ECLI:CZ:NS:2021:6.TDO.416.2021.1
6 Tdo 416/2021-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 4. 5. 2021 o návrhu předsedkyně senátu soudu prvního stupně podaného ve věci dovolání, které podal obviněný O. K., nar. XY v XY, bytem XY, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 11. 2020, č. j. 6 To 304/2020-106, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Okresního soudu v Litoměřicích pod sp. zn. 2 T 72/2020, takto:
Podle §265h odst. 3 písm. a) tr. ř. se přerušuje výkon rozhodnutí – rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 24. 7. 2020, č. j. 2 T 72/2020-76, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 11. 2020, č. j. 6 To 304/2020-106.
Odůvodnění:
I.
Dosavadní průběh řízení
1. Rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 24. 7. 2020, č. j. 2 T 72/2020-76, byl obviněný O. K. (dále jen „obviněný“) uznán vinným zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, za který mu byl uložen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání dvou let, pro jehož výkon byl podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou.
2. O odvolání obviněného proti tomuto rozsudku rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 23. 11. 2020, č. j. 6 To 304/2020-106, tak, že je podle §256 tr. ř. zamítl.
3. Usnesení odvolacího soudu napadl obviněný prostřednictvím svého obhájce dovoláním opřeným o dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., v němž namítl nesprávnost právní kvalifikace skutku z hlediska užití kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže [odst. 4 písm. b) tr. zákoníku].
4. V reakci na to, předložila předsedkyně senátu soudu prvního stupně označený trestní spis s návrhem, aby dovolací soud rozhodl o odložení výkonu dovoláním napadeného rozhodnutí. Ve svém návrhu podle §265h odst. 3 tr. ř. poukazuje na odůvodnění podaného dovolání, v němž obviněný zpochybňuje správnost právní kvalifikace skutku s ohledem na právní názor vyslovený v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 s tím, že dospěla k závěru, že lze důvodně očekávat, že dovolání obviněného bude úspěšné a může dojít ke zrušení jím napadeného rozhodnutí. Navrhla proto, aby Nejvyšší soud podle §265h odst. 3 tr. ř. rozhodl o odkladu výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání dvou let, který byl obviněnému uložen rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 24. 7. 2020, č. j. 2 T 72/2020-76, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 11. 2020, č. j. 6 To 304/2020-106.
II.
Obecná východiska pro posuzování důvodnosti návrhu
5. Podle §265h odst. 3 tr. ř. [d]ospěje-li předseda senátu na podkladě dovolání a obsahu spisů k závěru, že by měl být odložen nebo přerušen výkon rozhodnutí, předloží bez zbytečného odkladu spisy s příslušným návrhem na takový postup Nejvyššímu soudu, který o takovém návrhu rozhodne usnesením nejpozději do čtrnácti dnů po obdržení spisů, a nebylo-li v mezidobí již dokončeno řízení u soudu prvního stupně, vrátí mu spisy k dokončení řízení.
6. S oporou o toto ustanovení postupovala předsedkyně senátu v posuzované věci, když se svým návrhem zaslala Nejvyššímu soudu i příslušný trestní spis.
7. Nejvyšší soud, který je povinen o takovém návrhu rozhodnout do čtrnácti dnů, v rámci posouzení důvodnosti návrhu přihlédl ke dvěma skutečnostem, a to, zda je
a) ve věci podán mimořádný opravný prostředek (dovolání) při splnění zákonem upravených podmínek,
b) argumentace v něm užitá dovolatelem může vést k závěrům, které jako možné uvádí navrhovatelka,
obojí se zohledněním zjištění, která plynou stran řízení předcházejícího dovolání (zde zejména rozsah odvolacího řízení).
8. Pozitivní rozhodnutí o učiněném návrhu je totiž podmíněno zjištěním, že je dána reálná možnost, že na podkladě podaného dovolání dojde – po jeho projednání Nejvyšším soudem – ke zrušení jím napadeného rozhodnutí. Obecně lze konstatovat, že takový závěr by nebylo možno učinit, pokud by byly dány důvody
ad a) pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 písm. a), či písm. c) tr. ř., nebo
ad b) pro jeho odmítnutí např. podle §265i odst. 1 písm. b) tr. ř.
9. Nutno zdůraznit, že samotné rozhodnutí o návrhu učiněném podle §265h odst. 3 tr. ř. neprejudikuje (zvláště závazným způsobem) samotné rozhodnutí o vlastním dovolání. Jeho vyhovění toliko takovou možnost připouští.
III.
Způsob rozhodnutí
10. Nejvyšší soud zjistil, že dovolání obviněného z hlediska prvně vymezeného okruhu [7a)] by mohlo být způsobilé k jeho věcnému posouzení dovolacím soudem, neboť otázku přípustnosti tohoto mimořádného opravného prostředku (včetně rozsahu této přípustnosti co do jednotlivých výroků napadeného rozhodnutí) posuzuje samostatně. Přípustným je totiž i dovolání napadající výrok, který odvolací soud nepřezkoumal, ač tak učinit měl. Jako přípustné je proto při tomto předběžném posouzení třeba vyhodnotit takové dovolání, u něhož přichází v úvahu učinění takového závěru. Vyjádřeno jinak, za nepřípustné je možno při tomto rozhodování označit jen takové dovolání, u něhož opačný závěr nepřichází v úvahu. Takový závěr (bez podrobného rozboru) v posuzované věci učinit nelze. Stejně tak nelze činit závěr, že by dovolání nebylo podáno v zákonné lhůtě či oprávněnou osobou apod.
11. Stran druhého okruhu [7 b)] lze poznamenat, že jej ve věci posuzované charakterizují následující zjištění:
· Skutkový podklad pro závěr, že obviněný svým jednáním naplnil znak kvalifikované skutkové podstaty spočívající v tom, že spáchal takový čin za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, tvoří skutkové zjištění soudu, že „ se uvedeného jednání dopustil přesto, že věděl, že usnesením vlády České republiky č. 194 ze dne 12. 3. 2020, s účinností téhož dne, byl v souladu s čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlášen pro celé území České republiky nouzový stav, z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru, označovaného jako SARS CoV-2 “.
· Právní argumentace, která by rozvedla důvodnost užití zákonného znaku kvalifikované skutkové podstaty, v rozhodnutích soudů nižších stupňů absentuje, neboť odůvodnění právního posouzení skutku soudem prvního stupně (bod 3. odůvodnění rozsudku) se omezuje na uvedení (zopakování) ve výrokové části uvedené právní věty, a v odůvodnění soudu odvolacího, který se omezil pouze na přezkoumání výroku o trestu, z tohoto důvodu rovněž vyjádřena není.
· Dovolání obviněného vytýká nesprávnost právního posouzení skutku na tom základě, že důvod pro užití kvalifikované skutkové podstaty soudy založily jen na časové a místní souvislosti s vyhlášeným nouzovým stavem, který sám zákonný znak nezakládá, aniž by zvažovaly, zda je její užití odůvodněno věcnou souvislostí se stavem vážně ohrožujícím zdraví lidí v důsledku výskytu koronaviru označeného jako SARS CoV-2 způsobujícího onemocnění Covid 19 ve smyslu vyloženém v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 15 Tdo 110/2021.
12. Tato zjištění vedou Nejvyšší soud k poznatku, že pokud přistoupí k věcnému přezkoumání dovoláním napadeného rozhodnutí, nelze vyloučit možnost posouzení dovolání obviněného jako důvodného, což by mělo za následek zrušení jím napadeného rozhodnutí. Takovým rozhodnutí by byl zpochybněn jeho výkon, resp. by touto kasací takového rozhodnutí soudu druhého stupně odpadl zákonný podklad pro výkon obviněnému uloženého nepodmíněného trestu.
13. Předsedkyně senátu sice učinila návrh na odklad výkonu, protože však může učinit návrh na jeho přerušení a dovolací soud zjistil, že obviněný již trest uložený napadeným usnesením (ve spojení s rozsudkem soudu prvního stupně) vykonává (od 17. 4. 2021), rozhodl o přerušení jeho výkonu, neboť shledal splnění podmínek k tomu, aby takto podle §265h odst. 3 tr. ř. z hlediska věcného rozhodl.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 4. 5. 2021
JUDr. Ivo Kouřil
předseda senátu