ECLI:CZ:NS:2021:6.TDO.716.2021.1
sp. zn. 6 Tdo 716/2021-213
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 13. 7. 2021 o dovolání, které podal obviněný J. M., nar. XY v XY, okr. XY, trvale bytem XY, okr. XY, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2021, sp. zn. 7 To 22/2021, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 3 T 63/2019, takto:
Podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2021, sp. zn. 7 To 22/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. 5. 2020, sp. zn. 3 T 63/2019, byl obviněný J. M. (dále jen „obviněný“ či „dovolatel“) uznán vinným přečinem zpronevěry podle §206 odst. 1, odst. 3 tr. zákoníku.
2. Za uvedený přečin byl obviněný odsouzen podle §206 odst. 3 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody ve výměře 1 roku. Podle §81 odst. 1 tr. zákoníku mu byl výkon tohoto trestu podmíněně odložen a podle §82 odst. 1 tr. zákoníku stanovena zkušební dobu v trvání 2 let. Podle §229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená společnost Dvořák, rent a car, s. r. o. odkázána s nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních.
3. Odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, bylo usnesením Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2021, sp. zn. 7 To 22/2021, podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítnuto.
II.
4. Proti citovanému usnesení Městského soudu v Praze podal obviněný prostřednictvím svého obhájce dovolání, přičemž uplatnil dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř.
5. V odůvodnění tohoto mimořádného opravného prostředku připomněl, že odvolací soud ve smyslu §253 odst. 3 tr. ř. odmítl jeho odvolání s lapidárním odůvodněním, že přes opakované výzvy soudu prvého stupně adresované jemu i jeho obhájci nesplňovalo obsahové náležitosti ve smyslu §249 tr. ř. Podle dovolatele soud prvního stupně patrně do listinného spisu nezařadil výzvy, které směřoval obhájci obviněného, a tudíž odvolací soud rozhodl o odmítnutí odvolání, aniž by se pravděpodobně seznámil s jejich obsahem. V návaznosti na to dovolatel popsal, že soud prvního stupně zaslal jeho obhájci výzvy datované 14. 7. 2020, 23. 7. 2020 a 17. 8. 2020 a dále přípis přímo jemu samotnému datovaný 6. 10. 2020, přičemž zmínil jejich obsah.
6. Poté poukázal na to, že podle trestního řádu i podle názoru Nejvyššího soudu (např. usnesení ze dne 13. 5. 2009, sp. zn. 7 Tdo 481/2009) je soud prvního stupně ve výzvě k odstranění vad odvolání povinen nejen vyzvat k odstranění vad, ale i odvolatele poučit o možnosti odmítnutí odvolání v případě, že výzvě nebude vyhověno. Odvolací soud tak nemohl přistoupit k odmítnutí odvolání pro neodstranění jeho vad, neboť obviněný nebyl dosud řádně vyzván a poučen, a to především o možnosti odmítnutí odvolání.
7. Vzhledem k rozvedeným skutečnostem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2021, sp. zn. 7 To 22/2021, zrušil a věc vrátil jmenovanému soudu k dalšímu řízení.
8. K tomuto dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“), který uvedl, že dovolání odpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu a že pravdivost dovolatelova tvrzení o obsahu předmětných výzev z dostupných materiálů ověřit nemůže. Pravdivosti však nasvědčuje, že odvolací soud se v odůvodnění svého usnesení o žádném poučení nezmínil. Jsou-li dovolatelova tvrzení pravdivá, je jeho dovolání důvodné. K dovolatelem uvedené judikatuře uvedl, že Nejvyšší soud považuje upozornění na možnost odmítnutí odvolání bez věcného přezkoumání za nutnou součást výzvy k odstranění vad odvolání. Poukázal přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu, a to na usnesení ze dne 8. 3. 2005, sp. zn. 11 Tdo 195/2005, a usnesení ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. 4 Tdo 1373/2014, s tím, že není důvod odchylovat se od této judikatury. Shrnul pak, že námitka dovolatele odpovídá uplatněnému dovolacímu důvodu a je důvodná.
9. Závěrem proto navrhl, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1 tr. ř. zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu, podle §265k odst. 2 tr. ř. současně zrušil veškerá rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265l odst. 1 tr. ř. odvolacímu soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Z hlediska ustanovení §265r odst. 1 písm. c) tr. ř. souhlasil s projednáním dovolání v neveřejném zasedání.
III.
10. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí či zda tu nejsou důvody pro odmítnutí dovolání. Přitom dospěl k následujícím závěrům.
11. Dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2021, sp. zn. 7 To 22/2021, je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. h) tr. ř. Obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
12. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o něž se dovolání opírá, lze podřadit pod (uplatněný) důvod uvedený v předmětném zákonném ustanovení.
13. Důvodem dovolání podle ustanovení §265b odst. 1 písm. l ) tr. ř. je existence vady spočívající v tom, že bylo rozhodnuto o zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku proti rozsudku nebo usnesení uvedenému v §265a odst. 1 písm. a) až g) tr. ř., aniž byly splněny procesní podmínky stanovené zákonem pro takové rozhodnutí nebo byl v řízení mu předcházejícím dán důvod dovolání uvedený v písmenech a) až k) (§265b odst. 1 tr. ř.). Předmětný dovolací důvod tedy dopadá na případy, kdy došlo k zamítnutí nebo odmítnutí řádného opravného prostředku bez věcného přezkoumání a procesní strana tak byla zbavena přístupu ke druhé instanci (prvá alternativa) , nebo byl–li zamítnut řádný opravný prostředek, ačkoliv již v předcházejícím řízení byl dán dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. a) až k) tr. ř. (druhá alternativa).
14. Obecně pak platí, že obsah konkrétních uplatněných námitek, o něž se opírá existence určitého dovolacího důvodu, musí věcně odpovídat zákonnému vymezení tohoto dovolacího důvodu podle §265b tr. ř., nestačí jen formální odkaz na příslušné ustanovení obsahující některý z dovolacích důvodů.
IV.
15. V návaznosti na výše uvedené, možno v obecné rovině předeslat, že dovolatel vznesl argumentaci pod uplatněný dovolací důvod nejen formálně, ale i věcně podřaditelnou. Jak výše podrobně popsáno, jeho námitka spočívá v tom, že (dosud) nebyl řádně, ve smyslu ustanovení §251 tr. ř., vyzván k doplnění (odstranění vad) jím podaného blanketního odvolání, a že tedy odvolací soud nemohl odvolání odmítnout podle §253 odst. 3 tr. ř.
16. Jelikož Nejvyšší soud neshledal důvody pro odmítnutí dovolání podle §265i odst. 1 tr. ř. přezkoumal podle §265i odst. 3 tr. ř. zákonnost a odůvodněnost rozhodnutí, proti němuž bylo dovolání podáno, v rozsahu a z důvodů, uvedených v dovolání, jakož i řízení tomuto rozhodnutí předcházející.
17. Nejprve je vhodné nastínit k věci zákonnou úpravu a k ní se vztahující judikaturu, kterou ostatně již připomněl státní zástupce.
18. Nejvyšší soud připomíná, že podle §249 odst. 1 tr. ř. musí být odvolání ve lhůtě uvedené v §248 tr. ř. (tj. do 8 dnů od doručení opisu rozsudku) nebo v další lhůtě k tomu stanovené předsedou senátu (samosoudcem) soudu prvního stupně podle §251 tr. ř. odůvodněno tak, aby bylo patrno: 1) ve kterých výrocích je rozsudek napadán, a 2) jaké vady jsou vytýkány rozsudku nebo řízení, které rozsudku předcházelo. O těchto náležitostech obsahu odvolání musí být oprávněné osoby poučeny. Za splnění výše uvedených podmínek pak odvolací soud podle §253 odst. 3 tr. ř. odmítne odvolání, které nesplňuje náležitosti obsahu.
19. Podle §251 odst. 1 tr. ř. nesplňuje-li odvolání státního zástupce, odvolání, které podal za obžalovaného jeho obhájce, nebo odvolání, které podal za poškozeného nebo za zúčastněnou osobu jejich zmocněnec, náležitosti obsahu odvolání podle §249 odst. 1 (tr. ř.), vyzve je předseda senátu, aby vady odstranili ve lhůtě pěti dnů, kterou jim zároveň stanoví, a upozorní je, že jinak bude odvolání odmítnuto podle §253 odst. 3 (tr. ř.). Stejně postupuje, pokud takové odvolání podal obžalovaný, který má obhájce, poškozený nebo zúčastněná osoba, kteří mají zmocněnce.
20. V usnesení ze dne 19. 11. 2014. sp. zn. 4 Tdo 1373/2014, Nejvyšší soud výslovně zdůraznil, že „absence upozornění na důsledky, nebude-li výzvě k odstranění vad odvolání ve stanovené lhůtě vyhověno, vylučuje možnost procesního postupu ve smyslu ustanovení §253 odst. 3 tr. ř. Výzva k odstranění vad podaného odvolání současně musí splňovat další předpoklady, a to určení konkrétní události (resp. okamžiku), která je relevantní pro počátek běhu lhůty pro odstranění vad podaného opravného prostředku“ .
21. V návaznosti na uvedené je zapotřebí připomenout následující okolnosti.
22. Obviněný, který byl již v řízení před soudem prvního stupně zastoupen obhájcem, podal v závěru hlavního líčení ústně do protokolu proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání, jež zůstalo neodůvodněné. Dotyčný soud proto zaslal obhájci obviněného tři výzvy k odstranění vad podaného odvolání datované dny 14. 7. 2020, 23. 7. 2020 a 17. 8. 2020. Dlužno ovšem dodat, že tyto výzvy v jejich autentickém znění nejsou v procesním listinném spisu založeny. Nejvyšší soud si je proto od soudu prvního stupně vyžádal a s jejich obsahem se seznámil. Předmětné výzvy jsou velmi strohé a s výjimkou délky lhůt pro odstranění vad (u prvých dvou výzev 5 dnů od doručení výzvy, u třetí výzvy pak 14 dnů od doručení výzvy) obsahují prakticky totožný text následujícího znění „Vážený pane doktore, vyzývám Vás podle §251/1 tr. ř. k odstranění vad podaného odvolání a to ve lhůtě .... od doručení této výzvy“. Z uvedené citace je zřejmé, že v žádné z těchto výzev především není obsaženo upozornění na důsledky (tj. odmítnutí podle §253 odst. 3 tr. ř.), nebude-li výzvě k odstranění vad odvolání ve stanovené lhůtě vyhověno.
23. Daný soud poté zaslal přímo obviněnému přípis datovaný dne 6. 10. 2020, v němž není obsažena výzva k odstranění vad, nýbrž toliko žádost o sdělení, zda podané dovolání, které nebylo v zákonné lhůtě řádně odůvodněno, bere zpět. Ani v tomto přípisu, který si dovolací soud rovněž vyžádal od soudu prvního stupně, tedy není obsaženo upozornění na důsledky neodstranění vad podaného odvolání.
24. Z rozvedených skutečností vyhodnocených v mezích citované zákonné úpravy a rozhodnutí Nejvyššího soudu plyne, že soud druhého stupně nebyl oprávněn odmítnout podané odvolání podle §253 odst. 3 tr. ř.
25. Protože Nejvyšší soud shledal dovolání důvodným, rozhodl tak, že podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. 1. 2021, sp. zn. 7 To 22/2021, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265l odst. 1 tr. ř. tomuto soudu přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Za podmínek §265r odst. 1 písm. a) tr. ř. rozhodl Nejvyšší soud o dovolání v neveřejném zasedání.
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 13. 7. 2021
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu