že - ze strany P. P. mu má být vyhrožováno, a to i smrtí, - že P. P. je hlavním strůjcem podvodných obchodů s pohonnými hmotami, které jsou projednávány v trestním řízení před Krajským soudem v Brně pod sp. zn. 46 T 5/2015, - že P. P. má zařízenou ochranu od policie, že má známé u prokuratury, - že lidmi okolo P. P. byl donucen vypovídat proti osobě S. A. Z., kdy obžalovaný M. V. toto prohlášení učinil s cílem, aby nebyl zjištěn pravdivý skutkový stav v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 5/2015, a obžalovaný O. K. obdržel za zprostředkování vyhotovení tohoto písemného prohlášení obž. M. V. od obžalovaného S. A. Z. finanční odměnu ve výši nejméně 1.000 Euro. Obžalovaný S. A. Z. inspirován vytvořením tohoto nepravdivého prohlášení ze strany obžalovaného M. V. založil organizovanou zločineckou skupinu, do jejíž činnosti se další obžalovaní vědomě zapojili a v rámci níž podle pokynů obžalovaného S. A. Z. spolupracovali, přičemž tato organizovaná zločinecká skupina měla vnitřní organizační strukturu, hierarchii a přesné rozdělení úkolů mezi obžalované, kteří jednali ve vzájemné součinnosti a kooperaci s úmyslem, aby orgány činné v trestním řízení v důsledku jejich činnosti nezjistily pravdivý skutkový stav a došly tak k nesprávnému rozhodnutí v shora uvedených trestních věcech a aby policistům vyšetřujícím tuto trestnou činnost přivodili trestní stíhání a tak zpochybnili zákonnost vyšetřování těchto trestních věcí, kdy obžalovaný S. A. Z. působil v této skupině jako řídící osoba, poskytoval finanční prostředky, svými pokyny přímo řídil obžalovaného O. K., který vystupoval jako hlavní výkonná osoba za účelem realizace níže uvedených jednání, k dosažení jejich cílů obžalovaný S. A. Z. poskytoval obžalovanému O. K. finanční prostředky, přičemž obžalovaný O. K. níže uvedená jednání následně realizoval buď sám nebo v období do prosince 2015 v součinnosti s obžalovaným M. V. a poté, co obžalovaný M. V. byl v jiné trestní věci vzat do vazby, v období od ledna 2016 v součinnosti s obžalovanou E. H., přítelkyní obžalovaného M. V., na něž přenášel s jejich vědomím vůli obžalovaného S. A. Z., později od blíže nezjištěné doby měsíce července či srpna 2016 obžalovaný O. K. realizoval vůli obžalovaného S. A. Z. rovněž v součinnosti s obžalovaným Z. L. a jeho prostřednictvím též s obžalovaným J. Š., přičemž všem těmto osobám byl znám účel jejich jednání, a to snaha, aby dosáhli učinění písemných prohlášení formou notářského zápisu obsahujícího nepravdivé skutečnosti a následně nepravdivých trestních oznámení M. V. a J. D. ve shora uvedených trestních řízeních, a tímto způsobem zamýšleli protiprávně pomoci zejména obžalovanému S. A. Z., ale i dalším obžalovaným v rámci organizované zločinecké skupiny, stíhaným v trestní věci sp. zn. 46T 5/2015 vedené u Krajského soudu v Brně, a také tímto způsobem zamýšleli protiprávně pomoci zejména obžalovanému M. V., ale i dalším obviněným v rámci trestní věci vedené pod sp. zn. NCOZ-979/TČ-2016-417600, kdy konkrétně a) v blíže nezjištěné době od září 2015 obžalovaný S. A. Z. vznesl požadavek k obžalovanému O. K. prostřednictvím svého advokáta JUDr. Ing. Jana Vučky, aby obžalovaný M. V., který se sám aktivně nabídl, že poskytne za finanční odměnu výpověď v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46T 5/5015, sehnal M. V., přičemž obžalovaný S. A. Z. požadoval, aby M. V. změnil za odměnu a uhrazení veškerých nákladů s tím spojených svoji svědeckou výpověď v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn 46T 5/2015, obžalovaný M. V. a obžalovaná E. H. na pokyn obžalovaného O. K. a z popudu a vůle S. Z. se pokoušeli kontaktovat M. V., figurujícího v procesním postavení svědka v této trestní věci, za účelem realizace požadavku, aby ve prospěch obžalovaného S. Z. tento svědek změnil svoji svědeckou výpověď. Následně v březnu roku 2016 obžalovaná E. H. spolu s obžalovaným O. K. kontaktovali M. V., a to prostřednictvím společného známého J. M., občana Slovenské republiky, přes kterého předala obžalovaná E. H. M. V. telefon se SIM kartou, na které následně telefonicky M. V. kontaktovala, zda s uvedenou změnou své výpovědi souhlasí, a zaslala mu kontakt na advokátku P. H. z XY, s tím, aby tuto V. kontaktoval, že s ní zajde za notářem, kde učiní novou, ověřenou, smyšlenou a nepravdivou výpověď podle představ a vůle obžalovaného S. A. Z. Dále obžalovaná E. H. v době od 12. 3. 2016 do 30. 3. 2016 na základě požadavků obžalovaného O. K., jenž tlumočil pokyny obžalovaného S. A. Z., opakovaně telefonicky, zejména prostřednictvím SMS zpráv kontaktovala M. V., aby s ním dohodla termín, kdy bude provedeno prohlášení s jeho smyšlenou a nepravdivou výpovědí formou notářského zápisu s požadavkem na sdělení jmen údajných svědků, kteří by prohlášení M. V. potvrzovali, aby toto mohlo být zaneseno do předem připraveného textu prohlášení, a vzhledem k tomu, že M. V. se splněním jejích pokynů otálel, dne 30. 3. 2016 ho kontaktovala prostřednictvím výhrůžné SMS ve znění „... hlavný besní ... mas cas do piatku aby sme sa videli inac vsetko sa zvali aj na teba to mysli unos a podobne věci s tym spojene. a rik taktiez prikyvne jako to bolo. tak daj vediet a dostanes na ruku love hned a mas to z krku lebo od toho zmrda PF si nikdy ani korunu nedostal ...“. Následně se M. V. po bezvýsledné návštěvě advokátkyP. H., za kterou jej poslala obžalovaná E. H., po předchozí telefonické domluvě sešel s obžalovanou E. H. v restauraci KFC, na ul. XY v Brně, kde ho obžalovaná instruovala, aby se ještě tentýž den 12. 4. 2016 sešel s advokátem, obžalovaným O. K. v obci XY, okres Brno - venkov. Na této schůzce obžalovaný O. K. vůči M. V. opět vyslovil požadavek, aby změnil svoji výpověď, a to za finanční kompenzaci nákladů a za odměnu, a aby sehnal smyšlené účelové svědky s tím, že náklady s tím spojené bude hradit obžalovaný S. A. Z. Právě obžalovaný S. A. Z. totiž již dříve obžalovaného O. K. instruoval, že nové smyšlené a nepravdivé prohlášení M. V. bude připraveno natolik, aby ho mohl M. V. jen podepsat, a požadoval, aby si M. V. zajistil ještě další 3 svědky, kteří jeho nepravdivé prohlášení potvrdí a jejichž jména budou do předem připraveného prohlášení doplněna, a sdělil mu i výši financí, které je za to ochoten zaplatit. Obžalovaný O. K. M. V. proto sdělil, že na případné účelové svědky a pokrytí veškerých nákladů dá obalovaný S. A. Z. maximálně 20.000 EUR a s M. V. se finančně vyrovnají později. Poté též V. dle pokynů obžalovaného S. A. Z. vyhrožoval, že pokud s tím V. nebude souhlasit, vše udělají tak, že veškeré obchody, pro něž je obžalovaný S. A. Z. stíhán, a únos svedou na M. V. Dále obžalovaný O. K. dle pokynů obžalovaného S. A. Z. určil, že ke smyšlenému a nepravdivému prohlášení formou notářského zápisu M. V. musí dojít nejpozději dne 18. 4. 2016, avšak ke schůzce dne 18. 4. 2016 nedošlo z důvodu nemožnosti dostavení se M. V., který již vše oznámil na Policii České republiky. Následně dne 19. 4. 2016 obžalovaná E. H. na základě požadavků obžalovaného O. K. opakovaně prostřednictvím SMS kontaktovala M. V. ohledně jeho časových možností a termínu provedení notářského zápisu, kdy termín M. V. opakovaně odsouval na pozdější dobu, k čemuž prostřednictvím SMS zpráv obžalovaná E. H. M. V. sdělila, že provedení notářského zápisu nejde odkládat s tím, že M. V. a T. A.-R. M. R. na to také čekají, dále, že dle sdělení obžalovaného O. K. je možné jít k notáři v Bratislavě, přičemž k umocnění svých požadavků prostřednictvím SMS zprávy obalovaná E. H. zaslala dne 19. 4. 2016 M. V. výhrůžný vzkaz „ .. Odkaz – pokial ty nepomozes ten hlavny neda m. na kauci a m. s rikom a s hlavným ta potopia. tak ať niesu problémy a vlklude sa to vyriesi" a rovněž obžalovaný O. K. kontaktoval dne 24. 4. 2016 M. V. prostřednictvím výhrůžné SMS o urychlené jednání: „…Tak halo, nepovidej mi ze si v nemocnici kdyz dva dny nejsi na telqfonu, který by si mel u sebe. Konec tehle trapnejch her!!! Do pondeli cekam, pak me to nezajima. Tobe hrozi unos ne me! T. ceka na me co a jak. Zdar. " Obžalovaný O. K. byl v mezidobí opakovaně v kontaktu s obžalovaným S. A. Z., který jej prostřednictvím aplikace Wicker Me oslovil také v době pobytu obžalovaného O. K. v Bratislavě, kdy mu prostřednictvím další doposud nezjištěné osoby poslal v obálce částku 20.000 Euro, ke které mu sdělil, že jsou to finanční prostředky pro M. V. Následně se obžalovaný S. A. Z. dne 26. 4. 2016 v Brně u XY sešel s obžalovaným O. K., kterému předal na flash disku text prohlášení v anglickém jazyce určený pro M. V., a po obžalovaném O. K. požadoval předchozí překlad tohoto textu. Dne 27. 4. 2016 v ranních hodinách došlo k dalšímu setkání obžalovaného O. K. s obžalovaným S. A. Z., a to na základě požadavku obžalovaného S. A. Z., kdy společně oba obžalovaní provedli kontrolu překladu textu prohlášení do jazyka českého, přičemž obžalovaný S. A. Z. po obžalovaném O. K. požadoval, aby M. V. do tohoto textu doplnil jména svědků, kteří mu zde uvedený text prohlášení potvrdí, a následně, aby M. V. tento text prohlášení jako svoji výpověď podepsal a stvrdil formou notářského zápisu. Obžalovaný O. K. tento text zkopíroval na flash disk a dle pokynů obžalovaného S. A. Z. se setkal s M. V. a obžalovanou E. H., a to po předchozí společné dohodě dne 27. 4. 2016 kolem 09:00 hod., v Břeclavi. Zde obžalovaný O. K. ukázal M. V. na svém notebooku předem připravené prohlášení, které má M. V. učinit formou notářského zápisu a které obžalovaný O. K. doplnil o jména dvou svědků podle sdělení M. V., a po dalších jazykových úpravách a překladu textu z důvodu větší věrohodnosti z češtiny do slovenštiny předal M. V. na f1ash disku. Tento text následně M. V. s obžalovaným O. K. poté, co nedošlo k vyhotovení požadovaného notářského zápisu u notářky JUDr. Ilony Jančářové v Břeclavi z důvodu předložení předem připravené předlohy ve slovenském nikoliv v českém jazyce, opětovně přeložili do českého jazyka. Na základě takto upraveného textu M. V. učinil u notářky JUDr. Vladimíry Kostřicové v Brně prohlášení formou notářského zápisu spisové číslo NZ 352/2016, N 309/2016, jehož obsahem jsou smyšlená a nepravdivá tvrzení týkající se trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46T 5/2015, směřující k vyvinění zejména obžalovaných S. A. Z., D. R. a E. C. a znevěrohodňující policisty, kteří se na odhalení a objasnění této trestní věci podíleli. Toto prohlášení mimo jiné obsahovalo nepravdivé informace o tom, že - mělo být M. V. vyhrožováno násilím ze strany P. P., - že P. P. je ten, který mu dává pokyny a ovládá PPS, - že M. V. mu měl sdělit, že mu ruská ochranka P. P. měla vyhrožovat pistolí a hrozit mu, že skončí v Dunaji, pokud neudělá, co P. chce, - že P. mu měl sdělit, že pro něj pracují i čeští policisté, kteří jej budou poslouchat, -že P. měl vždy přehled o jednotlivých platbách, které prováděli, - že P. mu sdělil, že užívá pervitin, a tázal se ho, jestli může najít lidi, aby pervitin distribuovali na Slovensku za něj, - že P. mu dal přesné termíny, kdy V. měl jít na finanční policii v Brně a zde dle pokynů P. vše popsat tak, aby to bylo shozeno na Z., - že P. měl nadstandardní vztah s policisty v Brně, neboť policisté V. kladli při výslechu přesně ty otázky, které mu P. P. řekl den předem, - že P. a ti policisté V. řekli, že pokud vypoví, co chtějí, budou moci prodloužit vazbu na Z. a že státní zástupce na oplátku vymaže důkazy proti němu, protože to samé zařídili pro P. a vymazali důkazy proti P., - že P. jmenoval vyšetřovatele ÚOOZ v Brně, co se jmenuje F., který ohlídal, aby se nikdo z policie nezajímal o Z. únos, který P. naplánoval, - že P. dále říkal, že dle dohody s protikorupční policii, státní zástupce S., který vymazal důkazy proti P. ze spisu, potřebuje za každou cenu udržet P. jako dobrého svědka - že P. říkal, že má také dohodnutého soudce, co soudí tu daňovou kauzu. Následně po provedení tohoto notářského zápisu M. V. převzal u notářky 5 jeho stejnopisů a po uhrazení poplatku za notářské služby ve výši 8.500 Kč, které byly hrazeny z prostředků obžalovaného O. K., se následně sešel v uvedené restauraci McDonalds na adrese XY v Brně s obžalovaným O. K. a obžalovanou E. H., kde obžalovanému K. předal 4 stejnopisy notářského zápisu a jeden si ponechal. Od obžalované E. H., která od obžalovaného K. převzala celých 10.000 EUR, (jež k tomuto účelu prostřednictvím neznámé osoby v Bratislavě již dříve poskytl obžalovanému K. obžalovaný S. A. Z.), z nichž si obžalovaná H. ponechala 3.000 EUR, obdržel jako odměnu za provedení účelového notářského prohlášení 17.000 EUR. Jak obžalovaný O. K. s ohledem na informace, které obsahovalo samotné prohlášení, jež mu předal obžalovaný S. A. Z., tak obžalovaná E. H. i obžalovaný K. s ohledem na informace, které měli od M. V., věděli, že text prohlášení ve formě notářského zápisu, které požadoval obžalovaný S. A. Z. po M. V. u notářky podepsat, je z větší části ve výše uvedeném rozsahu nepravdivý. Následně obžalovaný O. K. dle předchozích pokynů obžalovaného S. A. Z. tomuto předal při prvním setkání po datu 27. 4. 2016 jedno vyhotovení notářského zápisu M. V., poté od obžalovaného S. A. Z. dostal další úkoly. Na jejich základě v období měsíce května 2016 obžalovaná E. H. a obžalovaný O. K. dle požadavků obžalovaného S. A. Z. požadovali po M. V. pod záminkou, že notářský zápis ze dne 27. 4. 2016 obsahuje gramatické a písařské chyby, aby učinil opětovné účelové prohlášení formou notářského zápisu ve slovenském jazyce v obsahově stejném znění jako účelové prohlášení provedené u notářky JUDr. Vladimiry Kostřicové dne 27. 4. 2016 v Brně, což M. V. následně učinil dne 31. 5. 2016 na Notářském úřadu se sídlem v Bratislavě, Trenčianská 53/B, u notářky Mgr. Jany Borovičkové, a to do notářského zápisu spisové číslo N 344/2016, NZ 19197/2016, NCR1s 19746/2016 a následně toto prohlášení formou notářského zápisu obžalovanému O. K. předal. Na základě pokynu S. A. Z. se obžalovaný O. K. po předchozí domluvě setkal dne 4. 7. nebo 5. 7. 2016 kolem 15:00 hod. v kavárně v obchodním centru XY v Bratislavě, XY, s M. V., kde mu sdělil informaci o požadavku obžalovaného S. A. Z. diskreditovat osobu P. P. s tím, že dle pokynů obžalovaného S. A. Z. po M. V. požadoval, aby V. sehnal 4 svědky, kteří by smyšleně a nepravdivě dosvědčili zapojení osoby P. P. do blíže nekonkrétních obchodů s drogami, které by měl P. P. prodávat, přičemž tato trestná činnost měla být zadokumentována na území Slovenské republiky s tím, že takovou věc již mají na P. P. nachystanou i na území Maďarska a Rakouska, přičemž finanční stránku tohoto záměru měl zajistit obžalovaný S. A. Z. Dne 19. 7. 2016 proto obžalovaný O. K. požadoval prostřednictvím obžalované E. H. a další neustanovené osoby, aby se M. V. opětovně dostavil dne 20. 7. 2016 na stejné místo v obchodním domě XY v Bratislavě, zde se s M. V. sešel kolem 20:00 hod. Obžalovaný O. K. při této schůzce předal M. V. dva mobilní telefony zn. Nokia 130 se dvěma SIM kartami telefonních čísel XY a XY, k nimž M. V. instruoval dle předchozích pokynů obalovaného S. A. Z. tak, že je musí mít pořád u sebe a že na tyto budou chodit SMS, z nichž bude patrné, že jde o domlouvání distribuce drog, přičemž telefon, z něhož budou pocházet odchozí SMS týkající se předmětného tématu distribuce drog, bude následně podstrčen P. P. Dne 23. 7. 2016 byly skutečně zaslány z telefonního čísla XY na telefonní čísla těchto mobilů a to XY a XY dvě SMS v totožném znění na každé z telefonních čísel, v první z nich byl zaslán text: "Zdar, mam 50 za 4 e g? chces, muze byt do 14 dnu" a v druhé text: "Sorry 1g za 10 e". Následně dne 23. 8. 2016 opět dle předchozích instrukcí obžalovaného S. A. Z. kontaktoval obžalovaný O. K. prostřednictvím SMS M. V. s požadavkem na setkání dne 24. 8. 2016 kolem 11:00 hod. v obci XY, okr. Brno-venkov, kde se s ním skutečně sešel a M. V. sdělil, že dříve zamýšlený scénář týkající se diskreditace P. P. prostřednictvím obchodu s drogami se ruší a že obžalovaný S. A. Z. se chce s P. P. dohodnout na tom, aby P. P. učinil za finanční odměnu 30.000 EUR prohlášení u notáře v tom smyslu, že své dřívější výpovědi ve výše popsaných trestních věcech učinil v důsledku nátlaku policistů, kteří po něm měli chtít, aby vypovídal proti a k tíži obžalovaného S. A. Z., a trestní odpovědnost za daňovou trestnou činnost v rámci obchodů s pohonnými hmotami tak bude následně díky nové výpovědi P. P. u soudu svedena na ostatní, níže postavené osoby z organizované skupiny. Za tímto účelem se obžalovaný O. K. dále M. V. dotazoval, zda tento je schopen na území Slovenské republiky zajistit nějakého notáře, u něhož by P. P. nejen sepsal zamýšlené nepravdivé notářské zápisy, ale navíc aby tyto zápisy byly antedatované do roků 2014 - 2015 s tím, že toto ještě obžalovaný O. K. upřesní podle pokynů obalovaného S. A. Z., poté obžalovaný O. K. odjel do Prahy, kde se právě z tohoto důvodu setkal s S. A. Z. Následně na základě telefonické domluvy se ve dnech 13. 10. 2016, 16. 11. 2016 a 28. 11. 2016 sešli obžalovaný O. K. a M. V., kdy obžalovaný O. K. po M. V. zejména požadoval předání podkladů P. P. k jeho smyšlené a nepravdivé výpovědi a dále i zprostředkování setkání mezi obžalovaným K., případně obžalovaným S. A. Z. a P. P. na toto téma, a dále obžalovaný O. K. po M. V. požadoval, aby měl připravené svědky k potvrzení své smyšlené a nepravdivé výpovědi učiněné v notářských zápisech ze dne 27. 4. 2016 a dne 31. 5. 2016. b) V blíže nezjištěné době v měsíci lednu 2016 obžalovaná E. H. podle pokynů obžalovaného O. K., instruovaného obžalovaným S. A. Z., kontaktovala J. D., se kterým se následně opakovaně sešla v hotelu XY a na dalších blíže nezjištěných místech v Praze, kdy na jedné ze schůzek předala J. D. svůj mobilní telefon, aby na tomto komunikoval s obalovaným O. K., jenž byl nejpozději na počátku měsíce května 2016 instruován obžalovaným S. A. Z. tak, aby se shodně jako v případě M. V. zkontaktoval s J. D., který měl dle pokynů obžalovaného S. A. Z., jež následně plnili obžalovaný O. K. a obžalovaná E. H., vyhotovit prohlášení formou notářského zápisu, které bude doplňovat již existující prohlášeni J. D. a které bude v kontextu s prohlášením M. V. učiněného ve formě notářského zápisu ze dne 27. 4. 2016 a jehož účelem bylo smyšlenými tvrzeními vyvinit obžalovaného S. A. Z., ale i další obžalované v trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46T 5/2015, a znevěrohodnit policisty, kteří na této trestní věci pracovali a objasňovali ji, kdy obžalovaný O. K. dle pokynů obžalovaného S. A. Z. J. D. v rámci mobilní SMS komunikace vyhrožoval problémy s policií a uvězněním a zaslal mu SMS, v níž mu mimo jiné sdělil: ,,14 dni cekame na vas. Nehrajte si tady na hrdinu. My Vam davame sanci ne vy nam!!!! Ja držim veskere listiny a nahravku z Hiltonu!!!!!!!!! A ostatní potrebne věci. Takže budte normalni a dejte to dohromady!!!!" Svoje výhružky doprovázel výzvou J. D., že jeho prohlášení, které J. D. učinil dne 10. 2. 2015 u notářky JUDr. Silvie Kűrtiové v Kolíně, v notářské kanceláři Kolín III, Politických vězňů 94, formou notářského zápisu spisové číslo N 50/2015, NZ 36/2015, se musí doplnit o to, že P. P. měl po J. D. chtít, aby vypovídal proti S. A. Z. a D. R., že tito organizovali podvodné obchody s pohonnými hmotami, dále obviněný O. K. dle pokynů obžalovaného S. A. Z. též J. D. vyzval, aby si sehnal tři svědky, kteří by shodně jako v případě prohlášení M. V. potvrdili pravdivost tvrzeni obsažených v připravovaném textu, který měl J. D. podepsat, avšak J. D. vše oznámil Policii České republiky. Současně v blíže nezjištěný den kontaktovala obžalovaná E. H. J. D. opět prostřednictvím aplikace Wicker Me a domluvila se s ním na společném setkáni i s obžalovaným O. K. na den 14. 6. 2016, obžalovaný O. K. se však na schůzku nedostavil. Během této schůzky obžalovaná E. H. podle pokynů obžalovaného S. A. Z., tlumočených obžalovaným O. K., instruovala J. D., aby předem připravený smyšlený a nepravdivý text podepsal a poté při případném výslechu na policii tento předložil s tím, že dále nebude vypovídat. Následně předala J. D. svůj mobilní telefon, prostřednictvím kterého J. D. v mobilní aplikaci Wicker Me komunikoval s obžalovaným O. K. ohledně způsobu provedení smyšleného a nepravdivého prohlášeni, za což obžalovaný K. podle pokynů obžalovaného S. A. Z. slíbil J. D. maximální bezpečnost, kterou mu zaručí právě obžalovaný S. A. Z. Obžalovaný O. K. dále požadoval po J. D., aby nutně zajistil svědky, kteří potvrdí tato nepravdivá tvrzení obsažená v připraveném textu prohlášení s tím, že jejich jména budou uvedena v samotném prohlášení, a s tím, že případnou odměnu za to dostanou všichni až po podání trestního oznámení na osobu P. P. a až po potvrzení v prohlášení obsažených tvrzení dosazenými účelovými svědky. Následně obžalovaný O. K. obdržel prostřednictvím aplikace Wicker Me od obžalovaného S. A. Z. přístupové heslo a název e-mailu, které měl dle jeho pokynů předat J. D. s tím, ať si zde vyzvedne text prohlášení, které má podepsat. Toto přeposlal obžalované E. H.. Poté dne 26. 6. 2016 kontaktovala obžalovaná E. H. J. D. prostřednictvím aplikace Wicker Me, kdy mu sdělila, že pro něj bude mít k dispozici připravený text účelového prohlášení, které bude muset J. D. učinit u notáře, k tomu J. D. poskytla adresu za tímto účelem vytvořené emailové schránky XY včetně přístupového hesla, zde si měl J. D. sám přečíst znění předem připraveného textu smyšleného a nepravdivého prohlášení, které měl následně u notáře učinit. Dne 8. 7. 2016, v 10:28 hod., po předchozí dohodě s J. D., učiněné prostřednictvím mobilních telefonů přes aplikaci Wicker Me, zaslal obžalovaný O. K., protože email XY nešel otevřít, elektronickou poštou ze své e-mailové adresy XY na e-mailovou adresu XY J. D. předem připravený text prohlášení, který připravil obžalovaný S. A. Z., jehož obsahem jsou smyšlená a nepravdivá tvrzení týkající se trestní věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 5/2015, vyviňující zejména obžalované osoby S. A. Z., D. R. a E. C., a to, že tito o případném trestním jednání vůbec nevěděli, že organizátorem údajného únosu obžalovaného S. A. Z. a osobou uplácející blíže neuvedené policisty má být P. P. Do tohoto prohlášení na základě předchozích instrukcí obžalovaného S. A. Z., předaných obžalovanému O. K. a jím tlumočených obžalované E. H., která je předala J. D., následně J. D. doplnil jména dvou svědků a po vytištění celkem 4 vyhotovení účelového prohlášení tyto podepsal a podpisy nechal ověřit na pobočce České pošty Brno 8, přičemž poté 3 vyhotovení předal kolem 11:45 hod. v Brně, na ulici XY, osobně obžalované E. H., která mu za provedení a ověření podpisů prohlášení předala za tyto úkony odměnu ve výši 4.000 EUR a 10.000 Kč, s tím, že zbylou částku do výše předem určené odměny pro J. D. dostane později, přičemž tyto uvedené finanční částky pocházely od obžalovaného S. A. Z., který je dříve předal obžalovanému O. K. a ten je následně předal obžalované E. H. pro J. D. Ověřený text tohoto prohlášení, které podepsal J. D. a na kterém dne 8. 7. 2016 ověřil svůj podpis, obžalovaný O. K. předal obžalovanému. S. A. Z. Poté obžalovaný S. A. Z. ještě v červenci 2016 dal obžalovanému O. K. pokyn, aby zajistil ze strany J. D. podání trestního oznámení v souladu s tímto prohlášením, jehož cílem bylo znevěrohodnit policisty, kteří se podíleli na odhalení a objasnění trestní věci vedené pod sp. zn. 46T 5/2015 u Krajského soudu v Brně, a tím současně zpochybnit zákonnost vyšetřování celé této trestní věci a vyvinit z ní obžalovaného S. A. Z. a další spoluobviněné členy organizované zločinecké skupiny, kdy toto trestní oznámení mělo být dle pokynů obžalovaného S. A. Z. podáno na Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS). Obžalovaný O. K. na základě tohoto pokynu dne 16. 8. 2016 kolem 11:00 v Praze, XY, po předchozí dohodě zajistil setkání J. D. s advokátem obžalovaným Z. L. v jeho advokátní kanceláři, přičemž obžalovaný Z. L. byl předem obžalovaným O. K. informován o účelu a důvodu této schůzky tak, že jde o přípravu podání trestního oznámení dle textu prohlášení J. D. ze dne 8. 7. 2016. Obžalovaný Z. L. si byl vědom nepravdivosti předmětného prohlášení J. D., o čemž ho J. D. informoval, přičemž za učinění trestního oznámení obžalovaný Z. L. předal J. D. finanční odměnu 10.000 Kč, kterou za tímto účelem převzal od obžalovaného O. K., jemuž tyto finanční prostředky určené pro tento účel předal obžalovaný S. A. Z. Obžalovaný Z. L. konzultoval obsah připravovaného trestního oznámení s obžalovaným O. K. tak, aby trestní oznámení mělo logickou strukturu bez pochybností o všech tvrzeních zde uvedených. V rámci formulace trestního oznámení obžalovaný L. navrhl s ohledem na to, že k části jednání popsaného v prohlášení mělo dojít v Praze 1, aby toto trestní oznámení ze strany J. D. bylo podáno osobně formou podání u policejního orgánu, a to u kamaráda obžalovaného Z. L., příslušníka Policie ČR obžalovaného J. Š., sloužícího v této době na Policii České republiky, XY, jenž přijaté trestní oznámení postoupí na GIBS. V průběhu schůzky s J. D. obžalovaný Z. L. obžalovaného J. Š. telefonicky kontaktoval, dohodl si s ním schůzku a následně se spolu za účelem domluvy o možnosti podání trestního oznámení setkali v kavárně v pasáži studia XY, na ul. XY v Praze, kde se dohodli na termínu podání trestního oznámení na den 19. 8. 2016 ve 12:00 hod. na tehdejším pracovišti obžalovaného J. Š. - XY. Současně obžalovaný Z. L. se telefonicky dohodl na schůzce s obžalovaným O. K. na den 18. 8. 2016 kolem 14:00 hod. na blíže nezjištěném místě v Praze, a to i za účasti J. D., jehož o těchto termínech zároveň telefonicky prostřednictvím mobilního telefonu aplikací WhatsApp vyrozuměl. K tomuto setkání však nedošlo z důvodu zaneprázdněnosti obžalovaného O. K., což obžalovaný K. telefonicky sdělil. V průběhu tohoto telefonického hovoru na opakovaný požadavek obžalovaného Z. L. ohledně úpravy trestního oznámení J. D. obžalovaný O. K. reagoval tak, že je nutno se držet původního textu a požadavku Z., aby trestní oznámení bylo podáno na GIBS, přičemž v reakci na to obžalovaný Z. L. obžalovaného O. K. informoval o tom, jakým způsobem bude trestní oznámení podáno, a to cestou Policie ČR na XY, odkud bude trestní oznámení následně postoupeno na GIBS s tím, že termín podáni oznámení u obžalovaného J. Š. má již domluven na 19. 8. 2016 ve 12:00 hod. K podání trestního oznámení v tomto termínu však nedošlo z důvodu časových možností zainteresovaných osob obžalovaného Z. L., obžalovaného J. Š. a J. D. V období od 19. 8. 2016 do 5. 10. 2016, za účelem dohody o podání trestního oznámení, jakož i formy a termínu podání, opakovaně telefonicky obžalovaný Z. L. kontaktoval J. D., kterého současně opakovaně telefonicky kontaktoval i obžalovaný O. K. s cílem, aby se J. D. co nejdříve dohodl s obžalovaným Z. L. na novém datu podání předmětného trestního oznámení, souběžně obžalovaný Z. L. tento úkon domlouval s obžalovaným J. Š., kterému za tímto účelem zaslal s předstihem prostřednictvím blíže nezjištěných e-mailů text smyšleného prohlášení J. D., a s obžalovaným J. Š. dále domlouval formu podání předmětného oznámení, kdy řešili možnost doložení textu prohlášení J. D. k němu. Nakonec se dohodli, že obžalovaný J. Š. sepíše o výpovědí J. D. úřední záznam o podání vysvětlení, kdy tento spolu s předmětným prohlášením J. D. postoupí na GIBS, sepsání tohoto úředního záznamu dohodli na pracovišti obžalovaného J. Š. na den 5. 10. 2016 a o tomto termínu následně obžalovaný Z. L. vyrozuměl prostřednictvím mobilního telefonu aplikací WhatsApp J. D. Dne 5. 10. 2016 se obžalovaný Z. L. setkal s J. D. v 10:50 hod. v Praze na ul. XY v OC XY před obchodním domem XY, odkud společně odešli na služebnu XY, Policie ČR, na ul. XY, k obžalovanému J. Š., přičemž cestou obžalovaný Z. L. J. D. sdělil, že obžalovaný J. Š. již má vše připravené a společně uvedené oznámení dají dohromady, obžalovaný J. Š. následně oznámení postoupí na GIBS a po své výpovědí J. D. dostane od obžalovaného Z. L. slíbenou finanční odměnu. V době jejich příchodu do kanceláře obžalovaného J. Š., příslušníka Policie ČR, služebně zařazeného u XY, a to dne 5. 10. 2016 v čase před 11:00 hod., měl již obžalovaný J. Š. v rozporu s §11 písm. a) zákona č. 273/2008 Sb., o Policií ČR, v platném znění, a §45 odst. 1 písm. a) zákona č.361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění, na svém služebním počítači dle obžalovaným Z. L. zaslaného textu předem připravený úřední záznam o podaném vysvětlení podle §61 odst. 1 zákona Č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, pod číslem jednacím KRPA-415953/Č]-2016-001173, jako výslech J. D., se smyšleným počátkem výslechu v 10:05 hod. Aniž by obžalovaný J. Š. J. D. vyslýchal, tohoto vyzval, aby si na monitoru sám přečetl obžalovaným Š. předem sepsaný text údajného výslechu formou podání vysvětlení, poté po dohodě obžalovaného J. Š. s obžalovaným Z. L. tito společně formulovali zněni otázek i odpovědí tak, aby výpověď vypadala co nejvěrohodněji, když tato výpověď obsahovala mimo jiné nepravdivé informace, - že osobou, která J. D. vyhrožuje, je P. P., který je chráněn i samotnými policisty a nelegálně s nimi pracuje, - že P. nejméně od poloviny roku 2012 rozdává obálky plné hotovosti policistům z Brna, kteří mu nosí informace o konkurenci a spolupráci s celníky, - že P. bodyguardi vyhrožovali D. s pistoli a řekli mu, že má dělat, co P. říká, nebo jinak zařídí, aby mu uřízli nohy a hodili je do Dunaje, - že P. mu řekl, že teď má znovu šanci s nimi spolupracovat a všechno, co P. dělal, se má hodit na Z. a R., - že zástupci P. mu sdělili, že P. chrání krom K. z XY také F. z XY, - že v červnu 2014 D. kontaktoval někdo s policejním odznakem, který mu měl vyřídit vzkaz od P., a tento policista se představil jako z XY a sdělil mu, že P. je chráněn a že jediné, co D. musí udělat, je vypovídat proti Z., dále mu tento policista sdělil, že pokud D. neukáže na Z., tak skončí v base, přičemž tím policistou měl být K. z XY, přičemž popis a jména příslušníků Policie ČR F. K. a R. F., vůči kterým především podané vysvětlení směřovalo, nadiktoval obžalovaný Z. L. obžalovanému J. Š. po obdržení přímých telefonických instrukcí od obžalovaného O. K., s nímž během doplňování obsahu úředního záznamu o podaném vysvětlení v přítomnosti obžalovaného J. Š. telefonicky komunikoval prostřednictvím mobilní aplikace Viber nebo WhatsApp, a dále obžalovaný Z. L. koncipoval ve spolupráci s obžalovaným J. Š. i další obsah předmětného podání vysvětlení J. D., když po vyhotovení protokolu o podání vysvětlení obžalovaný J. Š. vyzval J. D., aby se text tohoto výslechu před výslechem na GIBS naučil zpaměti, obžalovaný Z. L. po odchodu z místa výslechu J. D. instruoval, aby dříve, než bude vypovídat na GIBS, se za ním zastavil a dohodli si případný další postup, když uvedl, že "jde hlavně o znevěrohodnění policistů", přičemž obžalovaný Z. L. jako advokát a osoba práva znalá a obžalovaný J. Š. jako policista znalý trestněprávních předpisů si museli být vědomi závažných následků, které svým jednáním mohou způsobit, což ostatně v průběhu doplňování obsahu úředního záznamu během rozhovoru s J. D. sami připustili, když navíc z negativní odpovědi obžalovaného J. D. na dotaz, zda jím uváděné informace jsou pravdivé, jim bylo zřejmé, že výpověď J. D. je nepravdivá a již jak ze samotného textu prohlášení J. D., tak z obsahu úředního záznamu o podaném vysvětlení jim muselo být zřejmé, že tato D. výpověď má posloužit k diskreditaci policistů a také k vyvinění osob trestně stíhaných pro organizovanou trestnou činnost daňového charakteru, související s dovozem pohonných hmot, a to zejména obžalovaného S. A. Z. Poté obžalovaný Z. L. o všem informoval obžalovaného O. K., který následně tyto informace sděloval dle předchozích požadavků obžalovanému S. A. Z. Obžalovaný O. K. za shora uvedená jednání obdržel postupně od obžalovaného S. A. Z. finanční odměnu v celkové výši nejméně 20.000 EUR. c) Obžalovaný M. V. dne 31. 8. 2016 v XY, vyslýchaný policejním orgánem Policie České republiky, Národní centrála proti organizovanému zločinu jako obviněný v trestní věci spisová značka NCOZ-979jTČ-2016-417600, po předchozím poučení dle příslušných ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu, včetně poučení o zákazu jiného lživě obvinit ze spáchám trestného činu a s tím spojenou trestní odpovědností za spáchání trestného činu křivého obvinění dle §345 trestního zákoníku, uvedl ve svém vyjádření do protokolu o výslechu obviněného tvrzení o jednání příslušníků Policie ČR L. D. a F. K., která byla nepravdivá, a to se záměrem a cílem tyto křivě obvinit z jednání majícího znaky trestného činu, a to konkrétně tak, že uvedl - že ze strany P. P. mu bylo opakovaně vyhrožováno, kdy si je vědom, jak je P. P. chráněn zkorumpovanými policisty a státními zástupci a dalšími organizovanými zločineckými skupinami, - že L. D. ho navštívil ve vazbě bez přítomnosti advokáta a vyzval ho, aby vypovídal lživě v neprospěch S. A. Z. s tím, že je dohodnutý s paní B. z Policie České republiky, tehdejšího XY (dále jen"XY'') a státním zástupcem, a pak může být propuštěn z vazby na svobodu, - že zároveň mu tento policista vyhrožoval zatčením členů jeho rodiny, - že ho následně navštívili ve vazbě L. D. spolu s F. K. a sdělili mu, že státní zástupce v případě daňových úniků udělá, co oni chtějí, stejně jako XY v Brně, a dále mu sdělili, Že pokud obžalovaný M. V. bude svědčit proti obžalovanému S. Z., tak oni zničí důkazy proti obžalovanému M. V. Tato tvrzení obžalovaný M. V. při tomto výslechu dokladoval předložením písemného prohlášení datovaného dnem 23. 3. 2015, jež podepsal dne 7. 5. 2015, které vyhotovil po dohodě s obžalovaným S. A. Z. za odměnu nejméně 5 000 Euro a které obsahovalo nepravdivé skutečnosti, přičemž jedním ze záměrů tohoto křivého obvinění bylo pomoci obžalovanému S. A. Z. a dalším spoluobviněným členům organizované zločinecké skupiny v trestní věci vedené pod sp. zn. 46T 5/2015 Krajským soudem v Brně. II. obviněný S. Z. (dříve jménem S. A. Z.) v době od 28. 1. 2015 do 25. 2. 2015, v Brně, XY, v kanceláři č. XY, používané jako výslechová Místnost, a na chodbě označené č. XY, před uvedenou kanceláří, na služebně tehdejšího XY, při úkonu trestního řízení v trestní věci vedené tímto policejním orgánem pod sp. zn, OKFK-3093/TČ-2012-252401 (dnes vedená u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46T 5/2015), spočívajícím v seznámení se s vyšetřovacím spisem po skončení vyšetřování dle §166 odst. 1 tr. ř. ze strany obžalovaného S. A. Z., probíhajícím za účasti a přítomnosti přibraného tlumočníka R. M., po tomto tlumočníkovi požadoval, aby se ke každodenně konajícímu uvedenému úkonu v určitých dnech uvedeného období záměrně nedostavoval, za což mu nejméně v jednom případě nabídl finanční obnos 250.000 Kč a poté i plnění ve formě zajištění a úhrady lázeňského pobytu v zahraničí v blíže nezjištěné hodnotě, přičemž tento specifikovaný požadavek a nabídku finančního plnění projevil zčásti ústně a zčásti poznamenáním v písemné formě do poznámkového bloku, který používal při prostudování spisu po skončeném vyšetřování, a to vše učinil v úmyslu a s cílem mařit tento úkon trestního řízení dosažením jeho nedůvodných průtahů s úmyslem, aby plánovaná a následně prodloužená doba k prostudování spisu přesáhla konec maximální zákonem přípustné délky vazby pro přípravné řízení jeden rok (§72a odst. 1 písm. c/, odst. 2 tr. ř.), která měla skončit dne 19. 3. 2015, a tím vyvolat zákonný následek propuštění svojí osoby z vazby na svobodu. Z a výše popsanou trestnou činnost odvolací soud obviněnému S. Z. uložil podle §345 odst. 3 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku a §108 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání osmi let, pro jehož výkon ho podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, a podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku též trest propadnutí věci, a to peněžních částek specifikovaných ve výroku rozsudku. Obviněné E. H. podle §345 odst. 3 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku a §108 odst. 1 tr. zákoníku, uložil úhrnný trest odnětí svobody v trvání šesti let a čtyř měsíců, pro jehož výkon ji podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Obviněný M. V. byl za výše uvedené trestné činy a za sbíhající se zločin podvodu podle §209 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2017 sp. zn. 7 T 63/2016, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 5. 2018 sp. zn. 12 To 20/2018, odsouzen podle §345 odst. 3 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku a §108 odst. 1 tr. zákoníku, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání sedmi let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Zároveň byl podle §43 odst. 2 tr. zákoníku ohledně tohoto obviněného zrušen výrok o trestu z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 12. 2017 sp. zn. 7 T 63/2016, ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 29. 5. 2018 sp. zn. 12 To 20/2018, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněný Z. L. byl podle §345 odst. 3 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku, §108 odst. 1 tr. zákoníku a §58 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let a šesti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a dále mu byl podle §73 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu advokacie na dobu šesti let. Obviněný J. Š. byl za výše popsanou trestnou činnost a za sbíhající se přečin zneužití pravomoci úřední osoby podle §329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku a přečin neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací podle §230 odst. 2 písm. a), odst. 3 písm. a) tr. zákoníku, jímž byl uznán vinným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 8. 2017 sp. zn. 7 T 20/2018, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2018 sp. zn. 9 To 244/2018, odsouzen podle §345 odst. 3 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku, §108 odst. 1 tr. zákoníku a §58 odst. 1 tr. zákoníku, k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání šesti let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Dále mu byl podle §73 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu práce v bezpečnostních sborech České republiky a v obecní policii na dobu šesti let. Současně byl podle §43 odst. 2 tr. zákoníku ohledně tohoto obviněného zrušen výrok o trestu z citovaného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 8. 2017 sp. zn. 7 T 20/2018, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 5. 9. 2018 sp. zn. 9 To 244/2018, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Obviněný O. K. byl podle §345 odst. 3 tr. zákoníku, ve znění účinném do 31. 1. 2019, za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku, §108 odst. 1 tr. zákoníku a §58 odst. 4 tr. zákoníku, odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let, jehož výkon byl podle §81 odst. 1 tr. zákoníku a §82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání čtyř let. Zároveň mu byl podle §67 odst. 1 tr. zákoníku a §68 odst. 1, odst. 2, odst. 3 tr. zákoníku uložen peněžitý trest ve výměře 500 denních sazeb po 2.000 Kč, tedy celkem ve výši 1 milionu Kč. Pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, byl mu stanoven podle §69 odst. 1 tr. zákoníku náhradní trest odnětí svobody v trvání jednoho roku. Byl mu rovněž podle §73 odst. 1 tr. zákoníku uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu advokacie na dobu sedmi let. Podle §101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku pak bylo rovněž rozhodnuto o uložení ochranného opatření, a to zabrání věcí specifikovaných ve výrokové části rozsudku. Odvolání obviněných S. Z., E. H., Z. L. a J. Š. pak odvolací soud samostatným výrokem podle §256 tr. ř. jako nedůvodná zamítl. V odůvodnění podané stížnosti pro porušení zákona ministryně spravedlnosti nejprve poukázala na obsah znění zákonných ustanovení §129 (a to v dříve i nyní platném znění), §107 odst. 1, §108 odst. 1 a §361 odst. 1 tr. zákoníku, přičemž zdůraznila, že nikterak nenapadá ve věci provedené důkazní řízení ani z něj vzešlé skutkové závěry. Brojí výhradně proti právním závěrům odvolacího soudu ve vztahu ke skutku popsanému v bodě I. výroku o vině jeho rozsudku, konkrétně pak pokud jde o aplikaci institutu organizované zločinecké skupiny podle §129 tr. zákoníku, resp. naplnění jeho znaků v jednání obviněných. V dané souvislosti připomněla, že organizovaná zločinecká skupina je v zákoně definována jako vyšší forma společné trestné činnosti, a to pomocí znaků, které jsou charakteristické pro takové subjekty páchající úmyslnou trestnou činnost (tzv. organizovaný zločin). Zásadně musí jít o společenství více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, jež je zaměřeno na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. Přitom musí jít o společenství relativně stálé a ne vytvořené ad hoc za účelem spáchání jednoho či dvou – byť i závažných – trestných činů. Stěžovatelka podotkla, že v dosavadní soudní praxi byly jako organizované zločinecké skupiny kvalifikovány zločinecké organizace, jejichž nelegální činnost spočívala např. v organizování nelegálního převážení velkého počtu osob přes hranice (převaděčství), v organizování krácení daně velkého rozsahu nebo v obchodu s pančovaným alkoholem ve velkém rozsahu. Nepochybuje ani o tom, že znak soustavnosti bude naplněn i u organizovaných skupin, jejichž činnost je zaměřena na tradiční oblasti působnosti organizovaného zločinu, jako jsou obchod s narkotiky, organizování nelegálního hazardu, prostituce anebo obchodu s kradenými automobily, pro které je současně typická vysoká finanční výnosnost a často i přeshraniční působení. S přihlédnutím k povaze nyní posuzované trestné činnosti obviněných a v souladu s výše naznačeným chápáním organizované zločinecké skupiny se stěžovatelka domnívá, že znak soustavnosti by mohla naplnit jen taková protiprávní činnost skupiny, která by spočívala v organizovaném nelegálním ovlivňování většího množství trestních řízení vedených o nejzávažnějších trestných činech, a to proti osobám odlišným od členů organizované zločinecké skupiny a to zpravidla za úplatu. V předmětné trestní věci však naplnění takto definovaného znaku soustavnosti neshledala. Zdůraznila, že smyslem a cílem jednání popsaném ve skutkové větě výroku odsuzujícího rozsudku odvolacího soudu byla snaha obviněného Z. ovlivnit trestní řízení vedené proti němu u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 5/2015, a to ve své podstatě nezákonnou formou obhajoby. Jeho počínání, jakož i počínání ostatních obviněných, přitom směřovalo výhradně k tomuto cíli. Podložen tak není ani závěr, že se v takovém případě jednalo o společenství osob relativně stálé, které nebylo vytvořeno právě jen za účelem spáchání jednoho či dvou trestných činů, byť závažných. Zastává proto názor, že v předmětné věci nebyly u trestných činů, jimiž byly obvinění uznáni vinnými, naplněny znaky obsahující znak organizované zločinecké skupiny. Z výše rekapitulovaných důvodů stěžovatelka dospěla k přesvědčení, že Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. 9. 2019 č. j. 7 To 234/2019-9728 porušil zákon v neprospěch všech šesti obviněných, když v rozporu se záměrem zákonodárce dovodil, že v projednávané věci lze dovodit splnění podmínek pro aplikaci ustanovení §129 tr. zákoníku. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud v tomto smyslu jednak podle §268 odst. 2 tr. ř. vyslovil porušení zákona v ustanovení §129, §107 odst. 1, §108 odst. 1 a §361 odst. 1 tr. zákoníku, a dále aby podle §269 odst. 2 tr. ř. stížností pro porušení zákona napadený rozsudek krajského soudu zrušil a zároveň zrušil i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Poté aby podle §270 odst. 1 tr. ř. krajskému soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Nejvyšší soud podle §267 odst. 3 tr. ř. přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž byla stížnost pro porušení zákona podána, v rozsahu a z důvodů v ní uvedených a shledal, že k reklamovanému porušení zákona v posuzované trestní věci nedošlo . Z obsahu podaného mimořádného opravného prostředku je zřejmé, že jádrem sporu se stal výklad ustanovení §129 tr. zákoníku, podle jehož znění účinném do 31. 1. 2017 byla organizovaná zločinecká skupina společenstvím více osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, která je zaměřena na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. Podle nyní platné a účinné úpravy je organizovaná zločinecká skupina společenstvím nejméně tří trestně odpovědných osob s vnitřní organizační strukturou, s rozdělením funkcí a dělbou činností, které je zaměřeno na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. Z obou výše uvedených znění je tak zjevné, že samotná nepatrná změna v ustanovení §129 tr. zákoníku nemá na výsledné posouzení jednání obviněných v přezkoumávané věci žádný podstatný vliv. Se stěžovatelkou lze v obecné rovině souhlasit v tom, že za organizovanou zločineckou skupinu ve smyslu výše citovaného ustanovení tr. zákoníku nelze automaticky označovat každé společenství více (nyní nejméně tří trestně odpovědných) osob, mezi nimiž v rámci páchání úmyslné trestné činnosti došlo k určitému rozdělení úkolů v zájmu zvýšení pravděpodobnosti její úspěšné realizace, jelikož jistá plánovitost a koordinovanost je vlastní i „prosté“ organizované skupině (srov. §42 písm. o/ tr. zákoníku), která však nemusí mít a zpravidla ani nemá trvalejší charakter, kdy tímto způsobem lze spáchat i jen ojedinělý skutek (trestný čin). Naproti tomu organizovaná zločinecká skupina se již vyznačuje pevnější vnitřní organizační strukturou založenou na vztazích nadřízenosti a podřízenosti a především svým zaměřením na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti. Takovou soustavnost lze pak dovodit tehdy, jestliže jednotliví pachatelé trestné činnosti ve prospěch organizované zločinecké skupiny jednají nepřetržitě, pravidelně nebo opakovaně po delší dobu (např. po několik měsíců), nebo tehdy, když navazují na předchozí obdobně páchanou trestnou činnost. Zde je však nutno současně připomenout, že soustavnost se nevyžaduje při páchání úmyslných trestných činů jednotlivými pachateli (členy), ale postačí, když je znak soustavnosti dán ve vztahu ke konkrétní posuzované organizované zločinecké skupině. Zákon zde vyjadřuje okolnost, že znak soustavnosti musí být posuzován z hlediska celé takové skupiny (k tomu srov. v právní nauce Šámal P. a kol.: Trestní zákoník I - Komentář, 2. vydání, C. H. Beck, Praha 2012, str. 1378). Polemizovat s obsahem podané stížnosti pro porušení zákona pak nelze ani potud, že za organizované zločinecké skupiny bývají v praxi obvykle považována zejména taková zločinná uskupení osob, jejichž soustavná (dlouhodobá) a rozsáhlá trestná činnost je zaměřena na dosahování vysokých finančních zisků prostřednictvím nelegálních obchodů, nebo jiné formy protiprávního jednání (typicky vymáhání výpalného), když v tomto smyslu se nyní posuzované jednání obviněného S. Z. a spol. z rámce typických oblastí „organizovaného zločinu“ zřetelně vymyká. Pokud však stěžovatelka s ohledem na tradiční pole působnosti organizovaných zločineckých skupin a typické formy jimi páchané trestné činnosti současně dovodila, že znak soustavnosti by byla způsobilá naplnit pouze dlouhodobá a koordinovaná nelegální činnost většího počtu osob, zaměřená do budoucna na ovlivňování „většího množství trestních řízení vedených v závažnějších trestních věcech, a to ještě jen ve prospěch osob odlišných od členů organizované zločinecké skupiny a zpravidla za úplatu,“ dopustila se při interpretaci §129 tr. zákoníku poměrně významného a zároveň právně neakceptovatelného zjednodušení řešeného problému. Předně bylo nutno odmítnout myšlenku, že jakýmsi nepsaným pojmovým znakem organizované zločinecké skupiny je její zaměření (jako celku) na dosahování finančních zisků nelegální činností. Samotný motiv trestné činnosti konkrétního zločinného uskupení (resp. jeho zakladatelů) totiž není pro naplnění znaků organizované zločinecké skupiny rozhodný. Ta tak může mít nejen „obchodní“ cíle, ale může například vyvíjet nezákonné aktivity k prosazení čistě politických nebo jiných mocenských zájmů, aniž by její čelní představitelé, hnáni např. ryze ideologickými motivy, do budoucna počítali s masivním finančním zhodnocením svého úsilí. Za organizovanou zločineckou skupinu tak lze při splnění dalších znaků podle §129 tr. zákoníku nepochybně považovat např. i teroristickou nebo extrémistickou skupinu, jejímž cílem je zosnování pádu vlády a změny politického režimu v té či oné zemi nelegálními prostředky, poškození ústavního zřízení nebo územní celistvosti státu, vyvolání rasového, etnického nebo náboženského ozbrojeného konfliktu na určitém území apod. Na takovém „nekomerčním“ zaměření organizované zločinecké skupiny přitom nic nemění ani případné zjištění, že jednotlivé osoby, které se do její činnosti aktivně zapojovaly a svým angažmá vědomě přispívaly nebo měly přispět k úspěšné realizaci jejích cílů, tak činily za finanční odměnu nebo její příslib (typicky nájemný vrah, hacker, padělatel, najatý „profesionální“ demonstrant apod.). V konfrontaci s výše uvedeným výkladovým východiskem pak nemohl obstát ani názor stěžovatelky, podle níž by znak soustavnosti ve smyslu §129 tr. zákoníku byla způsobilá naplnit jen koordinovaná trestná činnost pachatelů, spočívající v nezákonném ovlivňování výhradně těch trestních řízení, která jsou vedena proti osobám odlišným od vlastních členů organizované zločinecké skupiny. I tato úvaha totiž ve své podstatě vycházela ze zúženého a především nesprávného pojetí organizované zločinecké skupiny jako jakéhosi „podnikatelského projektu,“ právem zapovězeného ať už co do podstaty (předmětu) výdělečné činnosti nebo co do dílčích prostředků využívaných k její realizaci. Podle názoru stížnostního senátu však prostý fakt, že S. Z. zosnoval, řídil a průběžně financoval vzájemně koordinovanou činnost dalších spoluobviněných ve snaze protiprávním způsobem ovlivnit výsledek probíhajícího trestního řízení, v němž on (mimo dalších osob) vystupoval v pozici obžalovaného, sám o sobě aplikaci příslušných ustanovení trestního zákoníku o organizované zločinecké skupině a účasti na ní nevylučoval. Tak jako mohou být různorodé cíle organizované zločinecké skupiny, mohou být různorodé (a mnohdy i ryze sobecké) také motivy jednotlivců k jejímu založení a řízení, přičemž činnost Z. a ostatních spoluobviněných jednoznačně nelze bagatelizovat jen jako nezákonnou formu jeho vlastní obhajoby. K tomu, aby bylo ve vzájemně koordinovaném jednání skupiny pachatelů možno spatřovat znak zaměření na soustavné páchání trestné činnosti, zároveň není na překážku ani zjištění, že taková skupina byla založena a následně směřovala svou činnost byť i jen k jedinému konkrétnímu cíli, po jehož dosažení měla své aktivity ukončit a rozpustit své řady. Je nutné si uvědomit, že samotné páchání úmyslné trestné činnosti může být buď vlastním cílem organizované zločinecké skupiny, anebo může být jen prostředkem k naplnění jiného, dokonce i jinak legitimní cíle. Znak „soustavnosti“ zde tedy nelze definovat jen tím, že organizovaná zločinecká skupina byla zakládána a poté fungovala se záměrem páchat trestnou činnost takříkajíc „na dobu neurčitou“ (tj. do budoucna časově neohraničenou žádnou konkrétní událostí). Není žádný racionální důvod tento znak nespatřovat také v činnosti skupiny pachatelů společně sledujících třeba jen jediný, jasně vymezený záměr, pro jehož zdárné uskutečnění jsou připraveni dlouhodobě a systematicky páchat jinou trestnou činnost nebo ji dokonce reálně páchají. Právě tak lze charakterizovat činnost skupiny kolem obviněného Z. Podle stěžovatelkou nikterak nezpochybňovaných skutkových zjištění obsažených v rozsudku Krajského soudu v Brně jmenovaný inicioval založení struktury zločinného uskupení, v jehož rámci hodlali pachatelé nezákonným způsobem ingerovat do činnosti orgánů činných v trestním řízení ve snaze znevěrohodnit jejich postupy při vyšetřování jeho údajné rozsáhlé daňové trestné činnosti a další závažné trestné činnosti jiných osob. Právě od Z. jako „hlavy“ celé skupiny vzešlo zapojení dalších osob do její struktury, jejichž jednotlivé kroky (byť různě osobně motivované) jednoznačně sledovaly jednotný záměr. Skupina byla ustavena v roce 2015, kdy Z. postupně začal udělovat dalším spoluobviněným pokyny a ti pak, i pod příslibem finančního profitu, který jim byl ochoten poskytovat, uváděli jeho požadavky do praxe. Jeho instrukce a podněty na nižší úrovně skupiny předával především spoluobviněný O. K. po určitou dobu ve spolupráci se spoluobviněným M. V. Ti tak reprezentovali spojující články skupiny, jejíž hierarchická soustava se tudíž skládala minimálně ze tří stupňů, přičemž jejími dalšími účastníky plnícími pokyny zejména O. K. byli spoluobviněná E. H. a posléze spoluobvinění Z. L. a J. Š. To, že Z. sám nezasahoval do konkrétních úkonů spoluobviněných na nižších úrovních skupiny a sám vůči nim nevyužil žádnou sankční pravomoc za případné nesplnění zadaných úkolů (protože ani nemusel), ještě neznamená, že šlo pouze o „ad hoc“ vytvořené společenství osob, mezi nimiž neexistovala jasně definovaná organizační struktura. Plně totiž postačovalo, pokud organizující a zastřešující článek v osobě Z. ovlivňoval jednotlivé kroky členů skupiny zprostředkovaně. Bez významu pak není ani to, že skupina kolem Z. vyvíjela poměrně sofistikovanou trestnou činnost, prováděnou za kooperace vícero pachatelů a za využití předem domluvených a promyšlených postupů, nezřídka posvěcených odbornými právními radami. Přitom se nejednalo o činnost krátkodobou, ba právě naopak. Od počátku zde existoval předpoklad systematického, soustavného a dlouhodobějšího dotváření kompromitujících materiálů především proti osobě P. P. a proti příslušníkům Policie ČR F. K., R. F. a L. D., přičemž z vůle Z. se do této činnosti měly zapojovat další a další osoby, jejichž svědectvími mělo být podpořeno údajně smyšlené obvinění vyšetřujících orgánů v trestní věci obviněného Z. a dalších osob vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 46 T 5/2015. Činnost skupiny, do níž bylo a neustále mělo být zapojováno stále více subjektů, se přitom neomezila jen na několik ojedinělých kroků, ale směřovala k postupnému křivému obvinění hned několika osob, to celé s cílem dosáhnout reálného zpochybnění zákonnosti přípravné fáze trestního řízení v již zmíněné trestní věci sp. zn. 46 T 5/2015. Tato činnost reálně trvala po dobu několika měsíců (skupina byla aktivní více než jeden rok) a nebýt zásahu orgánů činných v trestním řízení, pokračovala by s největší pravděpodobností i nadále. Tudíž i znak zaměření na soustavné páchání úmyslné trestné činnosti u této skupiny pachatelů jednoznačně naplněn byl, a proto výsledné meritorní rozhodnutí Krajského soudu v Brně v této věci vytýkanými vadami netrpí. Nejvyšší soud tak na základě výše uvedených výkladových zjištění dospěl k závěru, že podaná stížnost pro porušení zákona není co do jejího rozsahu ani obsahového vymezení důvodná. Proto ji podle §268 odst. 1 písm. c) tr. ř. zamítl, přičemž tak v souladu s ustanovením §274 tr. ř. in fine rozhodl v neveřejném zasedání. Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. 3. 2021 JUDr. František Hrabec předseda senátu