ECLI:CZ:NS:2021:6.TDO.1360.2020.2
6 Tdo 1360/2020-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl předsedou senátu dne 23. 3. 2021 v řízení o dovolání, které podal obviněný R. K. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Plzeň, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 2. 2020, č. j. 50 To 4/2020-640, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. 16 T 155/2019, takto:
Podle §265o odst. 1 tr. ř. se obviněnému přerušuje výkon úhrnného trestu odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl zařazen podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou, který mu byl uložen rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 2. 2020, č. j. 50 To 4/2020-640, ve spojení s rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 5. 12. 2019, č. j. 16 T 155/2019-572.
Odůvodnění:
1. Rozsudkem Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 5. 12. 2019, č. j. 16 T 155/2019-572, byl obviněný R. K. (dále „obviněný“, příp. „dovolatel“) uznán vinným zločinem loupeže podle §173 odst. 1 tr. zákoníku (ad 1), přečinem maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání podle §337 odst. 1 písm. f) tr. zákoníku (ad 2), přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 2 tr. zákoníku (ad 3), přečinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle §234 odst. 1 tr. zákoníku a přečinem krádeže podle §205 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku dílem dokonaným, dílem ukončeným ve stadiu pokusu podle §21 odst. 1 tr. zákoníku, jichž se podle jeho skutkových zjištění dopustil způsobem specifikovaným ve výroku rozsudku.
2. Za trestný čin pod bodem 1) byl obviněný odsouzen podle §173 odst. 1 tr. zákoníku za užití §43 odst. 2 tr. zákoníku k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §43 odst. 2 tr. zákoníku byl současně zrušen výrok o trestu z rozsudku Okresního soudu Plzeň-sever ze dne 12. 10. 2018, sp. zn. 1 T 9/2018, který nabyl právní moci dne 7. 11. 2018, jakož i všechna další rozhodnutí na tento výrok obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Za trestné činy pod body 2) – 4) byl obviněný odsouzen podle §205 odst. 2 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byla obviněnému dále uložena povinnost nahradit poškozené Komerční bance a. s. škodu ve výši 1 600 Kč.
3. O odvoláních obviněného a státní zástupkyně podaných proti uvedenému rozsudku rozhodl Krajský soud v Plzni rozsudkem ze dne 5. 2. 2020, č. j. 50 To 4/2020-640. Jím podle §258 odst. 1 písm. a), b), c), e), odst. 2 tr. ř. částečně zrušil rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 5. 12. 2019, č. j. 16 T 155/2019-572, a to ve výroku o vině a trestu za jednání pod bodem 1) a ve výroku o trestu za jednání pod body 2) – 4), přičemž ve vztahu k bodu 1) napadeného rozsudku věc vrátil podle §259 odst. 1 tr. ř. soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí a podle §259 odst. 3 tr. ř. nově rozhodl tak, že obviněnému uložil za jednání pod body 2) – 4) podle §205 odst. 2 tr. zákoníku za užití §43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou.
3. Citovaný rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 2. 2020, č. j. 50 To 4/2020-640, napadl obviněný dovoláním zpracovaným obhájcem Mgr. Martinem Vovsíkem, o němž ještě nebylo meritorně rozhodnuto.
4. Podle zjištění dovolacího soudu obviněný v současné době vykonává trest odnětí svobody, který mu byl dovoláním napadeným rozsudkem (ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně) uložen.
5. Podle §265o odst. 1 tr. ř. může předseda senátu Nejvyššího soudu před rozhodnutím o dovolání odložit nebo přerušit výkon rozhodnutí, proti němuž bylo podáno dovolání.
6. Vydání takového rozhodnutí není podmíněno příslušným podnětem ze strany dovolatele. Na základě předběžného posouzení podaného mimořádného opravného prostředku dospěl předseda senátu dovolacího soudu k závěru, že argumentace v něm obviněným uplatněná vede k tomu, že předem nelze vyloučit jeho úspěšnost. V uvedeném směru musí být totiž zdůrazněno, že rozhodování dovolacího soudu se nemůže ocitnout mimo hranice, které garantují obviněnému právo na spravedlivý proces, resp. celkovou spravedlnost takového procesu („overal fairness of criminal proceedings“) ve smyslu čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Aniž by se tím současně předjímala otázka vlastního rozhodnutí o podaném dovolání senátem, jemuž věc byla podle rozvrhu práce přidělena k rozhodnutí, jeví se vhodným, aby výkon napadeného rozhodnutí (ve spojení s jemu předcházejícím rozsudkem soudu prvního stupně) byl přerušen.
7. Stran vlastní odůvodněnosti postupu upraveného §265o odst. 1 tr. ř. lze konstatovat, že vydání rozhodnutí předsedou senátu není vázáno na takový stupeň posouzení důvodnosti podaného dovolání, který by již v době rozhodování předsedy senátu vyjadřoval závěr, že napadená rozhodnutí obstát nemohou a musí být zrušena. Účelem vydání rozhodnutí podle citovaného ustanovení je zabránit možnému vzniku újmy, která by u obviněného nastala v důsledku výkonu rozhodnutí, jež by později bylo kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu zrušeno. Protože takové důsledky nelze v případě obviněného vykonávajícího na podkladě shora uvedených rozhodnutí trest odnětí svobody vyloučit, rozhodl předseda senátu dovolacího soudu způsobem uvedeným ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 23. 3. 2021
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu