ECLI:CZ:NS:2021:5.TDO.1271.2021.1
sp. zn. 5 Tdo 1271/2021-9652
USNESENÍ
Předsedkyně senátu Nejvyššího soudu rozhodla dne 25. 11. 2021 v trestní věci obviněného V. D., nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Vinařice, takto:
Podle §265g odst. 2 tr. řádu předsedkyně senátu bere na vědomí zpětvzetí dovolání obviněného V. D., nar. XY, které podal proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 8 To 67/2020, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 57 T 1/2017.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. 57 T 1/2017, byl obviněný V. D. uznán vinným zločinem přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea 1, odst. 2, 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), přečinem porušení povinnosti při správě cizího majetku podle §220 odst. 1, 2 písm. b) tr. zákoníku (bod I.), zločinem přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea 1, odst. 2, 4 písm. a) tr. zákoníku, zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, 2 písm. a), b), c) tr. zákoníku (bod II.), zločinem porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle §248 odst. 2 alinea 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, zločinem přijetí úplatku podle §331 odst. 1 alinea 1, odst. 2, 3 písm. a) tr. zákoníku a přečinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1 tr. zákoníku (bod III.), za což byl podle §331 odst. 4 za použití §43 odst. 2 tr. zákoníku odsouzen k souhrnnému trest odnětí svobody v trvání 8 a půl roku, pro jehož výkon ho soud podle §56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, za současného zrušení výroku o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 6 T 268/2016, přičemž byla zrušena i všechna další rozhodnutí obsahově navazující na zrušený výrok o trestu, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Dále soud obviněnému V. D. uložil podle §67 odst. 1 tr. zákoníku peněžitý trest ve výměře 730 denních sazeb po 15 000 Kč, tedy v celkové výši 10 950 000 Kč, a pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanovil podle §69 odst. 1 tr. zákoníku náhradní trest odnětí svobody v trvání 3 a půl roku, podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku soud obviněnému uložil také trest zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 2 let. Tímtéž rozsudkem městského soudu bylo rozhodnuto také o vině a trestu obviněných Z. Č., J. K., D. M., E. B. a R. Ž. V adhezním řízení soud obviněnému V. D. a spoluobviněným E. B. a R. Ž. uložil podle §228 odst. 1 tr. řádu povinnost společně a nerozdílně uhradit poškozené Nemocnici Na Homolce, se sídlem Roentgenova 2/37, Praha 5, IČ 00023884, škodu ve výši 49 500 000 Kč.
2. Vrchní soud v Praze z podnětu odvolání obviněných V. D., D. M., E. B. a také státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Praze částečně zrušil napadený rozsudek Městského soudu v Praze podle §258 odst. 1 písm. c), d), e), f), odst. 2 tr. řádu, a to ohledně obviněného V. D. v bodě II. výroku o vině, ve výroku o trestu a ve výroku o náhradě škody, ohledně obviněného D. M. v celém rozsahu a ohledně E. B. ve výroku o trestu odnětí svobody a ve způsobu jeho výkonu a ve výroku o náhradě škody. Podle §259 odst. 3 tr. řádu vrchní soud rozhodl nově tak, že obviněného V. D. uznal vinným zločinem přijetí úplatku podle §331 odst. 1, 2, 3 písm. a) tr. zákoníku a zločinem sjednání ( správně zjednání ) výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle §256 odst. 1, 2 písm. a), b), c) tr. zákoníku a podle §331 odst. 3 a §43 odst. 2 tr. zákoníku ho odsoudil k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 7 roků, pro jehož výkon ho podle §56 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, přičemž současně soud zrušil výrok o trestu z trestního příkazu Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 15. 11. 2016, sp. zn. 6 T 268/2016, včetně dalších obsahově navazujících rozhodnutí, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Vrchní soud rovněž uložil obviněnému podle §67 odst. 1 tr. zákoníku peněžitý trest v celkové výši 10 950 000 Kč, vyměřený podle §68 odst. 1, 2 tr. zákoníku v počtu 365 denních sazeb ve výši 30 000 Kč a trest zákazu činnosti podle §73 odst. 1, 3 tr. zákoníku spočívající v zákazu řízení motorových vozidel všeho druhu na dobu 2 let. Podle §228 odst. 1 tr. řádu vrchní soud rozhodl o povinnosti obviněného V. D. zaplatit poškozené Nemocnici Na Homolce na náhradu škody částku 49 500 000 Kč. Tímto rozsudkem Vrchní soud v Praze rozhodl znovu o vině a trestu spoluobviněného D. M. a také o trestu a o náhradě škody ve vztahu k obviněné E. B.
3. Obviněný V. D. podal proti citovanému rozsudku vrchního soudu dovolání prostřednictvím své obhájkyně, které opřel o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. řádu. Věc obviněného V. D. byla původně u Nejvyššího soudu vedena pod sp. zn. 5 Tdo 991/2021, tedy společně s trestními věcmi dalších spoluobviněných, kteří podali proti shora citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze dovolání. Podle zjištění Nejvyšší soudu byl však v jiné trestní věci V. D. vyhlášen rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 6. 2021, sp. zn. 2 To 81/2020, jímž byl ohledně tohoto obviněného mimo jiné zrušen celý výrok o vině i o trestu z rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 1. 2021, sp. zn. 8 To 67/2020, resp. z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 10. 2019, sp. zn. 57 T 1/2017, a to včetně dalších výroků, které měly podklad ve zrušeném výroku o vině. Tím se v podstatě stalo dovolání obviněného V. D. nepřípustným. V zájmu ekonomie řízení rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne 23. 11. 2021, sp. zn. 5 Tdo 991/2021-I., tak, že vyloučil trestní věc obviněného V. D. ze společného řízení k samostatnému projednání.
4. Poté, co věc byla předložena Nejvyššímu soudu k rozhodnutí o podaných dovoláních, obviněný V. D. vzal své dovolání zpět. Stalo se tak podáním jeho obhájkyně ze dne 11. 11. 2021, přičemž doručeno Nejvyššímu soudu bylo ještě téhož dne, tj. 11. 11. 2021.
5. Za těchto okolností předsedkyně senátu Nejvyššího soudu vzala podle §265g odst. 2 tr. ř. na vědomí zpětvzetí dovolání obviněného V. D., neboť neshledala překážek, které by takovému postupu bránily. Tím bylo dovolací řízení ohledně tohoto obviněného skončeno.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 25. 11. 2021
JUDr. Blanka Roušalová
předsedkyně senátu