ECLI:CZ:NS:2021:5.TDO.1242.2021.1
sp. zn. 5 Tdo 1242/2021-15188
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl dne 8. 12. 2021 v neveřejném zasedání o dovolání nejvyššího státního zástupce podaném ve prospěch obviněného J. Z. , státního příslušníka Slovenské republiky, nar. XY v XY, naposledy bytem XY, Slovenská republika, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. 5 To 5/2019, v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. 81 T 2/2017, takto:
Podle §265k odst. 1 tr. řádu se zrušuje usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. 5 To 5/2019.
Podle §265k odst. 2 tr. řádu se zrušují také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265 l odst. 1 tr. řádu se Vrchnímu soudu v Olomouci přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů
1. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 25. 6. 2018, sp. zn. 81 T 2/2017, byl obviněný J. Z. pod body 1, 3 a 5 uznán vinným zločinem dotačního podvodu podle §212 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle §260 odst. 1, 4 písm. c) tr. zákoníku, dílem dokonaným dílem ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, a dále byl pod bodem 19 uznán vinným dokonaným zločinem dotačního podvodu podle §212 odst. 1, 5 písm. c) tr. zákoníku a dokonaným zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle §260 odst. 1, 4 písm. c) tr. zákoníku. Za tuto trestnou činnost byl obviněný podle §212 odst. 5 a §43 odst. 1 tr. zákoníku odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na 3 roky, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 4 let. Podle §67 odst. 1 a §68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku soud obviněnému uložil také peněžitý trest ve výměře 150 denních sazeb po 1 000 Kč, tj. v celkové výši 150 000 Kč, a pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě zaplacen, stanovil soud podle §69 odst. 1 tr. zákoníku náhradní trest odnětí svobody v trvání 6 měsíců. V rámci adhezního výroku soud podle §228 odst. 1 tr. řádu uložil jednak obviněným J. Z. a R. P. zaplatit společně a nerozdílně na náhradu škody poškozené Evropské unii k rukám Ministerstva životního prostředí částku 1 784 809,33 Kč a poškozenému Státnímu fondu životního prostředí České republiky částku 314 966,36 Kč, dále uložil obviněným J. Z., R. P., M. J. a obviněným obchodním společnostem E., a L., zaplatit společně a nerozdílně na náhradu škody poškozené Evropské unii k rukám Ministerstva životního prostředí částku 651 257,76 Kč a poškozenému Státnímu fondu životního prostředí České republiky částku 114 927,84 Kč. Tímtéž rozsudkem bylo rozhodnuto o vině a trestech, případně o zproštění obžaloby dalších spoluobviněných.
2. Rozsudek soudu prvního stupně napadl odvoláním mimo jiné též obviněný J. Z., který však dne 5. 10. 2019 zemřel. V důsledku této skutečnosti rozhodl Vrchní soud v Olomouci o jeho odvolání samostatně usnesením ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. 5 To 5/2019, jímž „podle §231 odst. 1 tr. řádu per analogiam a §223 odst. 1 tr. řádu“ zastavil trestní stíhání obviněného J. Z. pro popsané skutky uvedené v obžalobě (ale i v rozsudku soudu prvního stupně) pod body 1, 3, 5 a 19, a to z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. e) tr. řádu.
II. Dovolání nejvyššího státního zástupce
3. Proti citovanému usnesení soudu druhého stupně podal nejvyšší státní zástupce dovolání ve prospěch obviněného, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. f) tr. řádu.
4. Nejvyšší státní zástupce vytkl vrchnímu soudu procesní postup, jímž nebyl zrušen ohledně obviněného J. Z. nepravomocný rozsudek soudu prvního stupně, nebrojil však proti samotné nepřípustnosti trestního stíhání podle §11 odst. 1 písm. e) tr. řádu. Vrchní soud v Olomouci pro své rozhodnutí využil ustanovení §231 odst. 1 tr. řádu, které je však určeno pro řízení před soudem prvního stupně, a nikoli ustanovení §257 odst. 1 písm. c) tr. řádu, které dopadá právě na situace, jaká nastala v této trestní věci. Jestliže dojde k úmrtí obviněného poté, co podal odvolání proti odsuzujícímu rozsudku soudu prvního stupně, odvolací soud má správně podle §257 odst. 1 písm. c) tr. řádu ve spojení s §223 odst. 1 tr. řádu a §11 odst. 1 písm. e) tr. řádu zrušit odvoláním napadený rozsudek a v rozsahu zrušení trestní stíhání zastavit. Nejvyšší státní zástupce zdůraznil, že zásadní vadou napadeného usnesení je právě skutečnost, že vrchní soud opomněl výslovně zrušit rozsudek krajského soudu ohledně obviněného J. Z. V důsledku nesprávného postupu vrchního soudu tak ve vztahu k tomuto zemřelému obviněnému rozsudek formálně stále existuje, ačkoli nenabyl, a již ani nemůže nabýt, právní moci. Podotkl, že zákon v §257 odst. 2 tr. řádu sice předpokládá formální zachování nepravomocného rozsudku soudu prvního stupně, ale toto ustanovení na posuzovaný případ nedopadá.
5. Podle názoru nejvyššího státního zástupce uvedené pochybení vrchního soudu nelze zhojit postupem podle §265l odst. 2 tr. řádu, tj. doplněním výroku o výslovné zrušení příslušné části rozsudku krajského soudu, protože aplikované ustanovení §231 odst. 1 tr. řádu zrušení rozsudku soudu prvního stupně neumožňuje. Výrok rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci tedy nelze považovat za neúplný, ale za nesprávný jako celek, a je třeba ho v dovolacím řízení zrušit postupem podle §265k odst. 1, 2 tr. řádu. Nejvyšší státní zástupce také odmítl úvahy o možnosti Nejvyššího soudu postupovat podle §265i odst. 1 písm. f) tr. řádu, a to s ohledem na osobnostní právní sféru nyní již zemřelého obviněného J. Z., jehož vážnost by existujícím, byť nepravomocným, odsuzujícím rozsudkem utrpěla újmu. Podle §82 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, přitom právní ochrana osobnosti náleží i člověku zemřelému.
6. Závěrem nejvyšší státní zástupce navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání podle §265k odst. 1, 2 tr. řádu za podmínky uvedené v §265p odst. 3 tr. řádu zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 4. 2020, č. j. 5 To 5/2019-14550, a dále všechna další rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále Nejvyššímu soudu navrhl podle §265l odst. 1 tr. řádu přikázat tomuto soudu věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout. Pro případ jiného nežli navrhovaného rozhodnutí podle §265r odst. 1 písm. c) tr. řádu vyslovil souhlas, aby bylo učiněno v neveřejném zasedání.
III. Posouzení důvodnosti dovolání
7. Nejvyšší soud jako soud dovolací shledal, že dovolání je přípustné [§265a odst. 1, 2 písm. a) tr. řádu], bylo podáno osobou k tomu oprávněnou [§265d odst. 1 písm. a) tr. řádu], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. řádu). Dovolání obsahuje i obligatorní náležitosti stanovené v §265f odst. 1 tr. řádu.
8. Nejvyšší soud zjistil, že nejsou dány podmínky pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. řádu, a proto podle §265i odst. 3 tr. řádu přezkoumal zákonnost a odůvodněnost těch výroků rozhodnutí, proti nimž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů uvedených v dovolání, jakož i řízení napadenému rozhodnutí předcházející, a shledal, že dovolání je důvodné.
9. Důvod dovolání podle §265b odst. 1 písm. f) tr. řádu spočívá v tom, že bylo rozhodnuto o postoupení věci jinému orgánu, o zastavení trestního stíhání, o podmíněném zastavení trestního stíhání, o schválení narovnání, aniž byly splněny podmínky pro takové rozhodnutí. S ohledem na způsob rozhodnutí, které je napadeno dovoláním, Nejvyšší státní zástupce v dovolání vytkl vadu spočívající v nesprávnosti výroku o zastavení trestního stíhání zemřelého obviněného, jemuž nepředcházel výrok o zrušení odsuzujícího rozsudku soudu prvního stupně. Jeho námitka nepochybně odpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu a Nejvyšší soud ji shledal opodstatněnou.
10. Z obsahu trestního spisu bylo zjištěno, že obviněný J. Z. zemřel dne 5. 10. 2019, tedy poté co dne 15. 11. 2018 (č. l. 14410 tr. spisu) podal odvolání proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 25. 6. 2018, sp. zn. 81 T 2/2017. Ustanovení §11 odst. 1 písm. e) tr. ř. stanoví, že trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat a musí být zastaveno proti tomu, kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Trestní stíhání zemřelého obviněného tedy bylo ode dne 5. 10. 2019 nepřípustné, což vrchní soud zcela správně shledal, avšak zvolil nesprávný procesní postup, pokud pominul ustanovení §257 odst. 1 písm. c) tr. řádu, které dopadá na danou situaci, a s pomocí analogie užil ustanovení §231 odst. 1 tr. řádu. Soud prvního stupně předložil dne 10. 1. 2019 trestní spis soudu druhého stupně ke konání řízení o odvoláních celkem šestnácti obviněných (č. l. 14537 tr. spisu). Ještě předtím, než Vrchní soud v Olomouci jako soud odvolací nařídil veřejné zasedání k projednání všech řádných opravných prostředků, se dozvěděl o úmrtí jednoho z odvolatelů – obviněného J. Z. (viz oznámení obhájce obviněného JUDr. Petra Zavadila ze dne 18. 2. 2020 založené na č. l. 14540 tr. spisu), proto o něm rozhodl samostatným usnesením dne 21. 4. 2020, sp. zn. 5 To 5/2019.
11. Řízení o odvolání je upraveno v hlavě šestnácté trestního řádu, přičemž v důsledku shora citovaného ustanovení §11 odst. 1 písm. e) tr. řádu bylo nutné situaci zemřelého ohledně odvolání obviněného J. Z. řešit postupem podle §257 odst. 1 písm. c) tr. řádu. V něm je stanoveno, že odvolací soud napadený rozsudek nebo jeho část zruší a v rozsahu zrušení zastaví trestní stíhání, shledá-li, že je tu některá z okolností, jež by odůvodňovaly zastavení trestního stíhání soudem prvního stupně v hlavním líčení podle §223 odst. 1, 2 tr. řádu. Nastane-li tedy některá z okolností uvedených v §11 tr. řádu v době konání odvolacího řízení obsahuje trestní procesní předpis speciální ustanovení pro rozhodnutí o zastavení trestního stíhání, a to §257 odst. 1 písm. c) a též §257 odst. 2 tr. řádu. Posledně citované ustanovení je však určené k rozhodnutí o zastavení trestního stíhání jen z důvodů uvedených v §11 odst. 1 písm. a), b), l) tr. řádu, která nastala až po vyhlášení napadeného rozsudku. V takových případech odvolací soud zastaví trestní stíhání, aniž by zrušil napadený rozsudek. Jde o logické vyčlenění takových případů v §11 odst. 1 tr. řádu, kterými jsou udělení milosti nebo amnestie (písm. a), promlčení trestního stíhání (písm. b) a těch, v nichž je trestní stíhání podmíněno souhlasem poškozeného a tento souhlas nebyl dán nebo byl vzat zpět (písm. l), v nichž má obviněný právo prohlásit do tří dnů od doby, kdy mu bylo oznámeno usnesení o zastavení trestního stíhání, že na projednání věci trvá ve smyslu §11 odst. 4 tr. řádu.
12. Nejvyšší státní zástupce v dovolání tedy naprosto přiléhavě argumentoval tím, že Vrchní soud v Olomouci neměl postupovat podle analogie ustanovení §231 tr. řádu, pokud na posuzovaný případ dopadá ustanovení §257 odst. 1 písm. c) tr. řádu. V návětí tohoto ustanovení je jasně stanoveno, že odvolací soud nejprve zruší napadený rozsudek nebo jeho část a v rozsahu zrušení poté může učinit některé z rozhodnutí, která jsou vyjmenována pod písm. a) až e). Nelze mít jakoukoli pochybnost o tom, že vrchní soud měl správně nejprve zrušit rozsudek soudu prvního stupně v části týkající se obviněného J. Z. a s odkazem na §223 odst. 1 tr. řádu z důvodu uvedeného v §11 odst. 1 písm. e) tr. řádu trestní stíhání tohoto obviněného zastavit. Rovněž lze akceptovat názor nejvyššího státního zástupce, podle něhož nesprávným procesním postupem odvolacího soudu došlo k újmě na osobnostních právech dnes již zemřelého obviněného J. Z., neboť stále existuje část nepravomocného rozsudku soudu prvního stupně, ačkoli podle zákona měla být v odvolacím řízení nejprve zrušena a teprve v návaznosti na tento výrok měl být učiněn další výrok o zastavení trestního stíhání tohoto obviněného.
IV. Závěrečné shrnutí
13. Nejvyšší soud tedy shledal, že dovolání nejvyššího státního zástupce podané ve prospěch zemřelého obviněného J. Z. důvodně vytklo nesprávnost napadeného usnesení Vrchního soudu v Olomouci, která odpovídá dovolacímu důvodu podle §265b odst. 1 písm. f) tr. řádu. Proto na jeho podkladě podle §265k odst. 1 tr. řádu zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 21. 4. 2020, sp. zn. 5 To 5/2019 a podle §265k odst. 2 tr. řádu zrušil také další rozhodnutí obsahově navazující na zrušené usnesení, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. řádu Nejvyšší soud přikázal Vrchnímu soudu v Olomouci, aby učinil ve věci nové rozhodnutí. Vrchní soud v Olomouci přitom bude postupovat podle §257 odst. 1 písm. c) tr. řádu a nejprve částečně zruší ohledně zemřelého obviněného J. Z. napadený rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci a teprve poté zastaví jeho trestní stíhání.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 8. 12. 2021
JUDr. Blanka Roušalová
předsedkyně senátu