ECLI:CZ:NS:2021:6.TDO.1087.2021.1
sp. zn. 6 Tdo 1087/2021-119
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 25. 10. 2021 o dovolání, které podal obviněný L. T. , nar. XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici Olomouc, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 7. 2021, č. j. 5 To 179/2021-99, jako soudu stížnostního v trestní věci vedené u Okresního soudu ve Zlíně pod sp. zn. 34 T 57/2019-90, takto:
Podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá .
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 3. 6. 2021, č. j. 34 T 57/2019-90 , bylo podle §83 odst. 1, 5 tr. zákoníku a §330 odst. 1 tr. ř. rozhodnuto tak, že obviněný L. T. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“), vykoná trest odnětí svobody v trvání tří měsíců, který mu byl (jako trest s podmíněným odkladem jeho výkonu na zkušební dobu patnácti měsíců) uložen trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 7. 2019, č. j. 34 T 57/2019-31, který nabyl právní moci dne 4. 10. 2019. Podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku byl pro výkon trestu zařazen do věznice s ostrahou.
2. O stížnosti obviněného proti tomuto usnesení rozhodl Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. 7. 2021, č. j. 5 To 179/2021-99 , jímž podle §148 odst. 1 písm. c) tr. ř. stížnost zamítl.
II.
Dovolání
3. Proti citovanému usnesení Krajského soudu v Brně podal obviněný prostřednictvím svého obhájce Mgr. Kamila Fotra dovolání, které opřel o dovolací důvody podle §265b odst. 1 písm. g) l ) tr. ř., neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto zamítnutím o řádném opravném prostředku proti usnesení uvedenému v §265a odst. 2 písm. h) tr. ř., přestože v řízení mu předcházejícím bylo rozhodnuto, že trest se vykoná, aniž k takovému rozhodnutí byly splněny podmínky. Rozhodnutí soudu prvního stupně tedy podle dovolatele spočívalo na jiném nesprávném hmotně právním posouzení.
4. Okresnímu soudu ve Zlíně dovolatel vytkl, že na něj mechanicky aplikoval jedno z možných řešení podle §83 odst. 1 tr. zákoníku, aniž by zvážil hlediska, jež bylo nutné posoudit pro uložení trestu odnětí svobody. Nabízela se i jiná řešení věci, přičemž okresní soud nereflektoval osobu pachatele a okolnosti případu. Nevysvětlil, proč zvolil trest odnětí svobody místo jiné alternativy. Konkrétněji dovolatel uvádí, že ani jeden ze soudů se nezabýval jeho dřívějším způsobem života, možností resocializace, jeho vztahem k rodině a sociálními souvislostmi, potažmo jeho majetkovými, osobními a dalšími poměry. Nic přitom nenasvědčuje, že bude páchat trestnou činnost i v budoucnosti. Na své chování získal patřičný náhled, respektuje uložená omezení, přičemž mu byl uložen přísnější souhrnný trest s delší zkušební dobou (tří let).
5. Nelze přehlédnout, že napadené rozhodnutí i usnesení mu předcházející se opírá o cizozemské rozhodnutí orgánu veřejné moci Německé spolkové republiky ze dne 20. 4. 2020, sp. zn. 5 Cs 15 JS 3352/2020. Toto rozhodnutí však není součásti spisu ani v českém jazyce. Ve smyslu §89 odst. 2 tr. ř. nemohly být z takového rozhodnutí dovozovány žádné právní skutečnosti přičítané k tíži obviněného, a tedy ani jeden ze soudů neměl své rozhodnutí opíral o poznatky z něj pramenící.
6. Závěrem svého dovolání obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud v neveřejném zasedání podle §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 7. 2021, č. j. 5 To 179/2021-99, i jemu předcházející usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 3. 6. 2021, č. j. 34 T 57/2019-90, a uložil mu, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
7. Ke svému dovolání obviněný rovněž prostřednictvím svého obhájce připojil žádost o odklad výkonu trestu odnětí svobody, neboť výkon trestu by byl nevhodný a neodčinitelný. Obviněného by zatěžoval, neboť tento dosud ve výkonu trestu odnětí svobody nebyl, přičemž zajištuje péči o nezletilého potomka.
III.
Přípustnost dovolání a obecná východiska rozhodování
8. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) nejprve zkoumal, zda v této trestní věci je dovolání přípustné, zda bylo podáno v zákonné lhůtě a na místě, kde lze takové podání učinit, a zda je podala osoba oprávněná. Shledal přitom, že dovolání obviněného bylo podáno osobou oprávněnou [§265d odst. 1 písm. c), odst. 2 tr. ř.], v zákonné lhůtě a na místě, kde lze podání učinit (§265e odst. 1, 2 tr. ř.), přičemž splňuje i obsahové náležitosti dovolání (§265f tr. ř.). Nesplňuje však podmínku přípustnosti podle §265a odst. 1, odst. 2 tr. ř., neboť bylo podáno proti rozhodnutí, vůči němuž nelze tímto mimořádným opravným prostředkem brojit.
9. Dovolání, jako formalizovaný mimořádný opravný prostředek, nelze podat proti kterémukoli pravomocnému rozhodnutí a z jakýchkoliv důvodů, neboť nejde o univerzální prostředek k nápravě všech vad a všech rozhodnutí. Zákonodárce v ustanovení §265a tr. ř. přesně vymezil okruh soudních rozhodnutí, která lze napadnout dovoláním. Podle §265a odst. 1 tr. ř. musí jít o pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon podání dovolání připouští. V ustanovení §265a odst. 2 písm. a) až h) tr. ř. je pak uveden taxativní výčet rozhodnutí ve věci samé, s nimiž zákon spojuje přípustnost dovolání. Jde o rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání (písm. a/), rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn (písm. b/), usnesení o zastavení trestního stíhání (písm. c/), usnesení o postoupení věci jinému orgánu (písm. d/), usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření (písm. e/), usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání (písm. f/), usnesení o schválení narovnání (písm. g/), nebo rozhodnutí (písm. h/), jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). Žádné jiné rozhodnutí, které nepatří do tohoto okruhu, nelze považovat za rozhodnutí ve věci samé pro účely dovolání.
10. Dovolání jako další mimořádný opravný prostředek bylo zavedeno do českého trestního řádu novelou provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., s účinností od 1. 1. 2002. Jelikož bylo koncipováno jako specifický mimořádný opravný prostředek, který umožňuje průlom do právní moci rozhodnutí. Byla současně striktně omezena přípustnost jeho podání, a to pouze a jen ve vztahu k těm rozhodnutím ve věci samé, která byla citována shora.
11. Pokud dovolatel tvrdil, že jeho dovolání je přípustné ve smyslu §265a odst. 2 písm. h) tr. ř., pak tomuto hodnocení nelze přisvědčit. Jím napadeným rozhodnutím krajského soudu byl sice zamítnut jeho řádný opravný prostředek, avšak tento (tj. stížnost jím podaná) nenapadl žádné z rozhodnutí uvedených v ustanovení §265a odst. 2 pod písmeny a) až g) tr. ř. Přitom jen za současného splnění této podmínky lze hovořit o přípustnosti dovolání.
IV.
Způsob rozhodnutí
12. Dovolatel svými námitkami brojí proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 7. 2021, č. j. 5 To 179/2021-99, jímž tento jako soud stížnostní zamítl stížnost obviněného směřovanou proti usnesení Okresního soudu ve Zlíně ze dne 3. 6. 2021, č. j. 34 T 57/2019-90, kterým bylo rozhodnuto o vykonání trestu odnětí svobody v trvání tří měsíců uloženého trestním příkazem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 17. 7. 2019, č. j. 34 T 57/2019-31 podle §83 odst. 1, 5 tr. zákoníku a §330 odst. 1 tr. ř. Jak již bylo shora vyloženo, takové dovolání musí být posouzeno jako nepřípustné a jako takové podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítnuto, neboť nenapadá žádné z rozhodnutí, proti němuž může dovolání podle ustanovení §265a tr. ř. směřovat. Správné je tedy poučení obsažené v předmětném usnesení stížnostního soudu, které žádnou zmínku o možnosti napadnout je dovoláním neobsahuje.
13. Protože Nejvyšší soud dospěl k závěru o nepřípustnosti dovolání, nemohl se vůbec zabývat důvodností v něm obsažené argumentace. Za tohoto stavu postupoval podle §265i odst. 1 písm. a) tr. ř. a dovolání obviněného jako nepřípustné odmítl. Toto své rozhodnutí učinil v souladu s ustanovením §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. v neveřejném zasedání.
14. Zbývá dodat, že předseda senátu Nejvyššího soudu na základě předběžného posouzení výše označeného podání (označeného jako dovolání) dospěl k závěru, že není na místě, aby podle §265o odst. 1 tr. ř. rozhodl o odkladu či přerušení výkonu dovoláním napadeného rozhodnutí. V uvedeném směru se připomíná, že pokud dospěje k takovému závěru, nevydává o něm samostatné (negativní) rozhodnutí.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 25. 10. 2021
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu