ECLI:CZ:NS:2021:6.TDO.737.2021.2
2
7
sp. zn. 6 Tdo 737/2021-543
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 18. 8. 2021 o dovolání, které podal obviněný M. B. , nar. XY, trvale bytem XY, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 67 To 346/2020, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. 2 T 84/2020, takto:
Podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. se zrušuje rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 67 To 346/2020, ohledně obviněného M. B. a s přiměřeným užitím §261 tr. ř. také ohledně obviněného D. P., jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu.
Podle §265l odst. 1 tr. ř. se Městskému soudu v Praze přikazuje , aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl.
Odůvodnění:
I.
1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 2 T 84/2020 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“), byli obvinění M. B. (dále také jen „dovolatel“) a D. P. uznáni vinnými jako spolupachatelé podle §23 tr. zákoníku zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 3, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přečinem poškození cizí věci podle §228 odst. 1 tr. zákoníku. Za ně byl každý z nich odsouzen podle §205 odst. 4 tr. zákoníku za použití §43 odst. 1 tr. zákoníku k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 2,5 roku, přičemž pro jejich výkon byli zařazeni do věznice s ostrahou podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku. Podle §228 odst. 1 tr. ř. byli zavázáni k povinnosti společně a nerozdílně uhradit poškozené společnosti Allianz pojišťovna, a. s., majetkovou škodu.
2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal obviněný D. P. odvolání, o němž rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 67 To 346/2020. Podle §258 odst. 1 písm. d) tr. ř. napadený rozsudek zrušil ohledně obviněného D. P. a podle §261 tr. ř. také ohledně obviněného M. B. v celém rozsahu a za podmínek §259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že je uznal vinnými zločinem krádeže podle §205 odst. 2, odst. 3, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Tohoto trestného činu se měli podle skutkových zjištění dopustit tím, že
„dne 13.4.2020, kolem 12:25 hod., v XY, v ul. XY, před domem č. p. XY, po předchozí dohodě odcizili zde zaparkovaný motocykl zn. KTM 390 Duke, RZ XY, vin XY, oranžové barvy, majitele J. Ch., v hodnotě 111 700 Kč, včetně uzamčeného lankového zámku předního kola v hodnotě 265 Kč, tím způsobem, že jej společnými silami každý z jiné strany nadzvedli a následně hodili na přívěsný vozík připevněný za osobní vozidlo značky Mitsubishi Pajero V60, rz XY, kterým na místo přijeli, načež z místa odjeli, po následném pronásledování jejich vozidla hlídkou Policie České republiky a jejich útěku z odstaveného vozidla byli téhož dne ve 12:40 hod. zadrženi v XY, v ul. XY, čímž způsobili poškozenému J. Ch. škodu odcizením motocyklu a lankového zámku ve výši 111 965 Kč, a další škodu poškozením motocyklu v celkové výši 34 107 Kč (když v důsledku hození motocyklu na přívěsný vozík a rychlé jízdy bez jeho zajištění na vozíku došlo k jeho poškození),
a tohoto jednání se dopustili v období ohrožení zdraví obyvatel České republiky v souvislosti s výskytem a možným šířením koronaviru a s ním spojeného onemocnění COVID-19, v důsledku kterého došlo k přijetí mimořádných opatření k zabránění šíření daného onemocnění, a to minimálně v době od 12.3.2020 do 17.5.2020, kdy byl usnesením vlády České republiky č. 124/2020 vyhlášen na území České republiky nouzový stav,
a obžalovaný D. P. se tohoto jednání dopustil, ač byl odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 20.4.2017, sp. zn. 3T 113/2016, v právní moci dne 14.6.2017, mj. pro přečin krádeže podle §205 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání osmnácti měsíců, který vykonal dne 25.8.2018,
a obžalovaný M. B. se tohoto jednání dopustil, ač byl odsouzen rozsudkem Okresního soudu v Písku ze dne 6.6.2017, sp. zn. 5T 32/2017, v právní moci dne 19.7.2017, mj. pro přečin krádeže podle §205 odst. 1, písm. a), b), odst. 2 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, který vykonal dne 22.1.2019“.
3. Za tento trestný čin každého z nich odsoudil k trestu odnětí svobody v trvání 29 měsíců a pro jejich výkon je zařadil podle §56 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku do věznice s ostrahou. Podle §228 odst. 1 tr. ř. jim uložil povinnost uhradit společně a nerozdílně poškozené společnosti Allianz pojišťovna, a. s., majetkovou škodu.
II.
4. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 67 To 346/2020 (dále také jen „napadený rozsudek“), napadl obviněný M. B. dovoláním z důvodu podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř., neboť podle jeho názoru nebyla naplněna kvalifikovaná skutková podstata zločinu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. S odkazem na závěry z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021 (dále také jen „rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu“) uvedl, že mezi spáchaným skutkem za vyhlášeného nouzového stavu neexistuje věcná souvislost. Skutečnost, že byl vyhlášen nouzový stav, spáchání trestného činu nijak neumožnila ani neusnadnila. Skutek ani nebyl zaměřen přímo proti opatřením a omezením vyhlášeným v době nouzového stavu tak, aby je zmařil či ztěžoval.
5. Dovolatel uvedl, že vzhledem k okolnostem případu je třeba zhodnotit rozhodné skutečnosti, zda skutek naplnil i materiální stránku trestného činu. Je totiž přesvědčen, že právní kvalifikace skutku, jak je popsána v napadnutém rozsudku, je nepřiměřeně formalistická. Podle jeho názoru nebylo provedeno dokazování v takovém rozsahu, aby bylo možno skutek právně kvalifikovat podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. V neposlední řadě namítl, že užitá právní kvalifikace má zásadní vliv také na výrok o trestu.
6. Vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhl, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu, jakož i jemu předcházející rozsudek soudu prvního stupně, a soudu prvního stupně přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.
7. K podanému dovolání se vyjádřil státní zástupce činný u Nejvyššího státního zastupitelství (dále jen „státní zástupce“). Nejprve stručně shrnul dosavadní průběh řízení, jakož i obsah podaného dovolání a konstatoval, že námitky dovolatele pod jím uplatněný dovolací důvod podřadit lze. Pouze v krátkosti lze uvést, že státní zástupce označil tyto námitky za důvodné, když Městskému soudu v Praze vytkl, že za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek“ považoval ryze mechanicky samotný nouzový stav. Ve světle rozvedených závěru z rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu konstatoval, že soudy přijatá právní kvalifikace podle §205 odst. 2, odst. 3, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku nemůže obstát. V případě žalovaného jednání nelze vedle časové a místní souvislosti s pandemickým šířením nakažlivé lidské nemoci covid-19 dovodit žádnou věcnou souvislost s touto událostí.
8. Státní zástupce uzavřel, že jednání mělo být právně posouzeno toliko jako přečin krádeže podle §205 odst. 2, 3 tr. zákoníku. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil ohledně obviněného M. B. a s přiměřeným užitím §261 tr. ř. také ohledně obviněného D. P. napadený rozsudek odvolacího soudu, jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a podle §265l odst. 1 tr. ř. Městskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Současně souhlasil, aby Nejvyšší soud učinil rozhodnutí v neveřejném zasedání, a to i v případě jiného než navrhovaného rozhodnutí [§265r odst. 1 písm. c) tr. ř.].
III.
9. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§265c tr. ř.) především zkoumal, zda je výše uvedené dovolání přípustné, zda bylo podáno včas a oprávněnou osobou, zda má všechny obsahové a formální náležitosti a zda poskytuje podklad pro věcné přezkoumání napadeného rozhodnutí nebo zda tu nejsou důvody pro jeho odmítnutí.
10. Dospěl přitom k závěru, že dovolání podané proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 67 To 346/2020 , je přípustné z hlediska ustanovení §265a odst. 1, odst. 2 písm. a) tr. ř. Obviněný je osobou oprávněnou k podání dovolání podle §265d odst. 1 písm. c) tr. ř. Dovolání, které splňuje náležitosti obsahu dovolání podle §265f odst. 1 tr. ř., podal prostřednictvím svého obhájce, tedy v souladu s ustanovením §265d odst. 2 tr. ř., ve lhůtě uvedené v §265e odst. 1 tr. ř. a na místě určeném týmž zákonným ustanovením.
11. Protože dovolání lze podat jen z důvodů uvedených v ustanovení §265b tr. ř., bylo dále zapotřebí posoudit otázku, zda konkrétní argumenty, o něž se dovolání opírá, lze podřadit pod uplatněný důvod uvedený v předmětném zákonném ustanovení.
12. Dovolací důvod podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř. je dán v případech, kdy rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení skutku nebo jiném nesprávném hmotněprávním posouzení. Uvedenou formulací zákon vyjadřuje, že dovolání je určeno k nápravě právních vad rozhodnutí ve věci samé, pokud tyto vady spočívají v právním posouzení skutku nebo jiných skutečností podle norem hmotného práva, nikoliv z hlediska procesních předpisů. Skutkový stav je při rozhodování o dovolání hodnocen v zásadě pouze z toho hlediska, zda skutek nebo jiná okolnost skutkové povahy byly správně právně posouzeny, tj. zda jsou právně kvalifikovány v souladu s příslušnými ustanoveními hmotného práva. Dovolací soud musí vycházet ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v průběhu trestního řízení a jak je vyjádřen především ve výroku odsuzujícího rozsudku, a je povinen zjistit, zda je právní posouzení skutku v souladu s vyjádřením způsobu jednání v příslušné skutkové podstatě trestného činu s ohledem na zjištěný skutkový stav.
13. Nejvyšší soud dále zdůrazňuje, že ve smyslu ustanovení §265b odst. 1 tr. ř. je dovolání mimořádným opravným prostředkem určeným k nápravě výslovně uvedených procesních a hmotněprávních vad, ale zásadně nikoliv k revizi skutkových zjištění učiněných soudy nižších stupňů, ani k přezkoumávání jimi provedeného dokazování. Těžiště dokazování je totiž v řízení před soudem prvního stupně a jeho skutkové závěry může doplňovat, popřípadě korigovat jen soud druhého stupně v řízení o řádném opravném prostředku (§259 odst. 3 tr. ř., §263 odst. 6, 7 tr. ř.). Tím je naplněno základní právo obviněného dosáhnout přezkoumání věci ve dvoustupňovém řízení ve smyslu čl. 13 Úmluvy a čl. 2 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě.
IV.
14. Nejvyšší soud zjistil, že argumenty dovolatele uplatněnému důvodu dovolání odpovídají a že námitky v jeho mimořádném opravném prostředku uvedené neumožňují o něm rozhodnout způsobem upraveným v §265i odst. 1 tr. ř., tj. formou jeho odmítnutí. Přezkoumal proto podle §265i odst. 3 tr. ř. dovoláním napadený rozsudek odvolacího soudu i řízení jemu předcházející a dospěl k závěru, že v případě právní kvalifikace skutku jako zločinu krádeže podle §205 odst. 2, odst. 3, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku [stran užití zákonného znaku kvalifikované skutkové podstaty uvedeného v odstavci čtvrtém písm. b)] byl uplatněnými námitkami uvedený dovolací důvod [podle §265b odst. 1 písm. g) tr. ř.] naplněn.
15. Obviněný M. B. jeho existenci v případě označeného zločinu dovozoval ze skutečnosti, že rozhodnutí soudů nižších stupňů spočívají na nesprávném právním posouzení skutku, neboť posuzovaný skutek byl nesprávně kvalifikován též podle odst. 4 písm. b) §205 tr. zákoníku (pouze) na základě zjištění, že čin byl spáchán za nouzového stavu vyhlášeného v souvislosti s nákazou covid-19, aniž by byla zjištěna jakákoliv věcná souvislost mezi spáchaným trestným činem a událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí ve smyslu rozsudku velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021.
16. Nejvyšší soud konstatuje, že námitky dovolatele, jak byly shora vymezeny, považuje za důvodné. Připomíná přitom, že k zákonnému znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku se závazným způsobem vyjádřil Nejvyšší soud v již shora citovaném rozsudku velkého senátu trestního kolegia ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021. Zabýval se nejen tímto zákonným znakem samotným, nýbrž i významem tzv. nouzového stavu a stěžejní otázkou nutné věcné souvislosti spáchané krádeže s danou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek.
17. Okolnost, která podmiňuje použití vyšší trestní sazby u trestného činu krádeže a jejíž naplnění zároveň znamená, že jde o zločin (§14 odst. 2, 3 tr. zákoníku), spočívá ve spáchání tohoto činu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, za živelní pohromy nebo jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Zákon zde tedy počítá s naplněním kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku a přísnějším postihem pachatele trestného činu krádeže ve čtyřech případech. První dva jsou vázané na formální akt příslušného orgánu státu v podobě vyhlášení určitého stavu (stavu ohrožení státu nebo válečného stavu), byť podmíněného přesně definovanými předpoklady, další dva naopak nejsou podmíněné žádným formálním aktem státní moci, ale jen faktickou situací , která existuje v daném místě a čase (živelní pohroma nebo jiná událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek). Přitom platí, že Parlament České republiky vyhlašuje jednak na návrh vlády stav ohrožení státu , je-li bezprostředně ohrožena svrchovanost státu nebo územní celistvost státu anebo jeho demokratické zásady (čl. 7 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), a jednak válečný stav , je-li Česká republika napadena nebo je-li třeba plnit mezinárodní smluvní závazky o společné obraně proti napadení (čl. 43 odst. 1 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Žádný jiný stav tedy sám o sobě neodůvodňuje naplnění citované kvalifikované skutkové podstaty, tedy ani nouzový stav, stav pandemické pohotovosti, stav nebezpečí nebo jinak nazvaný stav, protože ustanovení §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku je vázáno jen na uvedené dva stavy, které jsou přesně právně vymezeny. To ostatně vyplývá i ze srovnání s některými jinými skutkovými podstatami trestných činů, u nichž je jejich spáchání za nouzového stavu výslovně uvedeno jako znak (základní) skutkové podstaty (viz např. §247, §372, §384 tr. zákoníku). Další dva případy, které odůvodňují naplnění posuzovaného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, pak spočívají ve spáchání činu za živelní pohromy nebo za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek. Na rozdíl od předchozích dvou okolností není jejich výčet uzavřený (taxativní), ale formulace „za … jiné události vážně ohrožující …“ umožňuje podřadit pod zmíněný zákonný znak kvalifikované skutkové podstaty celou řadu různých událostí, které vykazují odpovídající závažnost a jsou srovnatelné s ostatními okolnostmi výslovně vyjmenovanými v posledně citovaném ustanovení. Takovou „jinou událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ je bezpochyby i ohrožení života a zdraví lidí související s výskytem koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu na území České republiky v období asi od měsíce března 2020. Na tuto událost pak reagovala i vláda České republiky svým usnesením ze dne 12. 3. 2020 č. 194, publikovaným pod č. 69/2020 Sb., jímž vyhlásila podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky (ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb.), nouzový stav na území České republiky, a poté přijímala celou řadu omezujících a regulačních opatření.
18. Jestliže tedy obvinění M. B. a D. P. spáchali trestný čin krádeže dne 13. 4. 2020, stalo se tak formálně (z hlediska časového a místního) skutečně „za jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku. Z rozhodnutí obou soudů nižších stupňů je přitom patrné, že důvodnost právní kvalifikace podle tohoto přísnějšího ustanovení §205 tr. zákoníku shledaly pouze na základě toho, že byl vyhlášen nouzový stav, když vycházely právě jen z časové, resp. i místní souvislosti spáchaného činu s vyhlášeným nouzovým stavem, jak plyne i ze skutkové věty výroku o vině rozsudku soudu prvního stupně, resp. napadeného rozsudku odvolacího soudu. Takový závěr při posouzení toho, zda byla naplněna skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku však není správný, resp. není dostačující.
19. Pokud jde o nouzový stav , spáchání činu za tohoto stavu není znakem kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže ve smyslu §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, protože ho nelze zahrnout pod stav ohrožení státu ani válečný stav, což vyplývá i z ustanovení čl. 2 odst. 1 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., které rozlišuje mezi stavem ohrožení státu, válečným stavem a nouzovým stavem a umožňuje jejich vyhlášení podle intenzity, územního rozsahu a charakteru situace tam předpokládané. Bližší podmínky pro vyhlášení nouzového stavu jsou pak vymezeny v ustanoveních čl. 5 a 6 citovaného ústavního zákona. Nouzový stav ovšem nelze v žádném případě považovat ani za „jinou událost vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, protože jednak není událostí, ale zejména neohrožuje život nebo zdraví lidí, neboť jeho vyhlášení směřuje naopak k tomu, aby bylo takové ohrožení eliminováno nebo aby se na ně odpovídajícím způsobem reagovalo právě v zájmu ochrany života a zdraví lidí. Je třeba zdůraznit, že kvalifikovaná skutková podstata trestného činu krádeže podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku může být naplněna v případě „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“ (např. i ve vztahu k nyní aktuálnímu výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu) bez ohledu na vyhlášený nouzový stav, na který není vázána, tedy i tehdy, nebyl-li vládou vůbec vyhlášen nebo nebyl-li Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky již vyhlášený nouzový stav prodloužen. Rozhodující je jen existence takové jiné události , kterou lze sice dovozovat též z formálních rozhodnutí a aktů příslušných orgánů státu, ale i z dalších poznatků a informací. Nouzový stav může mít jen podpůrný význam pro závěr o naplnění znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže obsaženého v §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (srov. opětovně rozsudek velkého senátu trestního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 15 Tdo 110/2021).
20. Naplnění zákonného znaku podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku spočívajícího ve spáchání trestného činu krádeže za „jiné události vážně ohrožující život nebo zdraví lidí“, je tedy třeba podle citovaného rozsudku Nejvyššího soudu podmínit existencí nejen časové a místní souvislosti s takovou událostí, ale též věcnou souvislostí s ní, tedy tím, že se určitým konkrétním způsobem projevila při spáchání jeho pachatelem. Přitom může jít o různou souvislost spočívající např. v tom, že pachatel přímo využije či zneužije ke spáchání trestného činu existující událost, která vážně ohrožuje život nebo zdraví lidí, veřejný pořádek nebo majetek, anebo mu taková událost umožní či usnadní spáchání trestného činu, popřípadě pachatel počítá s tím, že v důsledku této události či opatření vyvolaných k jejímu řešení nebo zvládání nebude odhalena jeho trestná činnost, resp. pachatel nebude zjištěn a dopaden. Uvedená souvislost je pak zřejmá zejména v případě, jestliže bude trestný čin pachatele zaměřen přímo proti opatřením či omezením učiněným k řešení zmíněné situace, bude-li jím mařeno či ztěžováno její zvládnutí nebo odvrácení, anebo pokud se spáchaný čin bude týkat konkrétních předmětů, které mají zvláštní důležitost pro řešení dané události, a proto zasluhují zvýšenou ochranu i trestním právem (např. respirátory, dezinfekční prostředky, zdravotnické potřeby apod. v případě zvládání pandemie způsobené virovým onemocněním). Není přitom nezbytné (ani technicky možné) vyjmenovat všechny alternativy, které věcně (nikoli jen formálně) odůvodňují naplnění shora uvedeného znaku kvalifikované skutkové podstaty trestného činu krádeže, neboť toto posouzení bude vždy souviset s konkrétními okolnostmi spáchaného činu.
21. Viděno optikou shora popsaného závazného právního názoru v nyní posuzované trestní věci soudy nižších stupňů nezjistily, resp. ani nezjišťovaly žádnou ze zmíněných věcných souvislostí spáchaného trestného činu krádeže obviněnými s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí v podobě výskytu koronaviru označovaného jako SARS-CoV-2 a způsobujícího onemocnění covid-19 v pandemickém rozsahu. Stejně tak neuvedly přesvědčivé důvody pro závěr, že se tato událost relevantně projevila na spáchání trestného činu krádeže. Žádný z provedených důkazů přitom neskýtá podklad pro závěr, že by jednání obviněných neslo jakékoli znaky výše uvedené významné věcné souvislosti s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí, která by odůvodnila právní kvalifikaci podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku, jak na to důvodně a shodně upozornili dovolatel a státní zástupce. Nejvyšší soud tedy dospěl k závěru, že soudy nižších stupňů učinily nesprávné právní posouzení skutku v případě trestného činu krádeže, pokud dovodily naplnění znaku jeho kvalifikované skutkové podstaty podle §205 odst. 4 písm. b) tr. zákoníku pouze z důvodu časové (a místní) souvislosti tohoto činu s událostí vážně ohrožující život nebo zdraví lidí.
22. Nejvyšší soud proto rozhodl tak, že podle §265k odst. 1, 2 tr. ř. zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 2. 2021, sp. zn. 67 To 346/2020, ohledně obviněného M. B. a s přiměřeným užitím §261 tr. ř. také ohledně obviněného D. P. (důvod, pro který rozhodl Nejvyšší soud ve prospěch obviněného M. B., prospívá také tomuto obviněnému), jakož i všechna další rozhodnutí na zrušené rozhodnutí obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu. Podle §265l odst. 1 tr. ř. Městskému soudu v Praze přikázal, aby věc v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl. Toto rozhodnutí učinil Nejvyšší soud za splnění podmínek §265r odst. 1 písm. b) tr. ř. v neveřejném zasedání.
23. Městský soud v Praze je vázán právním názorem vysloveným v kasačním rozhodnutí (§265s odst. 1 tr. ř.), přičemž v novém řízení nemůže dojít ke změně rozhodnutí v neprospěch obviněných (§265s odst. 2 tr. ř.).
Poučení: Proti rozhodnutí o dovolání není s výjimkou obnovy řízení opravný prostředek přípustný (§265n tr. ř.).
V Brně dne 18. 8. 2021
JUDr. Vladimír Veselý
předseda senátu