ECLI:CZ:NS:2021:5.TDO.1045.2021.1
sp. zn. 5 Tdo 1045/2021-3728
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 10. 2021 o dovolání, které podala jako zúčastněná osoba obchodní společnost S., IČ: XY, XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2021, sp. zn. 7 To 182/2021, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 2 T 71/2017, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu se dovolání zúčastněné osoby obchodní společnosti S., odmítá.
Odůvodnění:
I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů
1. Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl usnesením ze dne 4. 11. 2020, sp. zn. 2 T 71/2017, v trestní věci obviněného P. R. jednak podle §79f odstavec 2 tr. řádu a contrario o zamítnutí žádosti obchodní společnosti S., na zrušení zajištění označených věcí (nemovitostí), jednak podle §101 odst. 2 písm. e) tr. zákoníku o jejich zabrání.
Proti tomuto usnesení podaly zúčastněné osoby S., a T. stížnosti, o nichž rozhodl Městský soud v Praze svým usnesením ze dne 28. 5. 2021, sp. zn. 7 To 182/2021, tak, že stížnost obchodní společnosti S., zamítl podle §148 odst. 1 písm. c) tr. řádu jako nedůvodnou a stížnost T. zamítl podle §148 odst. 1 písm. b) tr. řádu jako opožděnou.
II. Dovolání zúčastněné osoby
3. Proti uvedenému usnesení soudu druhého stupně podala obchodní společnost S., jako zúčastněná osoba prostřednictvím svého obhájce podání označené jako dovolání, které opřela o dovolací důvod uvedený v §265b odst. 1 písm. k) tr. řádu [ač zřejmě měla na mysli §265b odst. 1 písm. j) tr. řádu ve znění účinném v době podání dovolání i rozhodování Nejvyššího soudu, jak plyne dále ze slovního vyjádření dovolacího důvodu – důvodem má být uložení ochranného opatření, aniž byly splněny podmínky stanovené zákonem pro jeho uložení; nadto zřejmě měla na mysli uvedený dovolací důvod ve spojitosti s důvodem uvedeným v §265b odst. 1 písm. l) tr. řádu, neboť brojila svým podáním proti rozhodnutí soudu druhého stupně, kterým byla zamítnuta stížnost proti usnesení o uložení takového ochranného opatření]. Kromě toho podala dovolání také z důvodu uvedeného v §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu, protože napadené rozhodnutí má spočívat na nesprávném hmotněprávním posouzení. Poukázala též na porušení práva na spravedlivý proces. Tyto dovolací důvody, pro které své dovolání podala, pak ze svého pohledu podrobně konkretizovala na celkem 15 stranách svého podání, ač hned v úvodu uvedla, že si je vědoma toho, že zúčastněná osoba není osobou oprávněnou podat dovolání v trestních věcech, avšak činí tak z procesní opatrnosti.
III. Posouzení přípustnosti dovolání
4. Nejvyšší soud se dříve, než přistoupil k posouzení zákonnosti a odůvodněnosti dovoláním napadeného rozhodnutí, zabýval otázkou přípustnosti dovolání. Jak správně ve svém podání zúčastněná osoba uvedla, okruh osob oprávněných podat dovolání proti pravomocným rozhodnutím ve věci samé učiněných soudem druhého stupně je upraven v §265d odst. 1 tr. řádu a zahrnuje jen obviněného a nejvyššího státního zástupce a s účinností od 1. 12. 2019 (po novelizaci provedené zákonem č. 315/2019 Sb.) také v označených věcech příslušný orgán Úřadu evropského veřejného žalobce, o nějž tu ovšem nejde. Výčet osob oprávněných podat dovolání je zákonodárcem v daném ustanovení jednoznačně taxativně vyjádřen uzavřeným okruhem osob, který zásadně není možno dále rozšiřovat výkladem či analogií. Proto jiné subjekty trestního řízení než tam uvedené dovolání podat nemohou (je třeba užít argument per eliminationem , příp. a contrario ). Dovolání tak nemůže podat ani poškozený a ani zúčastněná osoba (shodně viz například Šámal, P. a kol. Trestní řád II. §157-314s. Komentář. 7. vydání. Praha: C. H. Beck, 2013, s. 3209).
5. Obchodní společnost S., neměla v tomto trestním řízení postavení osoby obviněné, ale byla osobou zúčastněnou ve smyslu §42 odst. 1 tr. řádu, neboť její původně zajištěné věci byly zabrány podle §101 odst. 2 písm. e) tr. řádu. Jak bylo uvedeno, zúčastněná osoba však není osobou oprávněnou podávat dovolání, a to ani kdyby proti témuž rozhodnutí bylo jinak osobou k tomu oprávněnou dovolání přípustné.
IV. Závěrečné shrnutí
6. Nejvyšší soud proto dovolání obchodní společnosti S., odmítl podle §265i odst. 1 písm. c) tr. řádu jako dovolání podané osobou neoprávněnou. Protože Nejvyšší soud rozhodl o odmítnutí dovolání podle §265i tr. řádu, mohl tak učinit v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. a) tr. řádu. V odůvodnění takového usnesení má pak podle §265i odst. 2 tr. řádu jen stručně uvést důvod odmítnutí poukazem na okolnosti vztahující se k zákonnému důvodu odmítnutí (proto Nejvyšší soud považuje výše uvedené za dostatečné a není třeba k důvodům tohoto rozhodnutí více uvádět).
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 13. 10. 2021
JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D.
předseda senátu