ECLI:CZ:NS:2021:5.TDO.293.2021.1
sp. zn. 5 Tdo 293/2021
2
3
sp. zn. 5 Tdo 293/2021
USNESENÍ
Předsedkyně senátu Nejvyššího soudu rozhodla dne 28. 4. 2021 v řízení o dovoláních, která podali obvinění M. P. , nar. XY, trvale bytem XY, adresa pro doručování XY, a A. V., nar. XY, trvale bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 11 To 157/2020, který rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Okresního soudu v Semilech pod sp. zn. 4 T 154/2019, takto:
Podle §265o odst. 1 tr. řádu se na dobu, než bude rozhodnuto o podaných dovoláních, obviněným M. P. a A. V. odkládá výkon rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 24. 2. 2020, sp. zn. 4 T 154/2019, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 11 To 157/2020.
Odůvodnění:
1. Obviněný M. P. byl rozsudkem Okresního soudu v Semilech ze dne 24. 2. 2020, sp. zn. 4 T 154/2019, uznán vinným zločinem poškození věřitele podle §222 odst. 1 písm. a), odst. 4 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „tr. zákoník“), za což mu byl podle §222 odst. 4 tr. zákoníku uložen trest odnětí svobody v trvání 3 let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, dále mu byl uložen podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to souboru nemovitostí v katastrálním území Turnov, jež jsou detailně specifikovány ve výroku o trestu. Tímtéž rozsudkem byla obviněná A. V. odsouzena za zločin poškození věřitele podle §222 odst. 2 písm. a), odst. 4 písm. a) tr. zákoníku k peněžitému trestu ve výměře 500 denních sazeb po 4 000 Kč, celkem tedy ve výši 2 000 000 Kč, a to podle ustanovení §222 odst. 4, §67 odst. 1, §68 odst. 1, 2, 3 tr. zákoníku. Pro případ, že peněžitý trest nebude ve stanovené lhůtě zaplacen, stanovil soud podle §69 odst. 1 tr. zákoníku náhradní trest odnětí svobody na dobu 3 let. Podle §228 odst. 1 tr. řádu byla oběma obviněným uložena povinnost zaplatit poškozenému J. K. společně a nerozdílně náhradu škody ve výši 10 443 278 Kč. Se zbytkem svého nároku na náhradu škody byl jmenovaný poškozený podle §229 odst. 2 tr. řádu odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních . Odvolání obou obviněných a poškozeného J. K., nar. XY, Krajský soud v Hradci Králové, zamítl podle §256 tr. řádu usnesením ze dne 25. 8. 2020, sp. zn. 11 To 157/2020.
2. Proti citovanému rozhodnutí odvolacího soudu podali obvinění M. P. i A. V. dovolání prostřednictvím společného obhájce, v nichž uplatnili dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g), a l) tr. řádu a domáhali se toho, aby Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové i jemu předcházející rozsudek Okresního soudu v Semilech a přikázal věc tomuto soudu k novému projednání a rozhodnutí. Obvinění současně ve svých dovoláních navrhli, aby Nejvyšší soud rozhodl ve smyslu §265o odst. 1 tr. řádu o přerušení výkonu dovoláním napadeného rozhodnutí, a to na dobu do rozhodnutí o dovoláních.
3. Obviněnému M. P. byl usnesením Okresního soudu v Semilech ze dne 12. 11. 2020, č. j. 4 T 154/2019-2433, podle §322 odst. 1 tr. řádu na základě lékařských zpráv odložen výkon trestu odnětí svobody v trvání 3 let se zařazením do věznice s ostrahou, a to do 12. 5. 2021. Obviněný M. P. tedy k dnešnímu dni nenastoupil výkon trestu odnětí svobody, a proto tento druh trestu nelze přerušit, jak navrhoval ve svém dovolání, ale je možné jeho výkon odložit. Sám obviněný není v řízení o dovolání osobou oprávněnou k podání návrhu na přerušení nebo odložení výkonu rozhodnutí, takový návrh může učinit pouze předseda senátu soudu prvního stupně za podmínek uvedených v §265h odst. 3 tr. řádu a o takovém návrhu musí Nejvyšší soud rozhodnout do 14 dnů od jeho podání. Předseda senátu Nejvyššího soudu však může podle §265o odst. 1 tr. řádu sám před rozhodnutím o dovolání odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno, pokud k tomu shledá důvody.
4. Pokud se týká trestu propadnutí věci uloženého obviněnému M. P., je nutno připomenout, že podle §70 odst. 6 tr. zákoníku připadá propadlá věc státu, přičemž tyto účinky nastávají ke dni právní moci výroku rozsudku, kterým byl tento trest uložen. V tomto směru lze odkázat i na ustanovení §1114 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci se vlastnické právo nabývá dnem, který je v něm určen. Není-li v rozhodnutí takový den určen, nabývá se vlastnické právo dnem právní moci rozhodnutí. Výše uvedený rozsudek Okresního soudu v Semilech nabyl právní moci dne 25. 8. 2020, kdy bylo rozhodnuto Krajským soudem v Hradci Králové o zamítnutí odvolání obou obviněných. Tímto dnem se stal rozsudek soudu prvního stupně vykonatelným včetně uloženého trestu propadnutí věci [viz ustanovení §139 odst. 1 písm. b) písm. cc) tr. řádu]. U soudu prvního stupně poté probíhalo vykonávací řízení, přičemž dne 16. 9. 2020 vyšší soudní úřednice oprávněná k těmto úkonům ve smyslu §27a tr. řádu a §1 odst. 1, §3 až 5 a §12 zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vyzvala Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Hradec Králové, Horova 180, Hradec Králové, k realizaci předmětného pravomocného trestu propadnutí věci s tím, že propadlé nemovitosti byly předmětem zajištění podle §79a tr. řádu. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že ještě předtím, než byla věc předložena s dovoláním obou obviněných Nejvyššímu soudu ke konání dovolacího řízení, byly provedeny všechny úkony předpokládané ustanovením §349b tr. řádu pro výkon trestu propadnutí věci. Na výkon trestu propadnutí věci se proto nemůže vztahovat předmětné usnesení předsedkyně senátu Nejvyššího soudu, jímž se odkládá výkon rozsudku soudu prvního stupně ve spojení s usnesením soudu druhého stupně. Nejvyšší soud však apeluje na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Územní pracoviště Hradec Králové, aby vyčkal s dalšími kroky ohledně nakládání s nemovitým majetkem, ohledně něhož byl vysloven trest propadnutí věci uložený obviněnému M. P. Z důvodu zabránění případných majetkových nároků tohoto obviněného, které by mohly vyvstat díky nezvratné realizaci předmětných nemovitostí, je vhodné vyčkat skončení tohoto dovolacího řízení vedeného ohledně obviněných M. P. a A. V.
5. Nejvyšší soud dosud nerozhodl meritorně o podaných dovoláních obviněných M. P. a A. V., avšak na základě předběžného posouzení jejich mimořádných opravných prostředků, napadeného rozhodnutí a jemu předcházejícího řízení z opatrnosti rozhodla předsedkyně senátu Nejvyššího soudu, že uplatněná dovolací argumentace nevylučuje úspěšnost podaných dovolání. Za této situace může být výsledkem dovolacího řízení zrušení napadeného usnesení Krajského soudu v Hradci Králové (případně jeho části), eventuálně též zrušení předcházejícího rozsudku Okresního soudu v Semilech. Tím by mohl odpadnout důvod jak výkonu uložených trestů oběma obviněným (s rezervou vůči trestu propadnutí věci, jak bylo vysvětleno v předcházející části tohoto usnesení), tak výrok učiněný ohledně obou obviněných v adhezním řízení. Jak bylo již konstatováno, obviněný M. P. dosud nenastoupil výkon trestu odnětí svobody, byl mu povolen odklad do 12. 5. 2021. Z obsahu trestního spisu rovněž nevyplývá, že by obviněná A. V. již uhradila peněžitý trest, proto nic nebrání odložení jeho výkonu, stejně jako u obou obviněných výkon povinnosti nahradit určenou škodu poškozenému.
6. Předsedkyně senátu Nejvyššího soudu proto rozhodla podle §265o odst. 1 tr. řádu a odložila výkon rozhodnutí, proti němuž byla oběma obviněnými podána dovolání, aniž by tím jakkoli předjímala výsledek dovolacího řízení. Odklad výkonu rozhodnutí potrvá do doby, než Nejvyšší soud rozhodne o dovoláních obviněných M. P. a A. V.
Poučení: Proti tomuto usnesení není stížnost přípustná.
V Brně dne 28. 4. 2021
JUDr. Blanka Roušalová
předsedkyně senátu