ECLI:CZ:NS:2021:6.TDO.583.2021.3
6 Tdo 583/2021-I.-
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. 7. 2021 v řízení o dovoláních, která podali obviněný R. T. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, t. č. ve výkonu trestu odnětí svobody ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno, a obviněná J. T. , nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 11. 2020, č. j. 3 To 55/2020-9743, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 3 T 12/2015, takto:
Podle §265l odst. 4 tr. ř. se obviněný R. T. nebere do vazby.
Odůvodnění:
1. V řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 3 T 12/2015 byl obviněný R. T. rozsudkem označeného soudu ze dne 24. 1. 2019, č. j. 3 T 12/2015-9306, uznán vinným zvlášť závažným zločinem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle §240 odst. 1, odst. 2 písm. a), odst. 3 tr. zákoníku a zločinem účasti na organizované zločinecké skupině podle §361 odst. 1 alinea druhá tr. zákoníku. Výrok o trestu uloženém obviněnému byl následně z podnětu podaných odvolání zrušen odvolacím soudem. Vrchní soud v Praze, který rozsudkem ze dne 3. 11. 2020, č. j. 3 To 55/2020-9743, podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného při zachování výroku o vině odsoudil podle §240 odst. 3 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon jej podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Dále mu uložil podle §70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku trest propadnutí věci, a to věcí specifikovaných ve výroku rozsudku, a podle §71 odst. 1 tr. zákoníku trest propadnutí náhradní hodnoty, taktéž specifikované ve výroku rozsudku.
2. Proti citovanému rozsudku odvolacího soudu podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, z jehož podnětu Nejvyšší soud usnesením ze dne 15. 7. 2021, sp. zn. 6 Tdo 583/2021, podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 11. 2020, č. j. 3 To 55/2020-9743, a to ve výroku, jímž byl podle §258 odst. 1 písm. d), e), odst. 2 tr. ř. z podnětu odvolání obviněného R. T. a státního zástupce podaného v jeho neprospěch zrušen výrok o trestu uloženém tomuto obviněnému rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. 1. 2019, č. j. 3 T 12/2015-9306, a v navazujícím výroku, jímž odvolací soud podle §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl o trestu uloženém tomuto obviněnému, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušenou část rozsudku obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. pak Vrchnímu soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
3. Citovaným usnesením dovolacího soudu došlo ke zrušení rozhodnutí, na jehož podkladě obviněný v současné době vykonává ve Vazební věznici a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno mu uložený nepodmíněný trest odnětí svobody. Vydáním označeného kasačního usnesení vyvstala pro Nejvyšší soud povinnost rozhodnout o vazbě obviněného. Podle §265l odst. 4 tr. ř. totiž [v]ykonává-li se na obviněném trest odnětí svobody uložený mu původním rozsudkem a Nejvyšší soud k dovolání výrok o tomto trestu zruší, rozhodne současně o vazbě.
4. Nejvyšší soud ze spisu Krajského soudu v Ústí nad Labem zjistil, že trestní stíhání obviněného v jeho počátcích probíhalo jako řízení vazební. Obviněný byl v přípravném řízení (dne 15. 10. 2014) podle §75 tr. ř. zadržen a státní zástupce podal návrh na jeho vzetí do vazby pro vazební důvody podle §67 písm. b) a c) tr. ř. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 10. 2014, č. j. 40 Nt 2014-45, založeném na č. l. 1046, byl obviněný podle §68 odst. 1 tr. ř. z důvodu uvedeného v §67 písm. b) tr. ř. vzat do vazby. Tento vazební důvod soud u obviněného shledal, neboť projednávaná trestná činnost byla velmi organizovaná a podílela se na ní celá řada dalších osob, přičemž obviněný byl druhou nejdůležitější osobou skupiny. Z důvodu potřeby vyslechnutí desítky osob v procesním postavení svědka a rozkrytí podílu jednotlivých osob na trestné činnosti dospěl soud k závěru, že je dána obava, že by obviněný mohl působit na tyto osoby, aby jejich výpovědi ovlivnil ve svůj prospěch. Neztotožnil se naopak s názorem státního zástupce stran vazebního důvodu podle §67 písm. c) tr. ř. O stížnostech státního zástupce a obviněného proti citovanému usnesení rozhodl Krajský soud v Ústí nad Labem usnesením ze dne 3. 12. 2014, č. j. 4 To 353/2014-79, založeným na č. l. 1058, jímž napadené rozhodnutí podle §149 odst. 1 písm. a) tr. ř. zrušil a podle §68 odst. 1 tr. ř. z důvodů uvedených v §67 písm. b), c) tr. ř. obviněného vzal do vazby. Stížnostní soud se ve svém usnesení plně ztotožnil se závěry okresního soudu stran důvodu vazby podle písm. b), přisvědčil však současně argumentaci státního zástupce stran opodstatnění souběžného použití důvodu vazby podle písm. c). Vzhledem k vysoké intenzitě vazebních důvodů podle §67 písm. b), c) tr. ř. dodal, že nelze vazbu nahradit žádným alternativním opatřením nespojeným s bezprostředním omezením obviněného na svobodě.
5. Ve vazebním zasedání dne 24. 2. 2015 rozhodl Okresní soud v Ústí nad Labem usnesením č. j. 40 Nt 803/2015-44, založeným na č. l. 1082, jímž podle §73 odst. 1 tr. ř. obviněného propustil na svobodu za současného nahrazení vazby podle §67 písm. c) tr. ř. zárukou důvěryhodných osob, slibem, dohledem probačního úředníka a předběžným opatřením. Podle §73 odst. 1 písm. c) tr. ř. vyslovil nad obviněným dohled probačního úředníka s tím, že obviněnému uložil se pravidelně k probačnímu úředníkovi dostavovat a podle §73 odst. 1 písm. d) tr. ř. mu dále uložil předběžné opatření zákazu styku s určitými osobami. Vzhledem k tomu, že se všechny oprávněné osoby vzdaly práva stížnosti, bylo s jejich souhlasem vyhotoveno zjednodušené usnesení, které neobsahuje písemné odůvodnění ve smyslu §136 odst. 3 tr. ř.
6. Ze zprávy o průběhu dohledu nahrazujícím vazbu ze dne 23. 9. 2020 založené na č. l. 9916 spisu bylo zjištěno, že obviněný uložený dohled od počátku plně respektoval a zodpovědně jej plnil, přičemž spolupráce probíhala na velmi dobré úrovni a probační úředník ji označil za vzornou. Na dohledové konzultace se vzorně dostavoval. Je ženatý, má dvě dospělé děti a vnuka a trvá jeho řádné zaměstnání. Probační úředník vznesl otázku, zda je další trvání dohledu s ohledem na jeho délku, v té době překračující pět let, a aktuální fázi trestního řízení nadále potřebné. Obviněný s orgány činnými v trestním řízení spolupracoval, nevyhýbal se své účasti na soudních líčeních a zúčastnil se také veřejného zasedání u odvolacího soudu (č. l. 9733). Výkon nepodmíněného trestu uloženého odvolacím soudem byl nařízen dne 21. 12. 2020, přičemž obviněný byl vyzván k jeho nastoupení do 22. 1. 2021 (č. l. 9926-7). Podle zprávy vězeňské služby obviněný nastoupil sám, a to v řádném termínu dne 21. 1. 2021. Z vyžádaného aktuálního opisu rejstříku trestů dále vyplývá, že obviněný nebyl odsouzen pro další trestný čin.
7. Z výše uvedeného vyplývá, že obviněný byl v přípravném řízení ve vazbě z důvodů podle §67 písm. b), c) tr. ř., která byla následně, po odpadnutí důvodu vazby podle §67 písm. b) tr. ř., nahrazena mj. dohledem probačního úředníka. Podle jeho zprávy se po celou dobu jeho výkonu obviněný choval zcela vzorně a plně spolupracoval, plyne z ní i sociální ukotvení obviněného. Při uvážení všech těchto skutečností a současného zohlednění doby, která uplynula od spáchání označené trestné činnosti, v níž obviněný nezavdal příčinu k jeho opětovnému vzetí do vazby, dospěl Nejvyšší soud k závěru, že u obviněného nejsou dány důvody vazby podle §67 tr. ř. Rozhodl proto tak, že se obviněný podle §265l odst. 4 tr. ř. nebere do vazby.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 15. 7. 2021
JUDr. Ivo Kouřil v. r.
předseda senátu
Za správnost vyhotovení:
Hana Petranová